Filipínská policie pozastavila kontroverzní protidrogovou kampaň prezidenta Rodriga Duterteho. Tamní policejní šéf nařídil rozpuštění policejních protidrogových jednotek poté, co skupina policistů zneužila svých možností k únosu a zabití jihokorejského podnikatele. Kampaň si podle serveru BBC News od léta vyžádala na 7000 obětí mezi předpokládanými drogovými překupníky a narkomany.
Filipínští policisté vydírali a zabíjeli. Protidrogový boj stojí, dokud se policie „nezbaví ničemů“
Šéf filipínské policie Ronald dela Rosa oznámil, že pozastavuje protidrogové operace, dokud se nepodaří policejní řady zbavit „ničemů“. „Nejprve musíme pročistit naše řady… pak možná můžeme obnovit naši válku proti drogám,“ prohlásil dela Rosa. „Pokud budou všichni spolupracovat, mohlo by se nám to podařit za měsíc,“ dodal.
Jihokorejský byznysmen Či Ik-ču byl loni v říjnu unesen ze svého domu nedaleko Manily pod záminkou protidrogového zátahu. Únosci ho uškrtili, ale i poté předstírali, že je naživu, aby se pokusili získat výkupné od jeho rodiny. Jeho tělo bylo nalezeno v ústředí filipínské národní policie, jejíž příslušníci z protidrogového týmu jsou ze zločinu podezřelí.
Duterte chce v protidrogovém tažení pokračovat do konce své vlády
Boj proti drogám a zločinnosti byly klíčovou součástí Duterteho předvolební kampaně. Po loňském nástupu k moci začala policie provádět rozsáhlé razie přímo v domech podezřelých obchodníků s drogami.
Kampaň vyvolala kritiku Západu i mezinárodních humanitárních organizací, které upozorňovaly na mimosoudní zabíjení, jehož oběťmi se stávali převážně drobní překupníci. Policie to popírá s tím, že jednala v sebeobraně. Duterte na kritiku dvou expertů OSN na lidská práva reagoval slovy, ať nesčítají jen mrtvé zločince, ale také nevinné životy ztracené vinou drog.
Duterte původně prohlašoval, že se mu podaří zbavit zemi problémů s drogami během šesti měsíců. V neděli ale uvedl, že problém podcenil a že v protidrogové kampani hodlá pokračovat až do skončení svého volebního období v roce 2022.
Protesty na Filipínách proti tamním mimosoudním popravám
Filipínský parlament se také chystá snížit hranici trestní odpovědnosti z šestnácti let na pouhých devět let, k čemuž Duterte vyzval. Kriminální gangy podle něj děti nutí páchat zločiny, za které pak není koho potrestat.
„Můžete se zeptat kteréhokoli policisty. Vytváříme generaci kriminálníků. Když dopadneme dítě, které řekne, že mu ještě nebylo patnáct nebo dokonce šestnáct, policie ho musí okamžitě propustit, nebo pak sama čelí obvinění. Bez ohledu na to, jaký zločin to dítě spáchalo. Možná pak bude loupit a vraždit. Možná loupit, vraždit a znásilňovat,“ prohlásil Duterte.
Skandál střídá skandál
Duterte působil 22 let jako starosta v Davau. Už v předvolební kampani upoutal pozornost množstvím skandálních výroků. Prohlásil například, že by zabil své vlastní děti, kdyby braly drogy, a slíbil, že na zlost Číně dojede na vodních lyžích na jeden ze sporných ostrovů v Jihočínském moři, aby tam vztyčil filipínskou vlajku.
Slíbil také obnovení trestu smrti a pohrozil rozpuštěním parlamentu, jenž by se chtěl pokusit ho sesadit. A kontroverze přišly reálně i po převzetí prezidentského úřadu – hned v září v souvislosti s americkým prezidentem Barackem Obamou použil v místní tagalštině výraz „putang ina“, což lze přeložit jako „zku*vysyn“.
Počátkem října se Duterte omluvil Židům na celém světě za svůj výrok, ve kterém přirovnal svůj boj s narkomany a drogovými dealery k likvidační praxi Adolfa Hitlera během holocaustu.
Koncem října pak kvůli kritice ze strany Washingtonu ukončil obchodní a vojenskou spolupráci s USA, které dávají tradičně miliardy dolarů na pomoc Filipínám. Tento krok navíc oznámil v Číně.