EU podepsala s Kanadou dohodu CETA. Uvolní obchodní omezení

Dohoda o vzájemném volném obchodu mezi Evropskou unií a Kanadou zvaná CETA byla po letech vyjednávání podepsána na summitu v Bruselu. V posledních dnech vzdorovala uzavření smlouvy frankofonní část Belgie. Nakonec ji ale výměnou za některé dodatky ke smlouvě odsouhlasila. Česko si od dohody slibuje zjednodušení exportu a nové možnosti především v oblasti strojírenství, chemického průmyslu a zdravotnictví.

Za EU dokument v Bruselu podepsali předseda Evropské rady Donald Tusk, šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker a slovenský premiér Robert Fico, jehož země Evropské unii nyní předsedá. Za Kanadu se summitu účastnil její premiér Justin Trudeau.

Juncker v neděli novinářům řekl, že dnešek je významný den jak pro Evropskou unii, tak i pro Kanadu. „Nastavuje mezinárodní standard, který budou následovat ostatní, se kterými vyjednáváme dohody o volném obchodu,“ uvedl a připomněl, že EU má rozpracováno 20 různých jednání.

Pro více než půl miliardy lidí na obou stranách Atlantiku se otevírají nové možnosti.
Jean-Claude Juncker

Kanadský premiér zdůraznil, že dohoda bude udržovat vysokou úroveň standardů v oblastech, jako je ochrana práce, potravin, zdraví i životního prostředí. „Dohoda o 20 procent zvýší obchod mezi partnery a do naší ekonomiky přinese miliardy dolarů,“ podotkl. Důležité podle něj je, aby bohatství, které dohoda přinese, bylo spravedlivě rozdělováno. „Musíme udržet společné standardy a respektovat veřejné dobro… progresivní obchodní dohody přesně toto dokážou,“ prohlásil Trudeau.

Dohoda začne odstraňovat naprostou většinu cel a poplatků, které dosud omezují obchod mezi Unií a Kanadou. Nynější podpis umožňuje předběžnou platnost dohody už od příštího roku, souhlasit ale ještě musejí některé parlamenty. Tusk novinářům řekl, že je ohledně definitivního potvrzení smlouvy „opatrný, ale optimistický“.

Dohoda však má i hlasité kritiky, kteří varují, že smlouva poskytne větší sílu nadnárodním společnostem. Proti podpisu smlouvy se v Bruselu konají protesty, několik desítek lidí se za silné policejní přítomnosti sešlo přímo u budovy, kde se summit koná.

Podle eurokomisařky pro obchod Cecilie Malmströmové ale CETA ukáže své výhody, až vstoupí v platnost. „Týkají se jak podnikatelů, tak spotřebitelů,“ dodala. 

Naprostá většina lidí v Evropě volný obchod podporuje, to víme. Ale existují také obavy, které musíme řešit. Nejen komise, ale také členské státy musí občanům vysvětlovat, naslouchat jejich obavám a zajistit co největší transparentnost. Komise to sama dělat nemůže.
Cecilia Malmströmová
eurokomisařka pro obchod

Summit unijních zemí a Kanady měl být původně už ve čtvrtek, část Belgie ale s obchodní smlouvou nesouhlasila. Nakonec s ní svolili až výměnou za prosazení některých dílčích změn. Premiér Valonska Paul Magnette přiblížil, že se podařilo získat klíčové záruky v zemědělství i v mezinárodních arbitrážích s nadnárodními společnostmi.

„CETA se v podstatě nezměnila. Je to komplikovaný a obsáhlý text. Provedli jsme v něm několik upřesnění, které tam chyběly,“ přiblížila eurokomisařka Malmströmová.

„Je to krásný den pro Belgii, Evropskou unii a Kanadu, že jsme dosáhli takové dohody. Je to nejkrásnější dohoda pro obchod, kterou máme od vzniku Evropské unie. Jsem si jistý, že to bude inspirací pro další jednání a další možné dohody s našimi partnery,“ prohlásil belgický ministr zahraničí Didier Reynders.

Mládek: Česko a Kanada sdílí hodnoty

Česká vláda dohodu schválila před dvěma týdny. Slibuje si od ní také nové příležitosti pro firmy a nižší ceny některých výrobků. „My jsme si potvrdili, že Česká republika i Kanada sdílí v zásadě stejné hodnoty. Nemáme problém v udržování vysokých standardů ochrany potravin, s kolektivním vyjednáváním a že tato dohoda přinese pracovní místa,“ reagoval na dohodu český ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

Slovenský premiér Robert Fico, jehož země tento půlrok předsedá Radě EU, označil v sobotu smlouvu za důležitý milník v obchodní politice evropské osmadvacítky.

Vyšší HDP i minimální cla

Různé zdroje odhadují, že by kanadsko-unijní dohoda mohla zvýšit roční hrubý domácí produkt EU zhruba o 12 miliard eur (přibližně 312 miliard korun). Vzájemná výměna zboží a služeb v případě platnosti měla vzrůst až o 23 procent, což představuje zhruba 26 miliard eur (676 miliard korun).

Spolupráce má odstranit naprostou většinu cel a poplatků mezi osmadvacítkou a Kanadou a vytvořit velký trh pro služby, zboží i investice. Z velké části by se například otevřel trh se zemědělskými komoditami. Kanada v té souvislosti bude uznávat přes 140 tradičních výrobků, vyráběných v EU jen v určité oblasti a chráněných - například francouzský sýr Roquefort, nizozemskou goudu či italskou parmskou šunku, také české pivo a žatecký chmel. Pod těmito názvy bude v zemi možné prodávat jen skutečné evropské výrobky.

  • V roce 2015 byla Kanada pro EU z hlediska importu dvanáctý nejdůležitější obchodní partner, pro export partner v pořadí třináctý, uvádí Eurostat. Objem vzájemné obchodní výměny v tom roce představoval 63,5 miliardy eur (1,72 bilionu korun).
  • Evropské investice v Kanadě v roce 2014 odpovídaly částce 274,7 miliardy eur (7,42 bilionu korun). Přímé investice Kanady do EU ve stejném roce dosahovaly zhruba 166 miliard eur (4,49 bilionu korun).

Kanada mimo jiné uzná například některé evropské standardy pro automobily, což by mělo zjednodušit export aut. Usnadní se také vzájemné uznávání diplomů a kvalifikací a Kanada otevře přístup evropským zájemcům k veřejným zakázkám nejen na federální úrovni, ale také na úrovni regionů a měst. CETA má dále vytvořit rovnější podmínky v oblasti práv duševního vlastnictví.

Předmětem diskusí byl systém urovnávání investičních sporů. Zatímco předchozí kanadská vláda trvala na klasickém arbitrážním mechanismu, EU chce zavést speciální tribunál pro urovnávání sporů. Jeho členy nebudou určovat strany sporu, ale evropské a kanadské úřady. Kanada s tím vyslovila souhlas až s nástupem nového premiéra Justina Trudeaua na konci roku 2015.