Češi mají Brusel za novou Moskvu. Co se stalo špatně? ptá se spolupředseda Zelených v EP

Zpravodaj České televize Bohumil Vostal se ptal představitelů frakcí v Evropském parlamentu, co říkají na výsledek českých sněmovních voleb. Rozhovor mu poskytl i belgický europoslanec Philippe Lamberts, který je spolupředsedou frakce Zelených, kam spadají i europoslanci za pirátské strany. Z výsledku voleb má obavy, Andreje Babiše ale zatím hodnotit nechce.

Co říkáte na to, že euroskeptické strany získaly jasnou většinu?
Je to zklamání. V roce 1989 jsem byl nadšený, i když jsem vůbec nečekal, že by se Evropa mohla znovu sjednotit. Opravdu nadšený, když jsem viděl návrat zemí, jako v té době Československa, Maďarska, Polska, do evropské rodiny. Upřímně, nyní mám obavy. Pořád totiž vnímám tyto státy jako plnohodnotné členy evropské rodiny a evropské historie. Mám obavy, když se politická většina v těchto zemích otáčí zády ke svým dějinám.

Víte, bylo to v České republice, odkud jsme poprvé slyšeli onu mantru, že Brusel je novou Moskvou. Říkal to tehdy Václav Klaus. Mám obavy, když vidím, že většina hlasujících občanů v podstatě sídlí tento názor. Přitom země vydělávala a pořád obrovským způsobem profituje ze členství v Evropské unii. Kladu si proto otázku, co se stalo špatně, když hájíme výhody toho, patřit k většímu celku.

Přiznejme si, Česká republika je malou zemí, stejně jako moje vlastní země Belgie. V globalizovaném světě je docela očividné, že sami nic nesvedeme, jsme nic. Je pravdou, že to je trochu zvláštní, protože když se podíváte na Českou republiku, Maďarsko, Polsko, tak jsou čistými příjemci z evropských peněz. Moje Belgie nebo Francie a Německo jsou čistými plátci.

Máte pocit, že to je nyní vážně otázka – osekat tyto fondy?
Neměli bychom jít do situace, kdy by to vzbuzovalo dojem, že někoho vydíráme. O tom to není. Ale potřebujeme pochopit, co se děje špatně. Protože Česká republika obrovským způsobem profituje z toho, že je členem EU. Proč tato republika obrací svá záda vůči EU? Nerozumím. První věcí, kterou musíme udělat, je vést dialog s českou vládou. Doufejme, že to bude konstruktivní dialog. Protože upřímně – zkušenosti s polskou nebo maďarskou vládou nejsou pozitivní. Není to opravdový dialog.

Co tedy očekáváte, pokud českým premiérem bude Andrej Babiš? Víme, že je proti vstupu do eurozóny, je proti přebírání jednoho jediného uprchlíka. Čekáte, že na evropské úrovni změní svůj postoj?
Je na něm, aby se rozhodl. Jde o to, že pokud se stane premiérem a vytvoří koalici, což se ještě uvidí, tak bude legitimním premiérem evropského členského státu, kterému musíme vyjádřit respekt vzhledem k této demokratické legitimitě. Tím říkám, že členství v EU má své výhody a povinnosti. Obojí je spojené. Nemůžete mít jen výhody, a ne povinnosti.

Jak vidíte Andreje Babiše? Jak ho vidí například belgický tisk? Ten ho má za českého Trumpa, populistického miliardáře. Nebo ho vidíte jinak?
Můj přístup k němu je: počkejme a uvidíme. Občas, když přijdete do úřadu, tak vás to změní. Musím si tak počkat, jaký bude, pokud se stane premiérem.

Jste si vědom toho, jako jeden z vysoce postavených evropských politiků, že v souvislosti s ním vede Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) vyšetřování dotace pro farmu Čapí hnízdo, která patří jeho bývalé firmě Agrofert?
Víte, já jsem demokrat. Demokracie znamená dělbu moci. Já jsem součástí legislativní moci. Pokud justice, a v této věci víc vidím OLAF jako justici, vede vyšetřování, tak ho nechme dělat svou práci. Nezávisle na nás. Žádný tlak. Uvidíme, co z toho vzejde.

U českých zelených jste mohli být svědkem katastrofálního volebního výsledku. Kde vidíte problém, jaká je vaše reakce?
To je velké zklamání. Je to případ, kdy zelení, a byl to první úspěch ve střední Evropě po sjednocení a českém vstupu do EU, přišli do parlamentu a zároveň do vlády. To možná bylo příliš rychlé. Svým způsobem jsme se možná nikdy nevzpamatovali z této obtížné první zkušenosti. Doufal jsem, že tentokrát to bude první další krok, jak se dostat opět do sněmovny a možná se jednoho dne vrátit do vlády. Je tu asi ještě hodně práce, abychom dosáhli nebo obnovili důvěryhodnost. Je to opravdu o důvěryhodnosti i přitažlivosti. Je to kombinace.

Možná tato kombinace nechybí Pirátům. Ti dokázali jako strana poprvé vstoupit s docela obřím úspěchem do sněmovny. Čekáte, že tento úspěch zopakují i v příštích evropských volbách a stanou se členy vaší frakce?
Podívejte, my jsme skupina, kde europoslanci za pirátské strany byli v posledních osmi letech. Samozřejmě, byli by vítaní v naší frakci. To, co se zvenku snažíme dělat, je tlačit na sblížení mezi zelenými a piráty. To neuspělo, ale my pokračujeme v diskusi s nimi.

Samozřejmě, musím jim poblahopřát k velmi dobrému výsledku. Je to přes deset procent, a jak říkáme v Belgii – klobouk dolů. Ale znovu, musíme s úspěchem pokračovat i dál. Moje zkušenost s pirátskými stranami jinde je taková, že přijdou a pak odejdou. Víte, my se jako zelení snažíme dosáhnout udržitelnosti. Být tu v dlouhodobém výhledu, ne jen jednou, dvakrát, krátkodobě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...