Srovnávání s nacismem musí přestat, ohradila se Merkelová proti výrokům Erdogana

Prohlášení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který obvinil kancléřku Angelu Merkelovou z nacistických praktik, následují v Německu rozhořčené reakce. Za nepřijatelná označila jeho slova německá vládní mluvčí Ulrike Demmerová. Kancléřky se zastal i generální tajemník její Křesťanskodemokratické unie (CDU) Peter Tauber. Sama Merkelová při návštěvě veletrhu v Hannoveru uvedla, že srovnávání s nacismem musí přestat.

„Srovnávání s nacismem musí přestat. Není možné dopustit, že padne každé tabu, aniž by se bral ohled na oběti nacionálněsocialistického režimu,“ tlumočil vyjádření Merkelové na Twitteru její mluvčí Steffen Seibert.

„Jakákoli nacistická přirovnání jsou nepřijatelná,“ řekla Demmerová a zdůraznila, že je na Turecku, aby zmírnilo svou ostrou rétoriku a zabránilo poškozování vzájemných vztahů. Šéf kanceláře Merkelové Peter Altmaier zase prohlásil, že Německo bude svou čest hájit.

Tauber v rozhovoru s televizí N24 označil Erdoganova slova „za skutečnou nestoudnost“. „My si můžeme dovolit být pobouřeni, dupnout si a bránit se, ale kancléřka musí bránit zájmy naší země,“ uvedl Tauber.

Recep Tayyip Erdogan
Zdroj: Reuters

Poslankyně CDU Cemile Giousoufová, jejíž rodiče tureckého původu přišli do Německa z Řecka, prohlásila, že „Erdoganova sprostá nařčení na tureckou komunitu v zemi dojem neudělají“.

„Právě naopak, mnozí vnímají nestoudnou nevraživost jako trapnou. Škodíte obrazu německých Turků a našemu soužití,“ vzkázala Erdoganovi. „Pokud Erdoganovi ještě nějaká slušnost zbyla, tak se naší kancléřce omluví,“ dodala.

Už o víkendu se proti výrokům Erdogana ohradil šéf německé diplomacie Sigmar Gabriel. Kontaktoval svého tureckého kolegu Mevlüta Cavusoglua s tím, že „šokující“ prezidentova slova „překročila meze“. „Jsme tolerantní, ale nejsme hlupáci,“ řekl Gabriel německému deníku Passauer Neue Presse.

Za Merkelovou se postavil i nový předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani. „Erdogan nepřijatelně zaútočil na demokratickou zemi, která zaručuje všechna základní práva,“ napsal na Twitteru.

Turci mají podle tamního vicepremiéra obavy o Evropu

Turecký vicepremiér Numan Kurtulmus řekl, že turečtí politici používají termíny jako fašismus, protože jsou znepokojeni tím, jaká budoucnost čeká jejich evropské přátele, a doufají, že si Evropané vzpomenou na svou krvavou historii a nespadnou do pasti nacismu. Evropa by prý měla přijmout opatření proti rasismu.

Také prohlásil, že je „proti zdravému rozumu“ bránit tureckým ministrům organizovat masová agitační shromáždění. Zároveň označil za zcela nepřijatelné, že v Německu jsou naopak povoleny demonstrace exilových Kurdů. Asi 30 tisíc jich o víkendu manifestovalo ve Frankfurtu mimo jiné za propuštění vůdce separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullaha Öcalana. Podle Kurtulmuse tím Německo také narušuje přátelství s Tureckem.

Kurtulmus se také vrátil k výrokům šéfa německé rozvědky Bruna Kahla, který zpochybnil tvrzení Ankary, že za zmařeným loňským pokusem o puč části turecké armády je islámský duchovní Fethullah Gülen. I to označil za nepřijatelné a prohlásil, že jde o další krok potvrzující „protiturecký postoj“.

Vyjádřil také hlubokou nespokojenost nad tím, jak se německé noviny v poslední době intenzivně věnují Turecku. „Tak velké množství titulků o Turecku“ označil za vměšování se do tureckých vnitřních záležitostí.

Prudké zhoršení vztahů s Ankarou nastalo poté, co německé úřady stejně jako Nizozemsko znemožnily agitovat tureckým ministrům na svém území před dubnovým referendem o posílení Erdoganových pravomocí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 3 mminutami

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 15 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 45 mminutami

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku. Aktuálně platí výstraha na ambasádě v ománském Maskatu.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 1 hhodinou

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 2 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...