Trump si prý poradí s KLDR sám, čínský prezident v telefonátu tlačil na mírové řešení

Čínský prezident Si Ťin-pching v nejnovějším telefonátu se šéfem Bílého domu apeloval na mírové řešení napjaté situace na Korejském poloostrově. Donald Trump předtím na Twitteru označil KLDR za potížistu a zopakoval, že problém případně vyřeší i bez pomoci Pekingu. Severokorejský režim v souvislosti s blížící se americkou flotilou prohlásil, že může v obraně preventivně udeřit i jadernými zbraněmi.

„Severní Korea vyhledává potíže. Pokud se Čína rozhodne pomoci, bylo by to skvělé. Pokud ne, vyřešíme problém bez nich!“ napsal Trump na Twitteru. „Vysvětlil jsem čínskému prezidentovi, že obchodní dohoda s USA by pro ně byla o dost lepší, kdyby vyřešili problém se Severní Koreou,“ pokračoval americký prezident.

Všichni experti, s kterými jsem mluvil, říkají, že to nemá vojenské řešení, pokud by člověk nechtěl obětovat hlavní město Jižní Koreje Soul, který je v dostřelu severokorejského dělostřelectva. Docela by mě tak zajímalo, co Trump myslel.
Ondřej Soukup
redaktor Hospodářských novin

Si Ťin-pching měl během hovoru zdůraznit, že Čína „se zavázala dosáhnout denuklearizace (Korejského) poloostrova, zachování míru a stability na poloostrově a stát za řešením problémů mírovými prostředky“.

Čínský státní list Global Times Severní Koreu vyzval, aby „dupla na brzdy ve jménu míru“, přičemž upozornil, že USA zjevně neplánují koexistovat ve světě, kde je KLDR vyzbrojená jadernými raketami.

„Pchjongjang může dál zastávat tvrdý postoj, nicméně pro jeho vlastní bezpečnost by měl zastavit své provokativní jaderné a raketové aktivity. V tomto okamžiku by se měl vyhýbat chybám,“ dodal deník.

Čína je prakticky jediným spojencem Severní Koreje a hlavním poskytovatelem hospodářské pomoci této chudé zemi. I asijské velmoci ale dochází trpělivost. Kvůli posledním raketovým testům v únoru zakázala až do konce roku dovážet uhlí z KLDR, čímž Pchjongjang připravila o hlavní zdroj příjmů.

Trump ale chce, aby Peking na totalitní režim tlačil víc, Čína se ale zdráhá. Prezident naopak vyzval k mírovému řešení. Peking už dříve uvedl, že by chtěl Washington zapojit do přímých rozhovorů s KLDR.

Osobní setkání prezidentů prý nepomohlo

Trump a Si Ťin-pching spolu poprvé osobně jednali na dvoustranném summitu 6. a 7. dubna na Floridě. Jedním z témat byla i tehdy KLDR.

Podle Trumpa, který během své loňské předvolební kampaně Čínu opakovaně kritizoval, přineslo setkání „ohromný pokrok“ ve vzájemných vztazích. Schůzka ovšem skončila bez konkrétního posunu v řešení sporných otázek, uvedla agentura AFP.

V loňském roce provedla Severní Korea dvě nukleární zkoušky a sérii raketových testů, čímž porušila rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Celkem Pchjongjang uskutečnil již pět jaderných zkoušek.

Na sankce ze strany mezinárodního společenství, USA i Unie totalitní režim nereaguje, Trump se proto rozhodl poslat ke korejským břehům útočnou skupinu v čele s letadlovou lodí Carl Vinson.

Tento krok podle Pchjongjangu ospravedlňuje případný obranný a preventivní úder „ze strany KLDR, která nevylučuje ani jaderný zásah“. „USA ponesou plnou odpovědnost za katastrofální důsledky, které mohou způsobit jejich panovačné a odporné činy,“ uvedl Pchjongjang v prohlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 17 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 2 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled