Bude moci vydávat dekrety, ohlašovat výjimečná opatření, jmenovat ministry a vysoké státní představitele nebo rozpustit parlament. Erdoganovi stoupenci reformu považují za záruku stability, odpůrci ale za cestu k autoritářskému státu.
Reforma rovněž rozšíří parlament ze současných 550 na 600 křesel a volby do něj se budou konat po pěti letech, nikoli po čtyřech, jak tomu bylo dosud. Parlamentní volby se mají konat společně s prezidentskými. Prezident bude moci být stranický a bude mít povoleno stát v čele své strany. Minimální věk pro kandidaturu do parlamentu se sníží ze současných 25 na 18 let.
Laně: Soužití s Tureckem je nutné, ať je tam jakýkoliv režim
Změna podle kritiků oslabuje parlament, protože poslanci budou nově moci pouze dohlížet na ministry a vládu formou písemných prohlášení, interpelace budou zrušeny.
Nový systém bude uplatněn také u nejvyššího justičního orgánu v zemi Nejvyšší rady soudů a prokurátorů (HSYK). Místo nynějších 22 členů jich bude mít 13. Z nich čtyři bude jmenovat prezident, přičemž řídit ji bude ministr spravedlnosti, rovněž jmenovaný prezidentem. Jeho tajemníkem bude stálý člen rady, zbylých sedm členů zvolí parlament.
