Spor o jižní část Kurilských ostrovů a absence mírové dohody mezi Ruskem a Japonskem byly hlavními tématy tříhodinového jednání ruského prezidenta Vladimira Putina a japonského premiéra Šinzóa Abeho. Premiér Abe uvedl, že oba politici debatovali o možných společných hospodářských projektech na čtyřech ostrovech, které jsou od druhé světové války v držení Ruska a které chce Japonsko získat zpátky. Zda Rusko a Japonsko pokročily v řešení územního sporu, Abe nesdělil.
Putin a Abe jednali o sporných ostrovech. Mohli by na nich ekonomicky spolupracovat
Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov řekl, že Putin a Abe nařídili zahájit konzultace o podmínkách společných ekonomických aktivit v jižní části Kuril. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova se obě strany rovněž dohodly, že obnoví bezpečnostní rozhovory, které byly pozastaveny po ruské anexi Krymu v roce 2014. Putin to navrhl a Abe reagoval pozitivně, uvedl Lavrov.
Putin přiletěl do Japonska na dvoudenní návštěvu, jejímž cílem je především hledat řešení konfliktu o jižní část Kurilských ostrovů, který od druhé světové války brání normalizaci vzájemných vztahů a podpisu mírové smlouvy. Putin po příletu do Japonska prohlásil, že Abeho úsilí přineslo pozitivní posun ve vztazích obou zemí.
Tokio vznáší na základě dohody z roku 1855 nárok na ostrovy Iturup, Kunašir, Šikotan a skupinu ostrůvků Habomai, které na konci druhé světové války anektoval Sovětský svaz. Z ostrovů bylo tehdy vystěhováno sedmnáct tisíc Japonců, již odešli na nedaleký ostrov Hokkaidó. Tokio, které bylo ve válce poraženo, ruskou svrchovanost nad jižními Kurilami neuznává. Dlouhé hledání kompromisu zatím výsledky nepřineslo, přestože obě strany předložily řadu návrhů.
Vztahy mají podpořit japonské investice
Abe chce vzájemné vztahy podpořit nabídkou japonských investic, především v oblasti ruského Dálného východu. Podle agentury AFP by během nynějších rozhovorů měla být podepsána třicítka dohod mezi ruskými a japonskými firmami v oblasti energetiky, průmyslu, zemědělství a vyspělých technologií.
Podle ruských a japonských médií však jednání Putina a Abeho průlom v řešení konfliktu o souostroví, které se nachází mezi Kamčatkou a nejsevernějším japonským ostrovem Hokkaidó, nepřinese. Putin ani těsně před návštěvou Japonska nenaznačil ochotu k ústupkům a řekl, že mu vyhovuje současný stav věcí. „My žádné územní problémy nemáme. To Japonsko si myslí, že má nějaké územní problémy s Ruskem,“ uvedl. I on je prý ale připraven jednat o společné hospodářské činnosti, aby zlepšil ovzduší ve vzájemných vztazích.
Abe pozval Putina k jednání do svého domovského města Nagato, které se nachází v prefektuře Jamaguči na západě ostrova Honšú a které je známé horkými prameny. „Mířím na jednání a mám přitom na srdci dlouhodobou touhu bývalých ostrovanů vyřešit tento spor,“ prohlásil Abe před odletem do Nagata.
Jak uvedla agentura AP, jedná se o první oficiální návštěvu Putina v některé ze zemí skupiny G7 od ruské anexe Krymu v roce 2014. Abe šéfa Kremlu pozval do Japonska, přestože skupina nejvyspělejších zemí G7 stále uplatňuje sankce vůči Rusku.
Putin nechal Abeho čekat
Ruský prezident přiletěl do Japonska s téměř tříhodinovým zpožděním. Jak připomněla agentura AP, u Putina to není nic nového. V roce 2015 nechal ruský prezident čekat papeže Františka ve Vatikánu hodinu a dvacet minut. Počátkem prosince čekal japonský ministr zahraničí Fumio Kišida dvě hodiny, když byl na návštěvě Kremlu.
Abe, který do Nagata přicestoval z Tokia již ráno místního času, využil volna k návštěvě hrobu svého otce Šintaróa Abeho. Abe starší také jako někdejší šéf japonské diplomacie v 80. letech usiloval o vyřešení teritoriálního sporu s Ruskem, uvedla agentura AP.