Na radnici německého města Gaggenau, v němž ve čtvrtek nemohl vystoupit turecký ministr spravedlnosti Bekir Bozdag, nahlásil ráno anonym bombu. Policie radnici prohlédla, žádnou výbušninu na místě ovšem nenašla. Podle starosty města spolu obě události přímo souvisí - anonym zdůvodnil bombovou výhrůžku právě zrušením vystoupení tureckého ministra.
V německém Gaggenau nahlásil anonym bombu, ve čtvrtek zde zrušili vystoupení tureckého ministra
Ministr Bozdag chtěl během svého vystoupení v Německu podpořit kontroverzní změny ústavy, které dávají větší pravomoci do rukou prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Bozdag v reakci na zrušení svého vystoupení odvolal celou cestu do Německa.
Radnice třicetitisícového Gaggenau zrušila vystoupení z bezpečnostních důvodů. Starosta Michael Pfeiffer zdůraznil, že rozhodnutí nemělo politický podtext. Budova, kde se přednáška měla uskutečnit, pojme podle něj maximálně 500 lidí. Město ale i kvůli velkému zájmu médií počítalo s mnohem více návštěvníky, což by mohl být problém.
Sál v Gaggenau, kde měl vystoupit turecký ministr
Naučte se chovat, vzkazuje Němcům šéf turecké diplomacie
Kroky radnice v Geggenau označil Bozdag za nepřijatelné a zrušil setkání s německým ministrem spravedlnosti Heikem Maasem. „Obstrukce vůči shromážděním v Německu je známka toho, jak moc Německo a Západ používají dvojí měřítka,“ řekl podle agentury Reuters šéf turecké diplomacie Mevlüt Cavusoglu. Pohrozil přitom, že Ankara, „bude-li to nutné, patřičně odpoví“.
Podle agentury AP ministr v souvislosti s blokováním mítinků tureckých představitelů s Turky žijícími v Německu obvinil německý „prohnaný stát“, že pracuje ve prospěch „ne“ v referendu o základním zákonu, aby „zabránil posílení Turecka“.
Podobně jako Gaggenau také radnice v Kolíně nad Rýnem zrušila na neděli plánované setkání tureckého ministra hospodářství Nihata Zeybekciho s Turky žijícími v Německu. „S takovým nátlakem s vámi mluvit nebudeme,“ řekl Cavusoglu. „Jestli s námi chcete udržet vztahy, musíte se naučit, jak se chovat. To je náš vzkaz Německu,“ prohlásil.
O změnách ústavy budou občané Turecka, včetně těch žijících v zahraničí, hlasovat v dubnu. Podle kritiků jsou změny krokem od demokracie, protože do rukou prezidenta soustředí přílišnou moc. Mohou podle nich také vést k omezení základních lidských práv.
V Německu, kde žije asi 1,5milionová turecká menšina, opakovaně vystupují přední turečtí činitelé, aby podpořili ústavní změny. U řady německých politiků to budí nevoli. Proti chystanému vystoupení Bozdaga se vyslovil například šéf Levice Bernd Riexinger. „Vláda musí dát jednoznačně najevo, že v Německu není možné propagovat zřízení diktatury,“ nechal se slyšet. Podobně to vidí i další politici.
Projev Bozdaga v Bádensku-Württembersku měl navíc přijít v době, kdy je v turecké vazbě německo-turecký novinář Deniz Yücel, jehož propuštění požaduje i kancléřka Angela Merkelová. Řadě německých politiků proto přišlo paradoxní, aby Bozdag využíval svobody slova v Německu k propagaci kontroverzních změn ústavy v době, kdy je stejná svoboda v Turecku mnoha lidem upírána.
Mluvčí ministerstva zahraničí Martin Schäfer na dnešní tiskové konferenci uvedl, že se zatím Berlínu ze strany Ankary nedostalo žádné reakce. Každý den, který uplyne, aniž by turecké úřady v případu Yücela něco dělaly, podle něj není dobrý den.