Hnutí centristického francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Republika v pohybu (REM) zvítězilo v nedělním prvním kole parlamentních voleb se ziskem 28,21 procenta hlasů a společně se spojenci z centristické formace MoDem dosáhlo 32,32 procenta. Vyplývá to z konečných výsledků hlasování, které oznámila volební komise.
Macronovo hnutí po roce své existence dokázalo rozdrtit strany tradiční levice a pravice, které se podílely na moci po 60 let.
Tradiční konzervativní pravice si připsala 21,56 procenta, z toho Republikáni 15,77 procenta, a na třetí příčce se umístila nacionalistická Národní fronta (FN), kterou podpořilo 13,2 procenta voličů. Ultralevicová Nepodrobená Francie dosáhla na 11,02 procenta a až na pátém místě skončili socialisté, které volilo 7,44 procenta občanů.
To vše při rekordně nízké volební účasti, která činila 48,71 procenta.
Po druhém kole voleb, jež se uskuteční příští neděli, by v Národním shromáždění, které má 577 křesel, mohl Macron se svými lidmi zabrat až 445 míst. Republikáni by mohli obsadit 80 až 100 parlamentních míst, socialisté 30 až 40 křesel, krajní levice deset až 20 a Národní fronta by měla mít čtyři, nanejvýš deset mandátů.
Premiér Édouard Philippe už po oznámení odhadů slíbil voličům razantní reformy a prohlásil, že „Francie je zpátky“. Silný výsledek Macronova hnutí v prvním kole ukazuje, že Francouzi podporují jeho první kroky na světové i domácí scéně, řekl předseda vlády.
Výprask pro socialisty
Za zklamání označili zveřejněné výsledky Republikáni, stejně se vyjádřil místopředseda Národní fronty Florian Philippot, který pro příznivce francouzské krajní pravice vyhlásil na druhé kolo „všeobecnou mobilizaci“.
Podle Marine Le Penové je „katastroficky“ nízká volební účast znepokojující. Přesto čeká, že ve druhém kole by kandidáti Národní fronty mohli v některých obvodech uspět. Sama Le Penová podle odhadů ve svém obvodu na severu země vede.
Z tábora socialistů se podle agentury AFP ozývají hlasy o „bezpříkladném ústupu levice“. Šéf socialistů Jean-Christophe Cambadélis uvedl, že pokud se po 2. kole odhady rozložení mandátů potvrdí, vymaže to z parlamentu politickou diskusi.
Místo k urnám na pláž
„Důvodů velice nízké účasti je víc. V parlamentních volbách, které přicházejí po prezidentských, chodí volit méně lidí, protože to považují jen za potvrzení výsledku voleb prezidentských. Dalším důvodem může být i to, že ve Francii bylo mimořádně krásné počasí a spousta voličů nakonec místo do volebních místností zamířila na pláže,“ řekl zpravodaj ČT ve Francii Petr Zavadil.
Předvolební kampaň podle něj byla špatná a téměř neviditelná, mnoho voličů tak ani nevědělo, o jakých tématech se vlastně mluví. Dalším důvodem je zřejmě i velký počet kandidátů – o 577 poslaneckých křesel se ucházelo téměř 8000 lidí.
„V některých volebních obvodech se o jedno křeslo ucházelo až třicet lidí, z toho třeba čtyři se hlásili ke stejné straně. Někteří lidé z toho měli zmatek a rozhodli se, že své rozhodnutí ponechají až na 2. kolo voleb,“ dodal Zavadil.
Macron uspěl s novými tvářemi
Bývalý investiční bankéř Macron, který dříve působil v Hollandově vládě, založil v dubnu 2016 hnutí Vpřed!, nyní přejmenované na Republika v pohybu. Prostřednictvím své strany chce přivést do politiky nové tváře, nespojené s politickým establishmentem.
Na kandidátce dal šanci politickým nováčkům bez zkušeností, jako jsou třeba učitelé, farmáři či sportovci.
Jejím programem je konsolidovat vládní výdaje a rozhýbat pracovní trh, na základě dobrých výsledků hospodaření pak přemluvit Berlín k reformě eurozóny. Řešit bude muset i bezpečnostní otázky - v zemi platí dlouhodobě výjimečný stav.
Šéfem současné vlády je Édouard Philippe, původně poslanec za pravicové Republikány. Místo ministra zahraničí a ministra pro Evropu zaujal dosavadní šéf resortu obrany v Hollandově kabinetu Jean-Yves Le Drian.
Ministrem hospodářství je v této chvíli pravicový, proevropsky zaměřený politik Bruno Le Maire. Macron už dříve zdůraznil, že kdo neobstojí v parlamentních volbách, bude z kabinetu muset odejít.
Vedení Macronovy strany v průzkumech lehce zakolísalo poté, co začalo vyšetřování šéfa jeho prezidentské kampaně a současného ministra pro územní soudržnost Richarda Ferranda. Ten je podezřelý z porušení pravidel pojišťovnictví, z majetkových trestných činů a z nepoctivého jednání.
Jasná většina v parlamentu by Macronově vládě poskytla silný mandát, který by jí umožnil hladce prosadit prezidentovy ekonomické reformy. První z nich se má týkat změn ve francouzském zákoníku práce, jenž by podpořil podnikání.
- Francouzské parlamentní volby jsou dvoukolové, přičemž druhé kolo proběhne 18. června. Konají se každých pět let. Lidé půjdou vybírat celkem 577 zákonodárců včetně jedenácti, kteří zastupují Francouze žijící v zámoří. Každý volební obvod čítá přibližně 125 tisíc obyvatel.
- Očekává se, že v parlamentu dojde k výrazným změnám už jen proto, že 200 zákonodárců nehodlá usilovat o své znovuzvolení. Vítězství v prvním kole patří kandidátovi, jenž dostane nadpoloviční počet hlasů. Pokud to není nikdo, postupují do druhého kola dva s nejvyšším počtem hlasů, stejně jako ti, kteří získali 12,5 procenta od registrovaných voličů.
- Letos jde do boje 7882 kandidátů, jejichž průměrný věk je 48,5, a 42 procent tvoří ženy. V současném parlamentu tvořily ženy 26,9 procenta poslanců, což byl rekord.
- Strany mají ve volbách šanci získat od státu peníze. Jednak za každý hlas, pokud strana získá na svou stranu nejméně jedno procento voličů nejméně v padesáti volebních obvodech, jednak za každého zvoleného zákonodárce. Celkem vyjde podpora daňové poplatníky na 63 milion eur ročně.
