Angela Merkelová (CDU) je proti tomu, aby se otázka přerozdělování uprchlíků spojovala s čerpáním evropských fondů. Německá kancléřka to řekla v interview s televizí Phoenix. Krácení evropských fondů zemím, které nechtějí přijímat uprchlíky, požaduje kandidát sociální demokracie na kancléře Martin Schulz (SPD).
Merkelová nechce spojovat přijímání běženců s evropskými fondy
„Tak to také nejde,“ řekla Merkelová k Schulzovu návrhu. Není podle ní možné, aby se jednotlivé země ze svých závazků prostě vykoupily nebo aby řekly, že se přerozdělování vůbec účastnit nebudou.
„To není evropská solidarita, kterou si představuji,“ poznamenala kancléřka, podle níž není možné prosazovat solidaritu v devadesáti procentech otázek, ale v této konkrétní ji odmítat. Naopak je podle ní možné vzít v potaz různou hospodářskou situaci nebo nezaměstnanost v evropských zemích.
Kancléřka také vyjádřila přesvědčení, že některé evropské země by nebyly ochotnější přijímat běžence, i kdyby s nimi v létě 2015 o problematice více hovořila, než se rozhodla bez kontrol na hranicích přijmout uprchlíky přicházející přes Maďarsko. Tak masivní příchod běženců jako v roce 2015, kdy jich do Německa dorazilo 890 000, se podle ní ale už nesmí a nebude opakovat.
Nyní se podle Merkelové musí Evropa důsledněji zaměřit na boj proti příčinám migrace, mimo jiné na pomoc v tranzitních zemích i v zemích původu uprchlíků tak, aby tam lidé měli perspektivu a nemuseli je opouštět.
Mezi státy, které odmítají povinné přerozdělování uprchlíků v rámci Evropské unie, patří země takzvané visegrádské skupiny, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Praha odmítá naplňovat nejen povinné kvóty, ale i dobrovolný závazek, který předtím učinila. Z celkového počtu přibližně 2600 lidí zatím Česko převzalo jen dvanáct migrantů a žádné další už přijímat nechce.
Evropská komise v červnu vůči Česku, Polsku a Maďarsku kvůli jejich postoji k přijímání uprchlíků zahájila řízení. Na větší solidaritu ostatních evropských zemí opakovaně apeluje Itálie, přes níž nyní do Evropy směruje nejvíce migrantů.
Přiliv migrantů do Itálie se za měsíc snížil o polovinu
Právě přiliv migrantů do Itálie se v červenci snížil o 57 procent ve srovnání s červnem, a to na více než deset tisíc. Celkově se v červenci do Evropské unie po čtyřech migračních trasách dostalo 15 400 přistěhovalců - zbývajících více než pět tisíc migrantů se rovnoměrně rozdělilo mezi Španělsko a Řecko (po 2300). Informovala o tom agentura na ochranu vnějších hranic Evropské unie Frontex.
Pro Itálii jde o nejnižší množství přistěhovalců za jedno měsíční období od roku 2014. Za prvních sedm měsíců letošního roku dorazilo do této jihoevropské země skoro 94 tisíc osob, což je zhruba stejně jako za stejné období loni.
Za snížením počtu imigrantů stojí zhoršení povětrnostních podmínek v první polovině července a také ozbrojené střety znesvářených milicí u libyjského města Sabratha, které je hlavním „nástupištěm“ uprchlíků mířících do Evropy na člunech poskytnutých převaděči. Podle agentury Frontex je dalším důvodem zvýšená aktivita libyjských pobřežních hlídek.
Příliv migrantů do Španělska se naopak zvyšuje. Za prvních sedm měsíců letošního roku jich do země dorazilo kolem 11 tisíc, což už je víc než za celý rok 2016.
Do Řecka se letos dostalo skoro 16 tisíc lidí, což je ale o devadesát procent méně než za stejné období v roce 2016. Za snížením počtu imigrantů do této země je dohoda EU s Tureckem, která umožnila důslednější kontroly na tureckém pobřeží. Díky tomu se letos do EU dostalo „jen“ přes 127 tisíc osob, což je pokles o dvě třetiny oproti loňsku.