Každé páté dítě z bohatých zemí západního světa žije v chudobě. Ukazuje to zpráva fondu UNICEF, který hodnotil životní úroveň dětí. Nejlépe se mají v severoevropských zemích, Německu a Švýcarsku, naopak nejhůře se žije dětem v Chile, Bulharsku či Rumunsku. V poslední desítce se umístily třeba také USA či Nový Zéland, Česko je podle zprávy v průměru.
Chudoba ohrožuje děti v Rumunsku, Chile či USA. Nejlépe je jim v Norsku
UNICEF hodnotil 41 rozvinutých zemí a kromě chudoby se zajímal také o faktory, jako jsou například ohrožení hladem, vzdělání, psychické zdraví, alkoholismus, ekonomické příležitosti nebo životní prostředí. Zpráva je součástí programu Cíle udržitelného rozvoje.
Na základě souhrnu všech těchto ukazatelů sestavil UNICEF celkový žebříček zkoumaných zemí. Kromě toho ale zpráva uvádí také pořadí zemí podle jednotlivých kritérií. Jak v celkovém hodnocení, tak v rámci dílčích výsledků pak rozlišuje mezi zeměmi průměrnými, nadprůměrnými a podprůměrnými.
Na špici žebříčku je Norsko, které má nejnižší podíl dětí žijících v chudobě a i podle většiny dalších kritérií je v první desítce. Naopak podprůměrných výsledků dosáhlo, pokud jde o spravedlnost a silné instituce. Do první desítky se dostaly také zbylé severské státy a také Německo, Švýcarsko, Jižní Korea, Slovinsko a Nizozemsko.
Na samém konci skončilo Chile, které je podprůměrné ve všech ukazatelích. Mezi desítku nejhorších patří také Bulharsko, Rumunsko, Mexiko, Turecko, Izrael, Litva, Maďarsko, ale i Spojené státy a Nový Zéland.
USA měly podprůměrné výsledky v oblastech chudoby, ohrožení hladem, zdraví, vzdělání a nerovnosti. Nový Zéland si vedl špatně především pokud jde o psychické zdraví adolescentů. V zemi páchá sebevraždu nejvíce mladých lidí mezi 15 a 19 lety na světě, jejich počet téměř třikrát přesahuje průměr hodnocených zemí.
Počet dospívajících s psychickými problémy stoupá podle zprávy ve většině zkoumaných zemí, podobně jako míra obezity v této věkové kategorii.
Žebříček hodnocených zemí
Zpráva si také všímá, že například v Japonsku a Finsku, které v souhrnném hodnocení patří k nadprůměru, nemá pětina patnáctiletých základní vzdělání. UNICEF ale zaznamenal i některé pozitivní trendy, například snížení počtů těhotenství nezletilých nebo alkoholismu.
Česko obsadilo v celkovém hodnocení průměrnou dvacátou příčku. Při pohledu na jednotlivá kritéria to platí i pro míru chudoby (17. příčka), ohrožení hladem (16.), zdraví (25.), kvalitu vzdělání (22.) a kategorii nazvanou zodpovědná spotřeba a produkce (24.).
Nadprůměrně si vedlo, pokud jde o příležitost získat slušnou práci a ekonomický růst (13.) a úroveň spravedlnosti a síly institucí (6.). Naopak podprůměrně dopadlo v kritériích redukce nerovností (31.) a udržitelného rozvoje měst a komunit (26.).