Putin chce zažalovat Spojené státy. Kvůli uzavření diplomatických objektů

USA naposledy nařídily uzavřít konzulát v San Franciscu, obchodní zastoupení ve Washingtonu a pobočku obchodního zastoupení v New Yorku v reakci na vynucené snížení amerického diplomatického personálu v Rusku, což zase byla ruská odveta za americké sankce.

„Je to jasné porušení vlastnických práv ruské strany,“ prohlásil Putin na závěr summitu vůdců pěti rozvíjejících se zemí BRICS, tedy Číny, Brazílie, Ruska, Indie a Jihoafrické republiky v čínském městě Sia-men. „Proto pro začátek dám pokyn ministerstvu zahraničí obrátit se na soud. Uvidíme, jak efektivně zapracuje americký soudní systém,“ dodal.

Uvedl také, že Rusko si vyhrazuje právo omezit početní stav personálu amerických diplomatických zařízení v Rusku až do úplné rovnosti se stavem na ruských diplomatických misích v USA, zatím to ale neudělá.

„Tvrdě řečeno, pokud už hovoříme o úplné rovnosti, tak to není 455 amerických diplomatů v Moskvě, ale minus 155. A tak si vyhrazujeme právo rozhodnout i o tomto počtu amerických diplomatů v Moskvě. Ale zatím to neuděláme,“ řekl ruský prezident a připomněl, že 155 ruských diplomatů v USA ve skutečnosti působí při OSN. „Uvidíme, jak se bude situace dále vyvíjet,“ dodal.

Putin k Ukrajině: Americké zbraně ne, mise OSN ano

Putin také varoval před případnými dodávkami amerických zbraní Ukrajině. „Dodávky zbraní do oblasti konfliktu nepomohou usmíření, ale situaci jedině zhorší,“ varoval Putin na závěr summitu v čínském městě Sia-men. Americké zbraně podle něj nijak nezmění situaci na východě Ukrajiny, jen zvětší počet obětí.

Putin také oznámil, že Rusko předloží v RB OSN návrh rezoluce o vyslání mírových sil OSN na frontovou linii oddělující znepřátelené strany v Donbasu. Úkolem těchto sil by podle Putina bylo zajistit pouze bezpečnost pozorovatelů OBSE, nacházely by se pouze na frontové linii a nikde jinde a rozmístěny by mohly být pouze po stažení sil a těžkých zbraní, a tedy se souhlasem povstalců.

Myšlenku pozvání mezinárodních mírových jednotek do Donbasu nastolil před dvěma lety ukrajinský prezident Petro Porošenko, avšak s tím, že na misi by se podle něj samozřejmě nemohli podílet ruští „agresoři“ a že by bylo nejlepší, aby šlo o policejní misi Evropské unie. Rusko zareagovalo tehdy odmítavě, Evropská unie zdrženlivě.

Místopředsedkyně ukrajinského parlamentu Iryna Heraščenková uvedla, že Putinův návrh je nepřijatelný, protože se pokouší změnit pojetí mírových sil, jak je původně navrhla Ukrajina. „Putin se v nejlepších tradicích hybridní války pokouší pokazit myšlenku ukrajinského vedení o mírotvůrcích v Donbasu, převrátit ji vzhůru nohama,“ uvedla s tím, že mírotvůrci by neměli být na frontové linii, ale „na celém Rusy okupovaném území“.