Americké úřady vydaly zatykače na dvanáct členů ochranky tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a dvě další osoby kvůli násilnostem při demonstraci během Erdoganovy návštěvy Washingtonu. Šéf washingtonské policie označil zásah turecké ochranky za „brutální útok proti pokojným demonstrantům“. Erdogan podle médií americký krok odsoudil a prohlásil, že se proti rozhodnutí Washingtonu postaví.
USA vydaly zatykač na členy Erdoganovy ochranky kvůli jejich zásahu
Zatykače souvisejí s květnovým násilným zásahem proti demonstrantům před washingtonskou rezidencí tureckého velvyslance, kam přišli proti Erdoganovi protestovat turečtí Kurdové.
Podle policie proti nim ochranka tureckého prezidenta a další členové Erdoganova doprovodu zasáhli tak brutálně, že bylo zraněno jedenáct lidí.
Dva lidé včetně jednoho z protestujících už byli obviněni dříve, další dva muže zadržela americká policie ve středu. Není však jasné, jestli patří k Erdoganovu doprovodu nebo jsou z řad demonstrantů.
Ankara na vydání zatykačů reagovala s tím, že krok nemá žádný právní základ. „Rozhodnutí amerických úřadů je chybné, neobjektivní a postrádá právní základ. Za rvačku před rezidencí tureckého velvyslance může selhání místní bezpečnostních složek, které nepodnikly potřebná opatření. Turečtí občané za incident nemohou,“ uvedlo turecké ministerstvo zahraničí.
Podle Erdogana ochranka plnila svůj úkol
„Co je to za zákon?“ ptal se podle agentury AP sám prezident Erdogan v reakci na obvinění svých ochránců. „Kdyby mě nechránili, tak proč bych je s sebou bral do Ameriky?“ Podle AFP slíbil, že proti americkému postupu bude bojovat „politickou a právní cestou“.
Erdogan sledoval násilí před rezidencí tureckého velvyslance v USA (zdroj: ČT24)
Incident vyvolal diplomatickou rozepři mezi oběma spojeneckými zeměmi. Ankara si už dřív stěžovala na zásah americké policie, který označila za „agresivní a neprofesionální“. Turecko z vyvolání násilí při demonstraci obvinilo účastníky protestu, kteří jsou podle tureckých úřadů napojeni na zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK).
- Kurdů je asi třicet pět milionů a většina z nich žije v Íránu, v Turecku, v Iráku a v Sýrii, kde si vyhlásili autonomní oblast zvanou Rojava. Jejich území je bohaté na ropu, vodní zdroje a úrodnou půdu. K její obraně si Kurdové založili lidové milice, mužské YPG a ženské YPJ.