Katarskou krizi rozpoutali falešnými zprávami ruští hackeři, uvedla CNN

Zpravodaj ČT: Katar není v podpoře islamistických skupin sám (zdroj: ČT24)

Americké úřady podezřívají z vyvolání diplomatické krize kolem Kataru ruské hackery. Uvedla to televize CNN. Spoluspouštěčem aktuálního sporu jsou úniky z katarské státní tiskové agentury, potenciálně i šíření falešných informací. K dispozici se tak dostaly udajné kritické výroky katarského emíra na adresu ostatních států v regionu.

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) nyní poslal do Dauhá zvláštní tým, aby katarské vládě pomohl se zkoumáním možného kyberútoku. 

Stávající krize vznikla poté, co se v květnu na stránkách katarské oficiální tiskové agentury objevila kontroverzní prohlášení, která prý pronesl vládnoucí emír šajch Tamim bin Hamad bin Chalífa Thání.

Ten údajně vyjádřil pochopení pro palestinské radikální hnutí Hamas a libanonské radikální hnutí Hizballáh a řekl, že Írán je „islámská velmoc, kterou nelze ignorovat a ke které není rozumné se chovat nepřátelsky“. Katar následně oznámil, že stránky jeho tiskové agentury napadli hackeři.

Katarský emír Tamim bin Hamad
Zdroj: Faisal Al Nasser/Reuters

Data nashromážděná zpravodajskými službami USA prý naznačují, že za napadením agentury mohou být hackeři z Ruska. Hlavním cílem mohlo být vyvolání sporů a rozbití americko-arabské koalice, která podporuje opačný tábor syrské války než Rusko či Írán.

Kreml tato obvinění odmítl s tím, že pro ně nejsou žádné důkazy. „Už nás unavuje reagovat na taková obvinění bez důkazů. Tato obvinění ve skutečnosti diskreditují ty, kdo je vznášejí,“ prohlásil podle agentury AFP poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro kybernetickou bezpečnost.

FBI a CIA zatím podle CNN zjištění nekomentovaly. Katarský ministr zahraničí šajch Muhammad bin Abdar Rahmán Sání CNN řekl, že FBI hackerský útok a publikaci falešných zpráv potvrdil.

Dauhá
Zdroj: Fadi Al-Assaad/Reuters

S Katarem v pondělí přerušily styky Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Egypt, následovalo stejné rozhodnutí z Jemenu, Libye, Jordánska nebo Malediv. Učinily tak částečně právě v reakci na uniklé výroky katarského emíra. Především Saúdská Arábie pak dlouhodobě obviňuje Katar z podpory terorismu.

Státům v čele se Saúdy vadí hlavně katarské vazby na Hamas, další islámskou organizaci Muslimské bratrstvo nebo již zmiňovaný Írán jakožto hlavního konkurenta Saúdské Arábie v regionu.

Katar však považuje argumenty svých sousedů za lživé a aktivní podporu terorismu vylučuje. Podle zpravodaje ČT Jakuba Szántó však není tajemstvím, že Katar podporuje minimálně některá islamistická hnutí v Sýrii.

V tomto případě ale Katar není výjimkou. Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Kuvajt a další bohaté ropné státy Perského zálivu tak činí taktéž, protože Sýrii berou jako důležitou frontu v boji za udržení určité sunnitské dominance právě na území Sýrie, kde si de facto vyřizují vzdáleně účty s Íránem.
Jakub Szántó

Právě saúdskému králi nyní prezident USA Donald Trump vzkázal, že se celý region nad „bojem proti extrémním ideologiím a podpoře terorismu“ musí sjednotit. Už předtím na Twitteru označil odstřihnutí Kataru za „možný začátek konce hororu jménem terorismus“.

Ve svých vyjádřeních dal navíc najevo, že k čerstvému kroku arabských zemí přispěla jeho nedávná návštěva saúdského Rijádu. Šéf Bílého domu tam mluvil o nutnosti důsledně potírat jakékoliv známky podpory terorismu.

Trump při společném summitu se zástupci arabských zemí
Zdroj: Reuters

Celá aféra může ve finále silně dopadnout na obchod. Třistatisícový národ je největším světovým vývozcem zkapalněného plynu a důležitým dodavatelem energie do Evropy i Asie.

Katarská metropole Dauhá je také klíčový spoj mezinárodních letů v Perském zálivu. Současné nařízení se dotkne aerolinek Qatar Airway, Etihad Airways nebo Emirates. Zablokovány jsou také námořní trasy a dovoz potravin, na kterém je obyvatelstvo Kataru silně závislé.

Diplomaté Kataru dostali pokyn, aby ze zmíněných zemí vycestovali do 48 hodin, běžní občané pak mají na opuštění lhůtu dvou týdnů. 

Malé, ale bohaté blízkovýchodní země se nyní zastal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ten podle agentury AFP sankce proti Kataru kritizoval a řekl, že Ankara chce dvoustranné vztahy rozvíjet. O urovnání krize usiluje spolu s Tureckem také Kuvajt.