Německo bude automaticky považovat za neplatné všechny sňatky, v nichž je jeden z manželů mladší než 16 let. Návrh schválil Spolkový sněm. Oženit či vdát se bude nově možné výhradně po dosažení plnoletosti. Parlament také zrušil trestný čin hanobení zahraničního majestátu. Vloni jej využil turecký prezident k žalobě na německého satirika. Urážka hlavy státu bude od nynějška trestána stejně jako urážka kohokoliv jiného.
Do školy, ne před oltář. Německo ruší všechna manželství pod 16 let
O změně pravidel pro uzavírání manželství se v Německu vedla debata především kvůli vysokému počtu běženců, kteří v posledních dvou letech přišli z muslimských zemí. V řadě z nich, například v Afghánistánu nebo Pákistánu, jsou svatby nezletilých poměrně časté, a tak počet takovýchto svazků stoupl i v Německu.
V létě loňského roku jich podle centrálního registru cizinců bylo celkem 1475. Ve 361 případech byl alespoň jeden z partnerů mladší 14 let, v dalších 120 mu bylo 14 nebo 15 let. V drtivé většině se jedná o velmi mladé dívky, které jsou provdány za starší muže.
„V Německu nesmí existovat žádná dětská manželství,“ nechal se už dříve slyšet ministr spravedlnosti Heiko Maas (SPD), podle něhož děti nepatří před oltář, ale do školy. Nová úprava stanoví, že všechna dětská manželství budou automaticky neplatná. Do sňatku bude navíc možné vstoupit až po dosažení plnoletosti. U mladistvých ve věku 16 až 18 let si ale Německo ponechá možnost manželství uznat. „To může být třeba případ, když už v takovém vztahu jsou děti nebo je žena těhotná,“ poznamenal ministr.
- Neziskové organizace odhadují, že bez omezení dětského manželství bude do roku 2050 žít ve sňatku 1,2 miliard dětí.
- V rozvojových zemích se před 18. rokem života vdává každá třetí dívka.
- Na celém světě žije 700 milionů žen, které byly provdány jako nezletilé.
- Nejvyšší podíl dětských manželství je v Africe. V první dvacítce vedle tamních zemí figuruje Bangladéš, Indie a Nikaragua.
Zákon z minulé epochy
Německý parlament také zrušil trestný čin hanobení zahraničního majestátu. „Myšlenka urážky majestátu pochází z dávno minulé epochy, nepatří už do našeho trestního práva,“ vysvětlil Heiko Maas. Nařízení podle něj bylo zastaralé a nadbytečné.
Zahraniční představitelé budou mít i po změně zákona možnost bránit se u německých soudů urážkám, nebudou už ale ve zvláštním postavení. Zatímco dosud za jejich urážku hrozilo až pětileté vězení, nově bude trestem peněžitá pokuta nebo maximálně rok odnětí svodody. „Urážka hlav států je a zůstává trestná, ale nikoliv více, nebo méně než urážka kteréhokoliv jiného člověka,“ poznamenal Maas.
Příslušný paragraf dlouhá léta nikdo nevyužil. Až vloni tak učinil Erdogan, který zažaloval německého satirika Jana Böhmermana, jenž ve veřejnoprávní televizi ZDF přednesl báseň obsahující řadu vulgarismů a líčící tureckého prezidenta jako člověka porušujícího lidská práva. Krom toho komik recitoval, že Erdogan souloží se zvířaty a sleduje dětské porno.
Erdogan si to nenechal líbit a satirika zažaloval. Trestní stíhání Böhmermanna, které justice později zastavila, umožnil souhlas německé vlády, která si za to vysloužila kritiku. Už tehdy se řada členů německého kabinetu shodovala na tom, že je třeba příslušný paragraf zrušit.