Procházková: Mírnější tresty pro Navalného a spol.? Kreml nechce před volbami mučedníky

4 minuty
Procházková: Mladí aktivisté začínají být Putinovou noční můrou
Zdroj: ČT24

Nebývale silné víkendové demonstrace napříč Ruskem dávají vzpomenout na vlnu nepokojů po prezidentských volbách z roku 2012 – a zároveň se dotýkají těch příštích za rok. Po celé zemi se sešly desetitisíce mladých lidí kvůli nespokojeností s korupcí a životní úrovní. V čele protestních pochodů stanul známý opozičník Alexej Navalnyj, možný protikandidát Putina. S ohledem na volby ale úřady i soudy vynechaly drakonické tresty, i když na politickou revoluci to v Rusku zatím nevypadá, připomínají znalci.

Právě před pěti lety, kdy po prezidentské volbě, která rozhodla o Putinově návratu do Kremlu, vyšly jen do ulic Moskvy desetitisíce demonstrantů. Protesty přerostly v násilí, při němž bylo mnoho lidí zatčeno a později následně odsouzeno k několikaletým trestům.

Nyní však státní složky naložily se zatčenými mnohem smířlivěji. Ze zhruba tisícovky zadržených v Moskvě bylo po sepsání protokolu zhruba 90 procent propuštěno. Zbylí dostali peněžité pokuty, případně 10 až 15 dnů za mřížemi. To se týká i nejprominentnější účastníka Navalného.

Protest proti korupci v Moskvě
Zdroj: Maxim Shemenov/Reuters

Podobný přístup úřadů má podle novinářky Petry Procházkové několik důvodů. Předně fakt, že málokdo – včetně Navalného byl schopen odhadnout tak mimořádně početnou účast napříč celým Ruskem.

„Justice ani policie neměly přesné instrukce a zvláště soudy teď úplně netušily, jak ty věci soudit a jak dalece mají být přísní. V Kremlu jsou také trochu zmateni, což bylo vidět i na vyjádření mluvčího, který nevěděl úplně přesně, jak novinářům vysvětlit, co se to v neděli stalo,“ zmínila Procházková.

Kreml oficiálně komentoval situaci jako provokaci a porušení zákonů. „Výzvy pořadatelů k účasti na pochodu jsou nezákonné, fakticky nejde o nic jiného než o provokaci,“ prohlásil mluvčí Dmitrij Peskov a pochválil policisty za „korektní“ práci.

Ruská policie zadržuje Alexeje Navalného
Zdroj: Maxim Shemetov/Reuters

Svou roli v opatrnějším postoji úřadů i soudů může hrát i zmiňovaný blížící se termín voleb. „Kreml si rozhodně nechce rok před volbami vyrábět nějaké mučedníky, kteří budou trpět ve vězení a pro nespokojené občany se stanou ikonami,“ dodává novinářka.

Víkendové protesty zasáhly až 80 ruských měst, ovšem jen ve 20 z nich byly demonstrace povoleny. Počet účastníků se pohyboval v řádu desetitisíců. Pro politické elity v čele s Vladimirem Putinem jde podle znalců o důrazné varování, nikoliv však reálné ohrožení.

Téměř přesně za rok se konají prezidentské volby a současný šéf Kremlu si drží osmdesátiprocentní podporu. „Ty demonstrace se týkaly desetitisíc lidí, ale v Rusku je 140 milionů lidí a nelze z toho jednoho projevu občanské neposlušnosti usuzovat, že by v nějaké blízké době došlo k zásadním změnám,“ zmínila Procházková, která dění v Rusku dlouhodobě sleduje.

Výjev z demonstrace ve Vladivostoku
Zdroj: Yuri Maltsev/Reuters

Hlavním heslem víkendových protestů byl nesouhlas s korupcí i životními poměry hlavně mladých lidí. Poslední kapkou byl podle nezávislých médií fakt, že se úřady odmítly zabývat nedávno zveřejněným dokumentem Navalného. Opoziční politik vněm tvrdí, že premiér Dmitrij Medvěděv nashromáždil obrovské jmění, ke kterému nemohl přijít legálně.

„Korupce je něco, co bohužel tak nějak patří k současné ruské politické kultuře,“ komentuje bývalý velvyslanec v Moskvě Petr Kolář. „Mimochodem i někdejší lídr opozice Boris Němcov často na podvody v nejvyšších místecb poukazoval a vydával publikace. Ani on sám se ale nevyhnul podezření z korupce v době, kdy byl premiérem,“ tvrdí.

Podle šéfa poslaneckého klubu KSČM Pavla Kováčika se dají víkendové události i zmíněný dokument vnímat i jako součást předvolební kampaně právě pro Navalného.

26 minut
Protesty kvůli korupci. Jak s ní v Rusku bojovat?
Zdroj: ČT24

„Je to podobné jako u nás. Také zdejší lidi štve otázka korupce a tady bych připomněl, že na otázce řešení korupce se u nás vyhrávají volby,“ zmiňuje Kováčik. „Ten materiál může být samozřejmě z části účelově zpracován ve prospěch pana Navalného, ale počkáme si, jak se to bude dál vyvíjet,“ dodal.

Podle něj by k řešení ruské korupce mohl pomoci zákon o majetkovém přiznání od určitého jmění. Putinovi prý navíc hraje do karet politická stabilita, kterou si mnoho Rusů přeje. „Lidé ale mají stále v paměti, jak to bylo za prezidenta Borise Jelcina. Nyní těžko bojovat proti tomu, kdo z chaosu vytvořil řád, a to se bezesporu panu Putinovi podařilo,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 45 mminutami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 9 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...