EU podepsala s Kanadou dohodu CETA. Uvolní obchodní omezení

Dohoda o vzájemném volném obchodu mezi Evropskou unií a Kanadou zvaná CETA byla po letech vyjednávání podepsána na summitu v Bruselu. V posledních dnech vzdorovala uzavření smlouvy frankofonní část Belgie. Nakonec ji ale výměnou za některé dodatky ke smlouvě odsouhlasila. Česko si od dohody slibuje zjednodušení exportu a nové možnosti především v oblasti strojírenství, chemického průmyslu a zdravotnictví.

Za EU dokument v Bruselu podepsali předseda Evropské rady Donald Tusk, šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker a slovenský premiér Robert Fico, jehož země Evropské unii nyní předsedá. Za Kanadu se summitu účastnil její premiér Justin Trudeau.

Juncker v neděli novinářům řekl, že dnešek je významný den jak pro Evropskou unii, tak i pro Kanadu. „Nastavuje mezinárodní standard, který budou následovat ostatní, se kterými vyjednáváme dohody o volném obchodu,“ uvedl a připomněl, že EU má rozpracováno 20 různých jednání.

Pro více než půl miliardy lidí na obou stranách Atlantiku se otevírají nové možnosti.
Jean-Claude Juncker

Kanadský premiér zdůraznil, že dohoda bude udržovat vysokou úroveň standardů v oblastech, jako je ochrana práce, potravin, zdraví i životního prostředí. „Dohoda o 20 procent zvýší obchod mezi partnery a do naší ekonomiky přinese miliardy dolarů,“ podotkl. Důležité podle něj je, aby bohatství, které dohoda přinese, bylo spravedlivě rozdělováno. „Musíme udržet společné standardy a respektovat veřejné dobro… progresivní obchodní dohody přesně toto dokážou,“ prohlásil Trudeau.

Dohoda začne odstraňovat naprostou většinu cel a poplatků, které dosud omezují obchod mezi Unií a Kanadou. Nynější podpis umožňuje předběžnou platnost dohody už od příštího roku, souhlasit ale ještě musejí některé parlamenty. Tusk novinářům řekl, že je ohledně definitivního potvrzení smlouvy „opatrný, ale optimistický“.

Dohoda však má i hlasité kritiky, kteří varují, že smlouva poskytne větší sílu nadnárodním společnostem. Proti podpisu smlouvy se v Bruselu konají protesty, několik desítek lidí se za silné policejní přítomnosti sešlo přímo u budovy, kde se summit koná.

Podle eurokomisařky pro obchod Cecilie Malmströmové ale CETA ukáže své výhody, až vstoupí v platnost. „Týkají se jak podnikatelů, tak spotřebitelů,“ dodala. 

Naprostá většina lidí v Evropě volný obchod podporuje, to víme. Ale existují také obavy, které musíme řešit. Nejen komise, ale také členské státy musí občanům vysvětlovat, naslouchat jejich obavám a zajistit co největší transparentnost. Komise to sama dělat nemůže.
Cecilia Malmströmová
eurokomisařka pro obchod

Summit unijních zemí a Kanady měl být původně už ve čtvrtek, část Belgie ale s obchodní smlouvou nesouhlasila. Nakonec s ní svolili až výměnou za prosazení některých dílčích změn. Premiér Valonska Paul Magnette přiblížil, že se podařilo získat klíčové záruky v zemědělství i v mezinárodních arbitrážích s nadnárodními společnostmi.

„CETA se v podstatě nezměnila. Je to komplikovaný a obsáhlý text. Provedli jsme v něm několik upřesnění, které tam chyběly,“ přiblížila eurokomisařka Malmströmová.

„Je to krásný den pro Belgii, Evropskou unii a Kanadu, že jsme dosáhli takové dohody. Je to nejkrásnější dohoda pro obchod, kterou máme od vzniku Evropské unie. Jsem si jistý, že to bude inspirací pro další jednání a další možné dohody s našimi partnery,“ prohlásil belgický ministr zahraničí Didier Reynders.

Mládek: Česko a Kanada sdílí hodnoty

Česká vláda dohodu schválila před dvěma týdny. Slibuje si od ní také nové příležitosti pro firmy a nižší ceny některých výrobků. „My jsme si potvrdili, že Česká republika i Kanada sdílí v zásadě stejné hodnoty. Nemáme problém v udržování vysokých standardů ochrany potravin, s kolektivním vyjednáváním a že tato dohoda přinese pracovní místa,“ reagoval na dohodu český ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

Slovenský premiér Robert Fico, jehož země tento půlrok předsedá Radě EU, označil v sobotu smlouvu za důležitý milník v obchodní politice evropské osmadvacítky.

Vyšší HDP i minimální cla

Různé zdroje odhadují, že by kanadsko-unijní dohoda mohla zvýšit roční hrubý domácí produkt EU zhruba o 12 miliard eur (přibližně 312 miliard korun). Vzájemná výměna zboží a služeb v případě platnosti měla vzrůst až o 23 procent, což představuje zhruba 26 miliard eur (676 miliard korun).

Spolupráce má odstranit naprostou většinu cel a poplatků mezi osmadvacítkou a Kanadou a vytvořit velký trh pro služby, zboží i investice. Z velké části by se například otevřel trh se zemědělskými komoditami. Kanada v té souvislosti bude uznávat přes 140 tradičních výrobků, vyráběných v EU jen v určité oblasti a chráněných - například francouzský sýr Roquefort, nizozemskou goudu či italskou parmskou šunku, také české pivo a žatecký chmel. Pod těmito názvy bude v zemi možné prodávat jen skutečné evropské výrobky.

  • V roce 2015 byla Kanada pro EU z hlediska importu dvanáctý nejdůležitější obchodní partner, pro export partner v pořadí třináctý, uvádí Eurostat. Objem vzájemné obchodní výměny v tom roce představoval 63,5 miliardy eur (1,72 bilionu korun).
  • Evropské investice v Kanadě v roce 2014 odpovídaly částce 274,7 miliardy eur (7,42 bilionu korun). Přímé investice Kanady do EU ve stejném roce dosahovaly zhruba 166 miliard eur (4,49 bilionu korun).

Kanada mimo jiné uzná například některé evropské standardy pro automobily, což by mělo zjednodušit export aut. Usnadní se také vzájemné uznávání diplomů a kvalifikací a Kanada otevře přístup evropským zájemcům k veřejným zakázkám nejen na federální úrovni, ale také na úrovni regionů a měst. CETA má dále vytvořit rovnější podmínky v oblasti práv duševního vlastnictví.

Předmětem diskusí byl systém urovnávání investičních sporů. Zatímco předchozí kanadská vláda trvala na klasickém arbitrážním mechanismu, EU chce zavést speciální tribunál pro urovnávání sporů. Jeho členy nebudou určovat strany sporu, ale evropské a kanadské úřady. Kanada s tím vyslovila souhlas až s nástupem nového premiéra Justina Trudeaua na konci roku 2015.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 19 mminutami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 28 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 53 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 1 hhodinou

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 2 hhodinami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...