Americký prezident Donald Trump po intenzivním veřejném nátlaku, včetně politiků z řad opozičních demokratů a vládních republikánů, ostře odsoudil bělošské extremisty, kteří mají na svědomí víkendové násilnosti ve virginském Charlottesville. Pachatelé rasistických útoků budou podle něj postaveni před soud.
Trump po nepokojích ve Virginii odsoudil bělošské extremisty a rasismus označil za zlo
Trump zdůraznil, že nenávist a bigotnost nemají ve Spojených státech žádné
místo. „Rasismus je zlo a ti, kteří způsobují násilí v jeho jménu, jsou
zločinci, stejně jako Ku Klux Klan, neonacisté, zastánci bělošské nadvlády a další nenávistné skupiny, které odporují všemu, co je nám Američanům drahé,“ prohlásil Trump podle agentury Reuters z Bílého domu.
Univerzitní město ve státě Virginie se v sobotu stalo dějištěm nejsilnějších rasistických projevů ve Spojených státech za dlouhou dobu. Stovky bělošských rasistů a neonacistů procházely centrem města za provolávání rasistických hesel, mnozí hajlovali nebo viditelně nesli nacistické symboly.
Když se dal dohromady dav místních lidí, kteří dávali najevo odpor k neonacistické či rasistické ideologii, došlo ke střetům. Jeden z bělošských radikálů se rozjel autem proti skupině poklidně protestujících lidí a podle svědků s nohou na plynu rozrážel dav. Zabil při tom dvaatřicetiletou Heather Heyerovou, která hájila práva menšin, a 19 lidí zranil.
Až do aktuálního vyjádření Trump v dosud jediném veřejném komentáři odsoudil násilnosti, které podle něho měly původ na „mnoha a mnoha stranách“. Bílý dům sice po první vlně kritiky v neděli upřesnil, že prezidentův odsudek „zahrnuje i bělošské rasisty, KKK (Ku Klux Klan), neonacisty a všechny extremistické skupiny“, sám Trump se ale na rozdíl od viceprezidenta Mika Pence konkrétní zmínce o vyznavačích bělošské nadřazenosti až dosud vyhýbal.
Na Trumpa tlačili i republikáni
Tlak na Trumpa vyvíjeli nejen zastánci práv etnických menšin z řad opozičních demokratů či občanských skupin, ale i členové jeho Republikánské strany. „Prezident by měl jasně vystoupit a říci, o co jde. Je to zlo. Je to bělošský nacionalismus,“ vyjádřil v neděli názor skupiny republikánských zákonodárců senátor za stát Colorado Cory Gardner.
Trump nebyl podle AP terčem obvinění z náklonnosti k bělošským radikálům poprvé. Již během jeho kariéry podnikatele v realitách se mluvilo o tom, že nechtěl pronajímat byty ve svých domech černochům.
Pak byl dlouholetým hlasitým zastáncem nepravdivého tvrzení, že se první černošský prezident Barack Obama nenarodil na území Spojených států. V loňské volební kampani zase označoval mexické přistěhovalce za zločince a přišel s nápadem zakázat vstup do USA muslimům.
Britská premiérka Theresa Mayová odsoudila rasovou nenávist a reakci prezidenta USA považuje za jeho osobní záležitost. Solidaritu s oběťmi násilí vyvolaného bojůvkami rasistů vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová.
Víkendové akce v Charlottesville byly oficiálně svolány na protest proti odstraňování konfederačních symbolů. FBI nyní řeší, zda se řidič James Alex Fields mohl dopustit teroristického činu. Zatím je dvacetiletý mladík vedle dalších trestných činů obviněný z vraždy.
Americký soud pro něj odmítl stanovit kauci, a Fields tak zůstane ve vazbě přinejmenším do té doby, než bude mít advokáta. Místní veřejný obhájce ho odmítl zastupovat pro obavy z podjatosti, protože mezi oběťmi Fieldsova řádění má příbuzné. Obhajoby by se měl nakonec ujmout místní advokát.
Podle zdrojů televize CNN mají vyšetřovatelé důkazy, že svůj čin naplánoval jako „poselství“ pro společnost, což by svědčilo o jeho rasovém motivu. Fieldsův někdejší učitel CNN řekl, že se už jako student střední školy velmi zajímal o Adolfa Hitlera a nacistické Německo a že jeho postoje v rasových otázkách byly „hluboce zakořeněné a radikální“.