Podezřelý z berlínského útoku byl zastřelen v Itálii. Tunisan slíbil věrnost IS

9 minut
V Itálii dopadli podezřelého z útoku v Berlíně
Zdroj: ČT24

Tunisana Anise Amriho, který je podezřelý z útoku na vánoční trh v Berlíně, v noci zastřelili na severu Itálie nedaleko Milána. Jeho identitu potvrdily úřady na základě otisků prstů. Amri se dostal do přestřelky s italskými policisty poté, co jej chtěli legitimovat. Do Itálie přijel vlakem přes Francii. Agentura Amak zveřejnila video, na němž Amri přísahal věrnost Islámskému státu a vyzýval k útokům v Evropě.

Podle italského ministra vnitra Marca Minnitiho je muž zastřelený nedaleko Milána „bez jakýchkoli pochyb“ Tunisan Anis Amri podezřelý z útoku v Berlíně. Amriho identitu odpoledne potvrdil i německý nejvyšší státní zástupce Peter Frank.

„I když podezřelý Anis Amri zemřel, pokračujeme ve vyšetřování. Nyní je velmi důležité zjistit, zda kolem něj nebyla nějaká síť podporovatelů či kompliců, kteří mu pomáhali při přípravě a provedení útoku,“ uvedl Frank.

„Úspěchem tohoto pátrání bohužel nekončí teroristické ohrožení Německa. To zůstává vysoké,“ zdůraznil ministr vnitra Thomas de Maiziére. Dodal, že v nejbližší době bude klást důraz na zavedení institutu vydávací vazby, který by měl zamezit tomu, aby se nežádoucí osoby mohly pohybovat na území spolkové republiky.

  • Úřady už identifikovaly všech 12 obětí atentátu v Berlíně, je mezi nimi šest mužů a šest žen. Vedle Češky zahynuli Polák, Italka, Izraelka a osm Němců.

Čtyřiadvacetiletého Amriho zastavila ve tři hodiny ráno ve městě Sesto San Giovanni poblíž lombardské metropole hlídka složená ze dvou policistů během rutinní kontroly. Hledaný Tunisan následně podle italských médií sáhl do batohu pro zbraň a za pokřiku Alláhu akbar (arabsky Bůh je veliký!) na policisty vystřelil. Jednoho z nich přitom zranil na rameni. Při pokusu o útěk Amriho další policista zastřelil.

Zbraň, kterou Amri proti italským policistům použil, odpovídá podle deníku Bild té, kterou byl v Berlíně zastřelen polský řidič kamionu. Žádné doklady se u Tunisana nenašly.

Podle šéfa italského protiteroristického útvaru Alberta Nobiliho se do města Sesto San Giovanni dostal podezřelý Amri z Francie. V jeho batohu se údajně našla jízdenka na vlak. Do italského Turína dorazil z Chambéry v jihovýchodní Francii. Pak nasedl na vlak do Milána. Z hlavního milánského nádraží pak vyrazil do Sesto San Giovanni. Cestovat měl převážně regionálními spoji.

„Dalo se očekávat, že se bude snažit velmi rychle opustit Německo a schengenský prostor mu k tomu dává dobré příležitosti,“ připustil ve vysílání ČT24 bezpečnostní expert Josef Kraus. Německé úřady po atentátu sice zpřísnily kontroly na hranicích, jak přesně opatření vypadala, ale odmítli zástupci německého ministerstva vnitra s ohledem na stále probíhající vyšetřování zveřejnit.

Český ministr vnitra Milan Chovanec v souvislosti s Amriho dopadením zdůraznil důležitost snížit propustnost schengenského prostoru: „Je dobře, že byl zneškodněn. Ale je divné, že se mu podařilo dostat z Německa. Jeho cesta navíc vedla i přes Francii.“

obrázek
Zdroj: ČT24

Němečtí vyšetřovatelé jsou podle listu Tagesspiegel překvapeni, že podezřelý Tunisan Anis Amri byl objeven v Itálii. Až do rána, kdy dostali informaci o tom, že ho italští policisté zastřelili, se domnívali, že je stále v Německu.

„Byli jsme všichni překvapeni, protože jsme vycházeli z toho, že se ještě nachází v Německu,“ citoval Tagesspiegel jednoho z vyšetřovatelů. Nyní je třeba vyšetřit, jak se mu podařilo přejet téměř celou spolkovou republiku a dostat se až k Milánu.

Amriho rodina v Tunisku mezitím podle tamních médií žádá o objasnění okolností jeho smrti a o vydání těla. „Zabili ho a pohřbili s ním to tajemství,“ řekla Amriho matka. „Chci se o svém synovi dozvědět pravdu. Kdo za ním stál?“ dodala.

Amri vyzýval k odplatě za bombardování muslimů

Amri slíbil věrnost teroristickému hnutí Islámský stát (IS) a jeho vůdci abú Bakru Bagdádímu. Příslušné video zveřejnila agentura Amak, přes kterou islamisté komunikují. Na zhruba tříminutovém záznamu Amri také vyzval k dalším útokům v Evropě, což má podle něj být odplata za křižácké bombardování muslimů. 

Smrtí Amriho ale vyšetřování německé ani italské policie nekončí, protože je dobře možné, že muž měl komplice. Stále chybí důkazy o tom, že by Amriho přímo řídil Islámský stát, i když s ním byl v kontaktu. Spíše jednal na vlastní pěst a inspiroval se útokem v Nice, který si v létě vyžádal 86 životů. Z komunikace s dalšími salafisty prý vyplývá, že si mladý Tunisan přál časem umřít jako mučedník.

Média v Německu informují i o tom, že německé úřady už v září a říjnu dostaly z Maroka varování, že Amri chystá útok.

Berlínské úřady nyní zvažují možnosti, jak uzavřít mešitu ve čtvrti Moabit, ke které se zřejmě atentátník hlásil. Mešitu provozuje spolek Fussilet 33, který podle zpráv tajných služeb vybírá peníze pro teroristické hnutí Islámský stát a který zřejmě pro IS rekrutuje nové bojovníky. 

Stanice RBB ve čtvrtek uvedla, že osm hodin po pondělním atentátu policejní sledovací kamera Amriho zachytila u mešity. Na záběrech byl údajně dvakrát i minulý týden.

Amri se v Itálii vydával za nezletilého, Tunisko jej nechtělo vzít zpátky

Amri pobýval v Itálii od roku 2012, teprve o tři roky později se přesunul do Německa. Při příchodu do Itálie úřadům klamavě uvedl, že je nezletilý, byl proto umístěn do dětského domova, kde neustále vyvolával konflikty. Později se pokusil zapálit školu, do které byl zapsaný. Italský soud jej proto odsoudil ke čtyřem letům vězení a protože vyvolával konflikty i ve věznici, musel si odsedět celou délku trestu.

Po vypršení trestu chtěly italské úřady vydat Amriho zpátky do Tuniska, to ale odmítlo v jeho případě spolupracovat. Po formálním vykázání z Itálie se proto Amri přesunul do Německa, kam s sebou přinesl dokumenty na několik identit.

Pondělní útok v Berlíně si vyžádal 12 obětí a pět desítek zraněných. Mezi oběťmi je i Češka Naďa Čižmárová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...