Nevolte Merkelovou a „nepřátele Turecka“, vyzval Erdogan turecké voliče v Německu

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval turecké voliče v Německu, aby ve volbách udělili politickým stranám lekci. Nemají proto volit současnou kancléřku Angelu Merkelovou a další „nepřátele Turecka“. Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel Erdoganova slova označil za „hrubé vměšování“ do předvolebního boje a za „ošklivou hru“. Parlamentní volby budou v Německu 24. září.

Erdogan prohlásil, že hlavní příčinou současné krize mezi Berlínem a Ankarou je boj o voliče. Turci s volebním právem by podle něj neměli dávat hlas tureckým nepřátelům. K těm prezident řadí Merkelovou, socialistu Martina Schulze i Zelené. Erdogan také řekl, že Německo porušuje normy Evropské unie.

Nezvykle ostře reagoval na Erdoganova slova německý ministr zahraničí Gabriel. „Toto hrubé vměšování do německého předvolebního boje ukazuje, že chce Erdogan štvát lidi v Německu proti sobě,“ řekl. Výroky tureckého prezidenta dál označil za „nebývalý zásah do suverenity“ Německa a za „ošklivou hru“.

Šéf německé diplomacie rovněž vyzval všechny Turky v Německu, aby se voleb zúčastnili. „Je jedno, jakého jsme původu, je jedno, jaký pas máme: Všichni jsme společně občankami a občany demokratické a svobodné země,“ uvedl. Pobouřeně reagoval také předseda sociální demokracie a kandidát na kancléře Martin Schulz. Podle něj Erdogan už přišel o veškerou soudnost.

Také předseda turecké obce v Německu Gökay Sofuoglu vyzval Turky žijící v Německu, aby se spolkových voleb navzdory Erdoganovým slovům zúčastnili. „Nepotřebujeme, aby nás někdo poučoval v otázkách demokracie,“ řekl.

V Německu je podle agentury Reuters zhruba milion tureckých voličů. Předvolební průzkumy dávají největší šanci na vítězství kancléřčině konzervativní koalici CDU/CSU, která má nyní šanci získat 39 procent hlasů, zatímco Schulzovým sociálním demokratům průzkumy slibují o 16 procentních bodů méně. Zelení mají nyní naději na osm procent hlasů.

Německo nedávno ohlásilo novou orientaci politiky vůči Turecku

Německo-turecké vztahy v nedávné době ochladila řada kauz. V červenci šéf německé diplomacie Sigmar Gabriel ohlásil „novou orientaci“ politiky Berlína vůči Turecku. Kvůli zadržení šesti bojovníků za lidská práva oznámilo německé ministerstvo zahraničí zpřísnění cestovního doporučení pro Turecko.

Na začátku letošního roku se zase dostaly země do sporu kvůli tomu, že německé úřady stejně jako Nizozemsko znemožnily agitovat tureckým ministrům na svém území před dubnovým referendem o ústavních změnách v Turecku. Erdogan tehdy osočil německou kancléřku Angelu Merkelovou z nacistických praktik.

Nelibě neslo Turecko také to, že německý Spolkový sněm označil začátkem loňského června masakry Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu. Německé úřady také zastavily trestní stíhání satirika Jana Böhmermanna, který ve veřejnoprávní televizi ZDF svou vulgární básní zesměšnil Erdogana, za což turecký prezident požadoval umělcovo potrestání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 13 mminutami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 30 mminutami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 1 hhodinou

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 9 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 11 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 13 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 14 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.