Podle německé kancléřky Angely Merkelové by nesolidárnost při přerozdělování běženců mohla mít dramatické dopady. Během tradiční letní tiskové konference kancléřka znovu obhajovala své rozhodnutí z roku 2015 otevřít hranice uprchlíkům a vyjádřila se pro reformu dublinského systému, který upravuje mechanismus vyřizování žádostí o azyl v rámci Evropské unie.
Nesolidárnost při přijímání běženců může mít dopady na celou EU, varuje Merkelová
Studio ČT24: Situace v Německu před volbami (zdroj: ČT24)
Merkelová sice na rozdíl od předchozích dvou let nezopakovala větu o tom, že Německo migraci zvládne, zdůraznila ale, že za svým rozhodnutím otevřít hranice běžencům nadále stojí. „Bylo důležité a správné, že jsme tehdy lidi v této výjimečné situaci přijali,“ poznamenala. Šlo podle ní o nutný humanitární krok.
Ani za dva roky od vypuknutí migrační krize ale podle kancléřky Evropa neučinila všechny nutné kroky. Jednak jí jde o reformu dublinského systému a jednak o solidaritu. „Buď jsme solidární se zeměmi jako je Itálie nebo Řecko, anebo to může mít velké dopady na budoucnost (EU),“ nechala se slyšet.
Co konkrétně má na mysli, Merkelová nespecifikovala, už dříve se ale vyslovila proti krácení evropských fondů státům, které přerozdělování běženců odmítají. Takový postup naopak požaduje její vyzyvatel v boji o kancléřský post Martin Schulz ze sociální demokracie.
Proti povinným kvótám na přerozdělování uprchlíků jsou všechny země Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Česká republika nyní odmítá naplňovat nejen povinné kvóty, ale i dobrovolný závazek, který předtím učinila. Z celkového počtu přibližně 2600 lidí zatím Česko převzalo jen 12 migrantů a žádné další už přijímat nechce.
Angela Merkelová a její typické gesto
Kancléřka se vyjádřila i k současným napjatým německo-tureckým vztahům. Není podle ní reálné, že by se v nejbližších měsících mohlo pokračovat v dialogu o přijetí Turecka do Evropské unie. Merkelová také zdůraznila, že občané, kteří jsou nyní zadržování v Turecku (oficiálně kvůli zapojení do loňského pokusu o puč) musí být neodkladně propuštěni na svobodu.
Situaci v Polsku bere Merkelová velmi vážně
Velmi vážné obavy má kancléřka o osud právního státu v Polsku. Předpokladem spolupráce v Unii je podle ní právě dodržování principů právního státu.
Evropská komise koncem července vůči Polsku oficiálně zahájila proceduru kvůli možnému porušení unijní legislativy. Stalo se tak poté, co byl v polském úředním věstníku zveřejněn sporný zákon, ohrožující podle Bruselu nezávislost polských soudů.
Merkelová znovu urguje spravedlivé přerozdělení běženců (zdroj: ČT24)
Eurozóna by mohla mít společného ministra financí
Kancléřka na tiskové konferenci připustila, že si dovede představit, že by země eurozóny měly do budoucna společného ministra financí. „Dovedla bych si také představit zkombinovat ministra financí a hospodářství,“ podotkla.
O prohloubení eurozóny usiluje mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron, který by rád viděl i společného ministra financí. Merkelová uvedla, že proti návrhu jako takovému nic nemá, musí se ale vyjasnit, co přesně by takový ministr dělal.
Šéfka německé vlády podpořila také návrh svého ministra financí Wolfganga Schäubleho, aby se záchranný fond eurozóny ESM přeměnil v Evropský měnový fond, tedy určitou verzi Mezinárodního měnového fondu. Takový krok by podle Merkelové pomohl ještě větší stabilitě eurozóny a zvýšil také její schopnost reagovat na neočekávané situace.