USA vydaly zatykač na členy Erdoganovy ochranky kvůli jejich zásahu

Americké úřady vydaly zatykače na dvanáct členů ochranky tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a dvě další osoby kvůli násilnostem při demonstraci během Erdoganovy návštěvy Washingtonu. Šéf washingtonské policie označil zásah turecké ochranky za „brutální útok proti pokojným demonstrantům“. Erdogan podle médií americký krok odsoudil a prohlásil, že se proti rozhodnutí Washingtonu postaví.

Zatykače souvisejí s květnovým násilným zásahem proti demonstrantům před washingtonskou rezidencí tureckého velvyslance, kam přišli proti Erdoganovi protestovat turečtí Kurdové.

Podle policie proti nim ochranka tureckého prezidenta a další členové Erdoganova doprovodu zasáhli tak brutálně, že bylo zraněno jedenáct lidí.

Dva lidé včetně jednoho z protestujících už byli obviněni dříve, další dva muže zadržela americká policie ve středu. Není však jasné, jestli patří k Erdoganovu doprovodu nebo jsou z řad demonstrantů.

Ankara na vydání zatykačů reagovala s tím, že krok nemá žádný právní základ. „Rozhodnutí amerických úřadů je chybné, neobjektivní a postrádá právní základ. Za rvačku před rezidencí tureckého velvyslance může selhání místní bezpečnostních složek, které nepodnikly potřebná opatření. Turečtí občané za incident nemohou,“ uvedlo turecké ministerstvo zahraničí.

Podle Erdogana ochranka plnila svůj úkol

„Co je to za zákon?“ ptal se podle agentury AP sám prezident Erdogan v reakci na obvinění svých ochránců. „Kdyby mě nechránili, tak proč bych je s sebou bral do Ameriky?“ Podle AFP slíbil, že proti americkému postupu bude bojovat „politickou a právní cestou“.

2 minuty
Erdogan sledoval násilí před rezidencí tureckého velvyslance v USA
Zdroj: ČT24

Incident vyvolal diplomatickou rozepři mezi oběma spojeneckými zeměmi. Ankara si už dřív stěžovala na zásah americké policie, který označila za „agresivní a neprofesionální“. Turecko z vyvolání násilí při demonstraci obvinilo účastníky protestu, kteří jsou podle tureckých úřadů napojeni na zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK).

  • Kurdů je asi třicet pět milionů a většina z nich žije v Íránu, v Turecku, v Iráku a v Sýrii, kde si vyhlásili autonomní oblast zvanou Rojava. Jejich území je bohaté na ropu, vodní zdroje a úrodnou půdu. K její obraně si Kurdové založili lidové milice, mužské YPG a ženské YPJ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Počet obětí se ve středu zvýšil na 43, když záchranáři objevili další tělo. Incident si vyžádal i několik desítek zraněných. V pondělí večer se stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajištění bezpečnosti na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 25 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 55 mminutami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 1 hhodinou

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 1 hhodinou
Načítání...