Černohorský parlament ratifikoval protokol o přistoupení země k NATO navzdory silnému odporu na domácí půdě i v Rusku. K Alianci by se balkánská země měla připojit v květnu. Opozice ale slibuje, že pokud se dostane k moci, vyhlásí o členství v NATO referendum.
V roce 1999 během kosovské války bombardovaly letouny NATO Srbsko a Černou Horu, i proto řada obyvatel členství v Alianci odmítá. Země se odtrhla od Srbska po rozpadu Jugoslávie a v roce 2006 se stala nezávislým státem.
Obyvatelé jsou nyní rozděleni na stoupence prozápadní politiky a na ty, kteří věří v spojenectví s ortodoxními křesťany a přiklánějí se tak spíše k Srbsku a Rusku. Pro vstup do NATO bylo nakonec 46 z 81 poslanců. Premiér Duško Marković argumentoval zárukou bezpečnosti, ekonomického pokroku a regionální stability.
„Toto shromáždění má možnost učinit rozhodnutí, které si budou lidé pamatovat, dokud bude existovat Černá Hora. Na tento den se bude vzpomínat jako na jeden z nejpozitivnějších v historii,“ řekl ministerský předseda.
Demonstranti před parlamentem během hlasování skandovali „zrada“ a „zloději“. Na jednom z transparentů stálo: „Vrahové z NATO, vaše ruce jsou potřísněné krví!“. S členstvím rovněž nesouhlasí někdejší prezident země Momir Bulatović, který řekl, že ratifikace dokumentu je výsledkem nátlaku a lží.
Rusko už zakázalo dovoz černohorského vína
Proti se ostře staví také Moskva, která donedávna považovala Srbsko a právě Černou Horu za spojence. Nyní se chystá „bránit ruské zájmy“ – začala tím, že zakázala dovoz vína z této balkánské země, prý z hygienických důvodů.
Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že vedoucí představitelé Černé Hory a její západní podporovatelé „ignorovali hlas rozumu a svědomí“. „Vyhrazujeme si právo podniknout kroky k obraně našich zájmů a národní bezpečnosti,“ oznámilo ruské ministerstvo.
Premiér Černé Hory Duško Marković označil zákaz importu vín za politicky motivovaný. „Je jasné, že jde o rozhodnutí v kontextu členství v NATO,“ podotkl politik. Pětina veškerého vína se vyváží právě do Ruska, takže prodejci dopady zákazu silně pocítí.
Moskva popírá, že by se angažovala v plánovaném pokusu o převrat
Černohorská policie loni 15. října, den před parlamentními volbami, zatkla dvě desítky osob podezřelých ze zapojení do spiknutí s cílem svrhnout prozápadní vládu, zabít jejího premiéra Mila Djukanoviče a dosadit k moci proruské vedení. Černohorské úřady z komplotu záhy obvinily srbské a ruské nacionalisty.
Představitelé proruské opozice ale tvrdí, že případ je jen Djukanovičovým komplotem, jehož cílem bylo zajistit výrazné volební vítězství vládnoucí Demokratické strany socialistů (DPS). Strana sice říjnové volby vyhrála, ale nezískala v parlamentu absolutní většinu a musela vytvořit koaliční vládu. Moskva jakoukoli ruskou účast na plánovaném převratu důrazně popřela.
Zbývá španělský podpis
Přistoupení Černé Hory k NATO bude prvním rozšířením Severoatlantické aliance od roku 2009, kdy do organizace vstoupily Albánie a Chorvatsko. Protokol o přistoupení podepsali představitelé Černé Hory a členských zemí Aliance loni v květnu v Bruselu.
Tím odstartoval proces, na jehož konci se Černá Hora stane 29. členem NATO. Zbývající souhlas musí vydat Španělsko, jehož senátoři o ratifikaci budou hlasovat 17. května. Už nyní se černohorští zástupci mohou jako pozorovatelé účastnit všech jednání bloku.
Uložit
