Procházková: Mírnější tresty pro Navalného a spol.? Kreml nechce před volbami mučedníky

4 minuty
Procházková: Mladí aktivisté začínají být Putinovou noční můrou
Zdroj: ČT24

Nebývale silné víkendové demonstrace napříč Ruskem dávají vzpomenout na vlnu nepokojů po prezidentských volbách z roku 2012 – a zároveň se dotýkají těch příštích za rok. Po celé zemi se sešly desetitisíce mladých lidí kvůli nespokojeností s korupcí a životní úrovní. V čele protestních pochodů stanul známý opozičník Alexej Navalnyj, možný protikandidát Putina. S ohledem na volby ale úřady i soudy vynechaly drakonické tresty, i když na politickou revoluci to v Rusku zatím nevypadá, připomínají znalci.

Právě před pěti lety, kdy po prezidentské volbě, která rozhodla o Putinově návratu do Kremlu, vyšly jen do ulic Moskvy desetitisíce demonstrantů. Protesty přerostly v násilí, při němž bylo mnoho lidí zatčeno a později následně odsouzeno k několikaletým trestům.

Nyní však státní složky naložily se zatčenými mnohem smířlivěji. Ze zhruba tisícovky zadržených v Moskvě bylo po sepsání protokolu zhruba 90 procent propuštěno. Zbylí dostali peněžité pokuty, případně 10 až 15 dnů za mřížemi. To se týká i nejprominentnější účastníka Navalného.

Protest proti korupci v Moskvě
Zdroj: Maxim Shemenov/Reuters

Podobný přístup úřadů má podle novinářky Petry Procházkové několik důvodů. Předně fakt, že málokdo – včetně Navalného byl schopen odhadnout tak mimořádně početnou účast napříč celým Ruskem.

„Justice ani policie neměly přesné instrukce a zvláště soudy teď úplně netušily, jak ty věci soudit a jak dalece mají být přísní. V Kremlu jsou také trochu zmateni, což bylo vidět i na vyjádření mluvčího, který nevěděl úplně přesně, jak novinářům vysvětlit, co se to v neděli stalo,“ zmínila Procházková.

Kreml oficiálně komentoval situaci jako provokaci a porušení zákonů. „Výzvy pořadatelů k účasti na pochodu jsou nezákonné, fakticky nejde o nic jiného než o provokaci,“ prohlásil mluvčí Dmitrij Peskov a pochválil policisty za „korektní“ práci.

Ruská policie zadržuje Alexeje Navalného
Zdroj: Maxim Shemetov/Reuters

Svou roli v opatrnějším postoji úřadů i soudů může hrát i zmiňovaný blížící se termín voleb. „Kreml si rozhodně nechce rok před volbami vyrábět nějaké mučedníky, kteří budou trpět ve vězení a pro nespokojené občany se stanou ikonami,“ dodává novinářka.

Víkendové protesty zasáhly až 80 ruských měst, ovšem jen ve 20 z nich byly demonstrace povoleny. Počet účastníků se pohyboval v řádu desetitisíců. Pro politické elity v čele s Vladimirem Putinem jde podle znalců o důrazné varování, nikoliv však reálné ohrožení.

Téměř přesně za rok se konají prezidentské volby a současný šéf Kremlu si drží osmdesátiprocentní podporu. „Ty demonstrace se týkaly desetitisíc lidí, ale v Rusku je 140 milionů lidí a nelze z toho jednoho projevu občanské neposlušnosti usuzovat, že by v nějaké blízké době došlo k zásadním změnám,“ zmínila Procházková, která dění v Rusku dlouhodobě sleduje.

Výjev z demonstrace ve Vladivostoku
Zdroj: Yuri Maltsev/Reuters

Hlavním heslem víkendových protestů byl nesouhlas s korupcí i životními poměry hlavně mladých lidí. Poslední kapkou byl podle nezávislých médií fakt, že se úřady odmítly zabývat nedávno zveřejněným dokumentem Navalného. Opoziční politik vněm tvrdí, že premiér Dmitrij Medvěděv nashromáždil obrovské jmění, ke kterému nemohl přijít legálně.

„Korupce je něco, co bohužel tak nějak patří k současné ruské politické kultuře,“ komentuje bývalý velvyslanec v Moskvě Petr Kolář. „Mimochodem i někdejší lídr opozice Boris Němcov často na podvody v nejvyšších místecb poukazoval a vydával publikace. Ani on sám se ale nevyhnul podezření z korupce v době, kdy byl premiérem,“ tvrdí.

Podle šéfa poslaneckého klubu KSČM Pavla Kováčika se dají víkendové události i zmíněný dokument vnímat i jako součást předvolební kampaně právě pro Navalného.

26 minut
Protesty kvůli korupci. Jak s ní v Rusku bojovat?
Zdroj: ČT24

„Je to podobné jako u nás. Také zdejší lidi štve otázka korupce a tady bych připomněl, že na otázce řešení korupce se u nás vyhrávají volby,“ zmiňuje Kováčik. „Ten materiál může být samozřejmě z části účelově zpracován ve prospěch pana Navalného, ale počkáme si, jak se to bude dál vyvíjet,“ dodal.

Podle něj by k řešení ruské korupce mohl pomoci zákon o majetkovém přiznání od určitého jmění. Putinovi prý navíc hraje do karet politická stabilita, kterou si mnoho Rusů přeje. „Lidé ale mají stále v paměti, jak to bylo za prezidenta Borise Jelcina. Nyní těžko bojovat proti tomu, kdo z chaosu vytvořil řád, a to se bezesporu panu Putinovi podařilo,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán obvinil USA a Izrael z odpovědnosti za oběti protestů

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 7 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 7 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 10 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...