Vojenská akce vůči KLDR? Trump prý nejdřív požádá Soul o svolení

Americký prezident Donald Trump slíbil vedení Jižní Koreje, že si v případě jakéhokoli rozhodnutí ohledně Severní Koreje vyžádá jeho svolení. Oznámil to jihokorejský prezident Mun Če-in. Nedávná ostrá prohlášení Bílého domu vyvolala v Jižní Koreji obavy z nové války. Šéf Pentagonu James Mattis pak po schůzce se zástupci Japonska řekl, že USA jsou připraveny k rychlé a konkrétní akci, aby zneškodnily severokorejské rakety vypálené případně na americké spojence.

Trump pronesl sérii ostrých výroků, v nichž KLDR mimo jiné varoval před „ohnivou zlobou, jakou svět neviděl“. Severokorejce varoval, že by měli být „velmi, velmi nervózní“, pokud něco provedou, a opakoval, že vojenské řešení je ve hře. KLDR by se podle něj měla dát dohromady.

Trumpova silná slova namířená proti Pchjongjangu nebyla pronesena se záměrem podniknout vojenskou akci, prohlásil nyní Mun na setkání s novináři při příležitosti prvních 100 dnů v úřadu. Zároveň vyzval severního souseda, aby se neuchyloval k dalším provokacím.

Šéf amerického sboru náčelníků štábů Joseph Dunford nedávno při návštěvě v Soulu řekl, že americká armáda připravuje vojenský zákrok proti Severní Koreji pro případ, že politické a ekonomické sankce selžou. Ujistil přitom jihokorejskou generalitu, že americké jednotky jsou v plném rozsahu připraveny bránit sebe i své spojence.

Mun teď Pchjongjang varoval, že bude-li dál vyvíjet jaderné zbraně, bude čelit daleko tvrdším sankcím, které Severní Korea nevydrží. Oznámil, že pokud KLDR zastaví provokace, zváží vyslání zvláštního zmocněnce do Pchjongjangu.

Napětí mezi Pchjongjangem a Washingtonem se v poslední době zvýšilo kvůli obavám, že KLDR je schopna umístit jadernou hlavici na raketu, která může zasáhnout Spojené státy. Obě země si tak vyhrožují vojenskými zásahy. Severní Korea minulý týden oznámila, že vypracuje plán útoku na americký tichomořský ostrov Guam.

Americká armáda mezitím ujistila, že společné manévry jihokorejské a americké armády se budou konat podle plánu a začnou v pondělí. Konají se pravidelně každý rok a Pchjongjang je považuje za nácvik útoku na KLDR. Cvičení se vždy účastní desítky tisíc amerických a jihokorejských vojáků.

Japonský ministr zahraničí Taró Kono řekl po schůzce s Mattisem, že jeho země posílí kvůli severokorejské hrozbě obranné pozice a poskytne 500 milionů dolarů (11 miliard korun) na posílení námořní bezpečnosti ve východní Asii.

Americký ministr zahraničí Rex Tillerson prohlásil, že USA stále stojí o diplomatické řešení a chtějí KLDR přimět k obnovení diplomatických rozhovorů, „jež povedou k jinému výsledku než předchozí vyjednávání o severokorejském jaderném programu“. Ujistil také, že USA bez výhrad dodrží obrannou dohodu s Japonskem.

Peking a Moskva vyzývají k dialogu

Čína, která je spojencem a hlavním obchodním partnerem KLDR, požádala USA a Jižní Koreu, aby od manévrů upustily a vytvořily tak podmínky pro zastavení zbrojních programů v Severní Koreji. Místopředseda čínské Ústřední vojenské komise Fan Čchang-lung uvedl, že podle Pekingu je možné krizi řešit jedině vyjednáváním.

„Radím, abychom cvičení nerušili. Jsou velmi důležitá pro udržení schopnosti spojenecké společné obrany. Dokud bude trvat severokorejská hrozba, musíme být připraveni této hrozbě čelit,“ trval ale na svém Dunford i po jednání v Číně.

Rada bezpečnosti OSN na začátku měsíce schválila nové tvrdé sankce proti KLDR, které mají být trestem za dva testy mezikontinentálních raket. Třeba Rusko už ale dalo najevo, že nebude podporovat ekonomické udušení KLDR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
před 13 mminutami

Ukrajina hlásí pět mrtvých, počet obětí roste i v okupovaném Starobilsku

Nejméně tři lidé zemřeli a pět utrpělo zranění při ruských útocích na Charkovskou oblast, sdělil náčelník správy tohoto regionu Oleh Syněhubov. V Chersonu ruské drony zabily dva lidi, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Počet obětí pátečního útoku ve Starobilsku v okupované Luhanské oblasti na východě Ukrajiny stoupl ze šesti na deset, raněných je 38, oznámily ruské úřady. Podobná tvrzení nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.
před 48 mminutami

Při explozi v čínském dole zemřelo devadesát lidí

Nejméně devadesát lidí přišlo o život při důlním neštěstí v Číně. Dalších sto osob skončilo v nemocnici, informoval server BBC News s odkazem na novou bilanci, kterou zveřejnila čínská státní média. Ta dříve sdělila, že v pátek došlo v uhelném dole na severovýchodě země k výbuchu plynu.
08:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vojenská integrace Ruska s Běloruskem ohrožuje celou Evropu, říká Cichanouská

Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoliv jen pro země na východním křídle NATO. V rozhovoru s ČTK to uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Režim diktátora Alexandra Lukašenka podle ní slouží Moskvě jako nástroj zastrašování a nátlaku vůči evropským státům.
před 3 hhodinami

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Při pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 9 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 9 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 12 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 14 hhodinami
Načítání...