Bývalý autoritářský vládce Egypta Husní Mubarak se nepodílel na zabíjení demonstrantů během povstání v roce 2011, které ukončilo tři desítky let jeho vlády. O Mubarakově nevině rozhodl nejvyšší egyptský odvolací soud. Verdikt je pravomocný.
Nevinen. Podle egyptského soudu Mubarak nestál za smrtí demonstrantů
Svoboda pro Mubaraka: Epilog Arabského jara v Egyptě (zdroj: ČT24)
V květnu 2011 byl Mubarak spolu se svými dvěma syny obviněn z vraždy několika stovek demonstrantů, zneužití moci, plýtvání veřejnými prostředky a z nezákonného obohacování. V červnu 2012 byl exprezident odsouzen na doživotí za podíl na smrti demonstrantů, v listopadu 2014 byl však v opakovaném procesu zproštěn viny.
Proti exprezidentově osvobození se ale následně odvolal žalobce a loni byl nařízen nový proces. „Soud shledal obžalovaného nevinným,“ sdělil nyní soudce. Proti verdiktu se již nelze odvolat ani v civilním řízení.
Mubarak čelil stíhání i za zpronevěru více než 13 milionů eur z rozpočtu prezidentských paláců. Loni v lednu potvrdil tříletý trest odvolací soud.
- Mubarak byl původně maršál letectva, jehož si prezident Anvar Sadat vybral za viceprezidenta. Poté, co Sadata zabili radikálové z islamistické skupiny Nový džihád, Mubarak stanul v roce 1981 v čele země a zakázal činnost řadě islamistických skupin.
- Po násilných akcích islamistů mezi lety 1992 a 1999 vydaly vojenské soudy přes sto rozsudků trestu smrti. Mnoho členů zakázaných formací skončilo za mřížemi.
- Mubarak zažil studenou válku, řadu ozbrojených konfliktů i četná mírová jednání. Za jeho vlády neměla ústava větší váhu – desítky let platil výjimečný stav, díky němuž měly bezpečnostní složky větší pravomoci a mohly tak účinněji zasahovat proti aktivistům.
Mubarakův režim padl v rámci takzvaného arabského jara. Větší protesty začaly 25. ledna 2011. Egypťané brojili proti mučení odpůrců režimu, chudobě, drahým potravinám i nedostatku práce. V následujících dnech zemřelo v ulicích kolem 850 lidí.
Podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) je přitom současná situace v Egyptě horší než před revolucí z roku 2011. Tamní bezpečnostní složky podle zprávy HRW často zatčené týrají a nesou zodpovědnost za několik set loňských případů nezvěstných osob.
Současný prezident Sísí stál v roce 2013 v čele vojenského převratu, který svrhl prvního demokraticky zvoleného egyptského prezidenta Muhammada Mursího z nyní zakázaného Muslimského bratrstva. Od té doby Sísí tvrdě zakročil proti několika tisícům islamistických stoupenců Mursího, ale rovněž nechal uvěznit řadu prominentním sekulárních aktivistů.
Lednová zpráva HRW mluví o snaze egyptské vlády zakázat činnost pracovníkům v oblasti lidských práv a o záměru úřadů potlačit nezávislé občanské iniciativy v zemi.