Katarskou krizi rozpoutali falešnými zprávami ruští hackeři, uvedla CNN

3 minuty
Zpravodaj ČT: Katar není v podpoře islamistických skupin sám
Zdroj: ČT24

Americké úřady podezřívají z vyvolání diplomatické krize kolem Kataru ruské hackery. Uvedla to televize CNN. Spoluspouštěčem aktuálního sporu jsou úniky z katarské státní tiskové agentury, potenciálně i šíření falešných informací. K dispozici se tak dostaly udajné kritické výroky katarského emíra na adresu ostatních států v regionu.

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) nyní poslal do Dauhá zvláštní tým, aby katarské vládě pomohl se zkoumáním možného kyberútoku. 

Stávající krize vznikla poté, co se v květnu na stránkách katarské oficiální tiskové agentury objevila kontroverzní prohlášení, která prý pronesl vládnoucí emír šajch Tamim bin Hamad bin Chalífa Thání.

Ten údajně vyjádřil pochopení pro palestinské radikální hnutí Hamas a libanonské radikální hnutí Hizballáh a řekl, že Írán je „islámská velmoc, kterou nelze ignorovat a ke které není rozumné se chovat nepřátelsky“. Katar následně oznámil, že stránky jeho tiskové agentury napadli hackeři.

Katarský emír Tamim bin Hamad
Zdroj: Faisal Al Nasser/Reuters

Data nashromážděná zpravodajskými službami USA prý naznačují, že za napadením agentury mohou být hackeři z Ruska. Hlavním cílem mohlo být vyvolání sporů a rozbití americko-arabské koalice, která podporuje opačný tábor syrské války než Rusko či Írán.

Kreml tato obvinění odmítl s tím, že pro ně nejsou žádné důkazy. „Už nás unavuje reagovat na taková obvinění bez důkazů. Tato obvinění ve skutečnosti diskreditují ty, kdo je vznášejí,“ prohlásil podle agentury AFP poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro kybernetickou bezpečnost.

FBI a CIA zatím podle CNN zjištění nekomentovaly. Katarský ministr zahraničí šajch Muhammad bin Abdar Rahmán Sání CNN řekl, že FBI hackerský útok a publikaci falešných zpráv potvrdil.

Dauhá
Zdroj: Fadi Al-Assaad/Reuters

S Katarem v pondělí přerušily styky Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Egypt, následovalo stejné rozhodnutí z Jemenu, Libye, Jordánska nebo Malediv. Učinily tak částečně právě v reakci na uniklé výroky katarského emíra. Především Saúdská Arábie pak dlouhodobě obviňuje Katar z podpory terorismu.

Státům v čele se Saúdy vadí hlavně katarské vazby na Hamas, další islámskou organizaci Muslimské bratrstvo nebo již zmiňovaný Írán jakožto hlavního konkurenta Saúdské Arábie v regionu.

Katar však považuje argumenty svých sousedů za lživé a aktivní podporu terorismu vylučuje. Podle zpravodaje ČT Jakuba Szántó však není tajemstvím, že Katar podporuje minimálně některá islamistická hnutí v Sýrii.

V tomto případě ale Katar není výjimkou. Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Kuvajt a další bohaté ropné státy Perského zálivu tak činí taktéž, protože Sýrii berou jako důležitou frontu v boji za udržení určité sunnitské dominance právě na území Sýrie, kde si de facto vyřizují vzdáleně účty s Íránem.
Jakub Szántó

Právě saúdskému králi nyní prezident USA Donald Trump vzkázal, že se celý region nad „bojem proti extrémním ideologiím a podpoře terorismu“ musí sjednotit. Už předtím na Twitteru označil odstřihnutí Kataru za „možný začátek konce hororu jménem terorismus“.

Ve svých vyjádřeních dal navíc najevo, že k čerstvému kroku arabských zemí přispěla jeho nedávná návštěva saúdského Rijádu. Šéf Bílého domu tam mluvil o nutnosti důsledně potírat jakékoliv známky podpory terorismu.

Trump při společném summitu se zástupci arabských zemí
Zdroj: Reuters

Celá aféra může ve finále silně dopadnout na obchod. Třistatisícový národ je největším světovým vývozcem zkapalněného plynu a důležitým dodavatelem energie do Evropy i Asie.

Katarská metropole Dauhá je také klíčový spoj mezinárodních letů v Perském zálivu. Současné nařízení se dotkne aerolinek Qatar Airway, Etihad Airways nebo Emirates. Zablokovány jsou také námořní trasy a dovoz potravin, na kterém je obyvatelstvo Kataru silně závislé.

Diplomaté Kataru dostali pokyn, aby ze zmíněných zemí vycestovali do 48 hodin, běžní občané pak mají na opuštění lhůtu dvou týdnů. 

Malé, ale bohaté blízkovýchodní země se nyní zastal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ten podle agentury AFP sankce proti Kataru kritizoval a řekl, že Ankara chce dvoustranné vztahy rozvíjet. O urovnání krize usiluje spolu s Tureckem také Kuvajt. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 1 hhodinou

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
21:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
10:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 2 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 3 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 3 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 4 hhodinami

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
17:12Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...