Na jihozápadě Sýrie v neděli v pravé poledne místního času (11:00 SELČ) začalo platit příměří, které v pátek na summitu G20 v Hamburku dohodli za podpory Jordánska prezidenti USA a Ruska Donald Trump a Vladimir Putin. Agentura Reuters s odkazem na zdroje z místa uvedla, že příměří je zatím dodržováno.
Po začátku platnosti klidu zbraní nejsou z jihozápadní Sýrie hlášeny letecké útoky ani ozbrojené střety. V oblasti přetrvává klid, uvedla exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Ta situaci v Sýrii sleduje z Británie a tvrdí, že má v zemi síť informátorů. Také nejmenovaný zástupce povstalců v Dará uvedl, že ve městě se neodehrávají žádné významné boje.
Nové příměří je posledním z kroků světových mocností v úsilí o zastavení bojů. Občanská válka v Sýrii začala před šesti lety a dosud v ní zahynulo přes 400 tisíc lidí.
Cílem příměří je zastavit boje mezi syrskými vládními silami věrnými prezidentovi Bašáru Asadovi a protivládními vzbouřeneckými skupinami na jihozápadě Sýrie.
Jednalo se i o možnosti rozšíření území bez bojů
Americký ministr zahraničí Rex Tillerson v pátek při oznamování dohody o příměří řekl, že Trump s Putinem hovořili také o možnosti příměří rozšířit na další oblasti, kde je podle nich zastavení bojů možné.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že na dodržování klidu zbraní bude dohlížet ruská vojenská policie. Zdroj z amerického Ministerstva zahraničí ale podle agentury Reuters řekl, že ještě budou nutné další diskuse o klíčových aspektech dohody včetně toho, kdo bude dohlížet na její dodržování.
V minulosti už několik příměří v Sýrii ztroskotalo a ani u toho nynějšího není jasné, nakolik se jím bojující strany cítí být vázány.
V posledním roce se syrské vládě s pomocí ruských letounů a bojovníků podporovaných Íránem podařilo převážně sunnitské povstalce zatlačit. Vzbouřence, mezi nimiž jsou i radikální frakce a další skupiny, podporují Turecko, Spojené státy a některé monarchie z oblasti Perského zálivu.
Mnohostranný konflikt, ve který přerostly lidové protesty z roku 2011 proti režimu prezidenta Bašára Asada, si už vyžádal stovky tisíc mrtvých a zapříčinil největší uprchlickou krizi na světě.
