Juncker zamítl rakouskou žádost o výjimku z kvót. Očekávám, že závazkům dostojíte, napsal do Vídně

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker odmítl žádost rakouského kancléře Christiana Kerna o výjimku z programu přerozdělování migrantů z Itálie a Řecka. „Rakousko je zákonně zavázáno k přerozdělení a já osobně od Rakouska očekávám, že tomuto závazku dostojí,“ odpověděl Juncker rakouskému spolkovému kancléři. Evropská komise je přitom podle něj připravena k jednáním o možné podpoře rakouským úřadům při postupném plnění závazků.

Rakousko se v roce 2015 zavázalo přijmout zhruba 1900 uprchlíků z Itálie a Řecka. Vzhledem k silnému přílivu uprchlíků do samotného Rakouska si ale alpská republika vymohla výjimku z plnění závazku do března tohoto roku.

Juncker napsal, že si je vědom toho, že Rakousko bylo v posledních dvou letech „jedním z nejvýznamnějších zastánců a podporovatelů komplexní evropské migrační politiky“. Mezitím se ale prý situace výrazně změnila. Byla totiž vybudována pohraniční a pobřežní ostraha, takzvané hotspoty, neboli registrační centra v Itálii a Řecku, jsou plně funkční a počet žádostí o azyl v Rakousku klesl.

Itálie a Řecko jsou však podle Junckera i nadále pod tlakem a potřebují přislíbenou pomoc. „Přerozdělení je výrazem solidarity a spravedlivé dělby odpovědnosti. Proto je žádoucí aktivní spoluúčast všech členských států. Máme k dispozici už jen málo času. Nebylo by dobrým znamením, kdyby se nám společně nepodařilo přerozdělit do září 2017 všechny osoby připadající nyní v úvahu v Itálii a Řecku,“ píše Juncker.

Nynější situaci v Rakousku podle něj nelze charakterizovat jako „náhlý příliv“ občanů třetích států, který by opravňoval k vynětí z příslušných závěrů Rady EU. „Proto se spoléhám na to, že Rakousko svým právním závazkům dostojí a začne s přerozdělováním jak z Itálie, tak Řecka.“

  • V Rakousku loni a předloni o azyl požádalo celkem 130 000 lidí. Na základě přerozdělovacího mechanismu ale země dosud nepřijala žádného migranta. Do září by jich přitom měla z Itálie a Řecka převzít 1900.

Stížnost Slovenska a Maďarska projedná soud v květnu

Kvóty na přerozdělení 160 000 uprchlíků, kteří se nacházejí v Řecku a v Itálii, schválili ministři vnitra států EU v září 2015. Proti se tehdy postavilo Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Finsko se hlasování zdrželo. Zatím se podařilo přerozdělit jen malý zlomek z plánovaného počtu.

Slovensko a Maďarsko podaly na způsob prosazení kvót stížnost k Soudnímu dvoru Evropské unie. Tribunál se jí bude zabývat 10. května, rozhodnutí má padnout později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské drony útočily na Charkov, ukrajinské na rafinerii v hloubi Ruska

Nejméně dva zraněné včetně šestnáctileté dívky si vyžádal nálet ruských dronů na Charkov, oznámil v neděli náčelník správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Pomoc lékařů vyhledali tři lidé, doplnil starosta Ihor Terechov, podle nějž drony v druhém největším ukrajinském městě poškodily dvě desítky obytných budov. Ukrajinské drony naopak dle zpráv z médií a sociálních sítí opět zasáhly rafinerii v ruském městě Syzraň v Samarské oblasti.
před 8 mminutami

Zemřel vlivný republikánský senátor Lindsey Graham

Zemřel americký senátor Lindsey Graham, uvedla agentura Reuters s odkazem na jeho kancelář. Jednasedmdesátiletý republikán patřil k nejvlivnějším členům Kongresu, a to hlavně v zahraniční politice. V posledních letech podporoval Ukrajinu a její boj proti ruské agresi. Americký prezident Donald Trump označil Grahama za jednoho z nejlepších zákonodárců a skutečného amerického vlastence. Bude hodně chybět, dodal. Grahama ocenil rovněž izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
08:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Golfský proud se už možná nedá zachránit, varuje studie

Jen málokteré téma rozděluje klimatology tak, jako je možný kolaps mořských proudů. Zatímco ohledně příčin, rychlosti i směru klimatických změn mezi nimi panuje shoda, u zpomalování Golfského proudu, který je součástí systému AMOC, zatím konsensus nepanuje. Nová studie přichází se scénářem, který je výrazně pesimistický.
před 2 hhodinami

Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu, USA ohlásily nové útoky na Írán

Íránské revoluční gardy v noci na neděli SELČ oznámily uzavření Hormuzského průlivu až do odvolání. Stalo se tak poté, co střílely na loď plující nepovolenou trasou, uvedly tiskové agentury. Po útoku na loď plavící se Hormuzským průlivem oznámilo velitelství amerických sil v oblasti další vlnu útoků proti Íránu. Později uvedlo, že jeho síly zasáhly přesnou municí přibližně 140 íránských vojenských cílů. Írán v odvetě za americké nálety odpálil rakety a drony proti svým sousedům v Perském zálivu.
01:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Systém na ověřování původu jahod stál Estonsko 220 tisíc eur, úřady ho ale nepoužívají

Technologie vyvinutá před několika lety k odhalování dovážených jahod, které jsou nepravdivě vydávány za estonskou produkci, se stále nepoužívá, upozornil estonský deník Maaleht.
před 3 hhodinami

Čína a Rusko v době summitu NATO upořádaly vojenské cvičení v Tichomoří

Důležitým tématem summitu NATO v Ankaře byl kromě obranných výdajů a Ukrajiny i Indopacifik. Aliance hledá novou formu spolupráce se spojenci v Tichomoří, kteří se jednání také zúčastnili. Cílem je čelit rostoucí hrozbě Číny a Ruska, které v době summitu navíc uspořádaly společné vojenské manévry. Cvičení končí v neděli.
před 5 hhodinami

Ruský útok na Sumy zabil nejméně pět lidí, Oděsa hlásí dva mrtvé

Ruský útok leteckými pumami na město Sumy zabil pět lidí včetně jednoho dítěte a dalších třicet zranil, informoval šéf správy Sumské oblasti Oleh Hryhorov. Při ruském úderu na Oděsu zahynuli dva lidé, píše Reuters. Pod útokem se ocitl také Slovjansk v Doněcké oblasti, tam ruské letecké bomby zabily jednoho člověka a tři zranily. Už v noci na sobotu čelil ruskému raketovému útoku i Kyjev, místní úřady hlásí zásahy nebytových budov a energetického objektu a desítku zraněných. Ukrajina uvedla, že zasáhla asi třicet ruských lodí v Azovském moři.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Polsko si připomíná masakry na Volyni. Vznikne zeď paměti, uvedl Tusk

Polský premiér Donald Tusk v sobotu slíbil postavit ve Varšavě zeď paměti, která bude připomínat Poláky zahynulé ve válkách dvacátého století na území současné Ukrajiny. Učinil tak v den, kdy si Polsko připomíná „krvavou neděli“, kterou v roce 1943 vyvrcholily masakry Poláků ukrajinskými nacionalisty na Volyni. Masakry Tusk označil za genocidu a varoval před tím, aby reakcí na nacionalismus byl další nacionalismus.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.