Putin a Abe jednali o sporných ostrovech. Mohli by na nich ekonomicky spolupracovat

Nahrávám video
Události: Putin a Abe jednali o Kurilách
Zdroj: ČT24

Spor o jižní část Kurilských ostrovů a absence mírové dohody mezi Ruskem a Japonskem byly hlavními tématy tříhodinového jednání ruského prezidenta Vladimira Putina a japonského premiéra Šinzóa Abeho. Premiér Abe uvedl, že oba politici debatovali o možných společných hospodářských projektech na čtyřech ostrovech, které jsou od druhé světové války v držení Ruska a které chce Japonsko získat zpátky. Zda Rusko a Japonsko pokročily v řešení územního sporu, Abe nesdělil.

Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov řekl, že Putin a Abe nařídili zahájit konzultace o podmínkách společných ekonomických aktivit v jižní části Kuril. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova se obě strany rovněž dohodly, že obnoví bezpečnostní rozhovory, které byly pozastaveny po ruské anexi Krymu v roce 2014. Putin to navrhl a Abe reagoval pozitivně, uvedl Lavrov.

Putin přiletěl do Japonska na dvoudenní návštěvu, jejímž cílem je především hledat řešení konfliktu o jižní část Kurilských ostrovů, který od druhé světové války brání normalizaci vzájemných vztahů a podpisu mírové smlouvy. Putin po příletu do Japonska prohlásil, že Abeho úsilí přineslo pozitivní posun ve vztazích obou zemí.

Tokio vznáší na základě dohody z roku 1855 nárok na ostrovy Iturup, Kunašir, Šikotan a skupinu ostrůvků Habomai, které na konci druhé světové války anektoval Sovětský svaz. Z ostrovů bylo tehdy vystěhováno sedmnáct tisíc Japonců, již odešli na nedaleký ostrov Hokkaidó. Tokio, které bylo ve válce poraženo, ruskou svrchovanost nad jižními Kurilami neuznává. Dlouhé hledání kompromisu zatím výsledky nepřineslo, přestože obě strany předložily řadu návrhů.

Vztahy mají podpořit japonské investice

Abe chce vzájemné vztahy podpořit nabídkou japonských investic, především v oblasti ruského Dálného východu. Podle agentury AFP by během nynějších rozhovorů měla být podepsána třicítka dohod mezi ruskými a japonskými firmami v oblasti energetiky, průmyslu, zemědělství a vyspělých technologií.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle ruských a japonských médií však jednání Putina a Abeho průlom v řešení konfliktu o souostroví, které se nachází mezi Kamčatkou a nejsevernějším japonským ostrovem Hokkaidó, nepřinese. Putin ani těsně před návštěvou Japonska nenaznačil ochotu k ústupkům a řekl, že mu vyhovuje současný stav věcí. „My žádné územní problémy nemáme. To Japonsko si myslí, že má nějaké územní problémy s Ruskem,“ uvedl. I on je prý ale připraven jednat o společné hospodářské činnosti, aby zlepšil ovzduší ve vzájemných vztazích.

Abe pozval Putina k jednání do svého domovského města Nagato, které se nachází v prefektuře Jamaguči na západě ostrova Honšú a které je známé horkými prameny. „Mířím na jednání a mám přitom na srdci dlouhodobou touhu bývalých ostrovanů vyřešit tento spor,“ prohlásil Abe před odletem do Nagata.

Jak uvedla agentura AP, jedná se o první oficiální návštěvu Putina v některé ze zemí skupiny G7 od ruské anexe Krymu v roce 2014. Abe šéfa Kremlu pozval do Japonska, přestože skupina nejvyspělejších zemí G7 stále uplatňuje sankce vůči Rusku.

Putin nechal Abeho čekat

Ruský prezident přiletěl do Japonska s téměř tříhodinovým zpožděním. Jak připomněla agentura AP, u Putina to není nic nového. V roce 2015 nechal ruský prezident čekat papeže Františka ve Vatikánu hodinu a dvacet minut. Počátkem prosince čekal japonský ministr zahraničí Fumio Kišida dvě hodiny, když byl na návštěvě Kremlu.

Abe, který do Nagata přicestoval z Tokia již ráno místního času, využil volna k návštěvě hrobu svého otce Šintaróa Abeho. Abe starší také jako někdejší šéf japonské diplomacie v 80. letech usiloval o vyřešení teritoriálního sporu s Ruskem, uvedla agentura AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump slibuje brzké otevření Hormuzského průlivu, i bez Íránu

Spojené státy zajistí brzké otevření Hormuzského průlivu, ať už s íránskou spoluprací, nebo bez ní. Řekl to bez bližších podrobností novinářům americký prezident Donald Trump. Připustil ale, že to nemusí být snadné.
před 27 mminutami

ŽivěArtemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

Íránská delegace dorazila do Islámábádu, má jednat s Američany o míru

Íránská delegace v čele s předsedou parlamentu dorazila do pákistánského Islámábádu, aby se zúčastnila mírových rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem, informovaly tiskové agentury. Stanice BBC však v pátek psala o nejistotě, která kolem na sobotu plánovaných jednání panuje. Írán totiž dal už ve čtvrtek najevo, že účast jeho zástupců závisí na dodržování příměří ve všech oblastech Blízkého východu, včetně Libanonu. To však Izrael porušuje svými údery na cíle proíránského libanonského hnutí Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské útoky v jižním Libanonu zabily devatenáct lidí

Izraelské útoky na jiholibanonské město Nabatíja v pátek zabily devatenáct lidí, píše libanonský deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Mezi oběťmi je osm civilistů a jedenáct příslušníků bezpečnostních složek. Nejméně patnáct lidí bylo zraněno. Izrael pokračuje v ostřelování jihu Libanonu den poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že chce s Libanonem v nadcházejícím týdnu zahájit přímé rozhovory, které by zahrnovaly i mírová jednání. Ta se podle libanonské prezidentské kanceláře uskuteční v úterý ve Washingtonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina hlásí dva mrtvé po ruských úderech

Ruské útoky v noci na pátek v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zabily dva lidi, hlásí šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža. V jihoukrajinském Chersonu je podle úřadů po útoku zraněná seniorka, o dvou raněných v Sumské oblasti na severovýchodě země informovali ukrajinští záchranáři. Terčem náletu velkého počtu ruských dronů se opět stala také Oděsa. Obětí náletu ukrajinských dronů se stal civilista ve Volgogradké oblasti, tvrdí ruské úřady.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoMladá lékařka volí Orbána, seniorka Tiszu. Maďarská kampaň odhalila mimořádné změny

Napětí před maďarskými volbami roste. Premiér Viktor Orbán viní soupeře z vytváření chaosu, lídr opozice Péter Magyar mluví o vládních podvodech. Kampaň přinesla mimořádné změny podpory hlavně v menších městech, ale i napříč generacemi. „Chci, aby Fidesz zůstal u vlády, protože jsem žila deset let v Anglii a problém s migrací je tam velmi vážný,“ sdělila mladá lékařka a Orbánova podporovatelka Ivana. „Je třeba vybudovat zcela nový systém. Ne kvůli mně, na to už jsem stará. Ale mám děti a vnoučata,“ zhodnotila naopak Magyarova podporovatelka Olga. „Politická scéna se změnila, opozice je nyní silnější i ve venkovských oblastech,“ míní redaktor webu 24.hu Zsolt Kerner.
před 6 hhodinami

VideoÍrán je mnohem těžší váha než Venezuela. Trump přecenil síly, míní Romancov

Příměří na Blízkém východě je hodně vratké, myslí si politický geograf Michael Romancov. Má ale za mírně pravděpodobnější, že se nakonec přemění na skutečný mír. „Ale počkejme, až dojde k prvnímu setkání obou delegací a jaký z toho bude výstup,“ podotkl. Romancov míní, že prezident USA Donald Trump schopnosti Íránu výrazně podcenil. „Otázkou je, jestli třeba proto, že varovné hlasy byly ignorovány, nebo vůbec nezazněly,“ dodal. „Při vší úctě k Venezuele, Írán je hráč úplně jiné váhové kategorie.“ Íránský režim se povedlo USA a Izraeli sice dekapitovat, ale nezhroutil se, popsal. V Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem Romancov promluvil rovněž na téma budoucnosti NATO či vrcholící předvolební kampaně v Maďarsku.
před 6 hhodinami

Rada EU schválila český plán na využití fondu SAFE pro vojenské účely

Rada EU, která zastupuje členské státy, oznámila, že schválila český plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česko může využít částku 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo. Schválení půjčky ocenil premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...