Turecká volební komise oznámila, že referendum o ústavní reformě se bude konat 16. dubna. Komise tak potvrdila termín, o němž už dříve hovořila vláda. Změny, jež už schválil parlament i prezident, posílí pravomoci hlavy státu. Současný prezident Recep Tayyip Erdogan by se tak mohl ve funkci udržet do roku 2029.
Bude moci vydávat dekrety, ohlašovat výjimečná opatření, jmenovat ministry a vysoké státní představitele nebo rozpustit parlament. Erdoganovi stoupenci reformu považují za záruku stability, odpůrci ale za cestu k autoritářskému státu.
Reforma rovněž rozšíří parlament ze současných 550 na 600 křesel a volby do něj se budou konat po pěti letech, nikoli po čtyřech, jak tomu bylo dosud. Parlamentní volby se mají konat společně s prezidentskými. Prezident bude moci být stranický a bude mít povoleno stát v čele své strany. Minimální věk pro kandidaturu do parlamentu se sníží ze současných 25 na 18 let.
Změna podle kritiků oslabuje parlament, protože poslanci budou nově moci pouze dohlížet na ministry a vládu formou písemných prohlášení, interpelace budou zrušeny.
Nový systém bude uplatněn také u nejvyššího justičního orgánu v zemi Nejvyšší rady soudů a prokurátorů (HSYK). Místo nynějších 22 členů jich bude mít 13. Z nich čtyři bude jmenovat prezident, přičemž řídit ji bude ministr spravedlnosti, rovněž jmenovaný prezidentem. Jeho tajemníkem bude stálý člen rady, zbylých sedm členů zvolí parlament.
