EU podepsala s Kanadou dohodu CETA. Uvolní obchodní omezení

Dohoda o vzájemném volném obchodu mezi Evropskou unií a Kanadou zvaná CETA byla po letech vyjednávání podepsána na summitu v Bruselu. V posledních dnech vzdorovala uzavření smlouvy frankofonní část Belgie. Nakonec ji ale výměnou za některé dodatky ke smlouvě odsouhlasila. Česko si od dohody slibuje zjednodušení exportu a nové možnosti především v oblasti strojírenství, chemického průmyslu a zdravotnictví.

Za EU dokument v Bruselu podepsali předseda Evropské rady Donald Tusk, šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker a slovenský premiér Robert Fico, jehož země Evropské unii nyní předsedá. Za Kanadu se summitu účastnil její premiér Justin Trudeau.

Juncker v neděli novinářům řekl, že dnešek je významný den jak pro Evropskou unii, tak i pro Kanadu. „Nastavuje mezinárodní standard, který budou následovat ostatní, se kterými vyjednáváme dohody o volném obchodu,“ uvedl a připomněl, že EU má rozpracováno 20 různých jednání.

Pro více než půl miliardy lidí na obou stranách Atlantiku se otevírají nové možnosti.
Jean-Claude Juncker

Kanadský premiér zdůraznil, že dohoda bude udržovat vysokou úroveň standardů v oblastech, jako je ochrana práce, potravin, zdraví i životního prostředí. „Dohoda o 20 procent zvýší obchod mezi partnery a do naší ekonomiky přinese miliardy dolarů,“ podotkl. Důležité podle něj je, aby bohatství, které dohoda přinese, bylo spravedlivě rozdělováno. „Musíme udržet společné standardy a respektovat veřejné dobro… progresivní obchodní dohody přesně toto dokážou,“ prohlásil Trudeau.

Dohoda začne odstraňovat naprostou většinu cel a poplatků, které dosud omezují obchod mezi Unií a Kanadou. Nynější podpis umožňuje předběžnou platnost dohody už od příštího roku, souhlasit ale ještě musejí některé parlamenty. Tusk novinářům řekl, že je ohledně definitivního potvrzení smlouvy „opatrný, ale optimistický“.

Dohoda však má i hlasité kritiky, kteří varují, že smlouva poskytne větší sílu nadnárodním společnostem. Proti podpisu smlouvy se v Bruselu konají protesty, několik desítek lidí se za silné policejní přítomnosti sešlo přímo u budovy, kde se summit koná.

Podle eurokomisařky pro obchod Cecilie Malmströmové ale CETA ukáže své výhody, až vstoupí v platnost. „Týkají se jak podnikatelů, tak spotřebitelů,“ dodala. 

Naprostá většina lidí v Evropě volný obchod podporuje, to víme. Ale existují také obavy, které musíme řešit. Nejen komise, ale také členské státy musí občanům vysvětlovat, naslouchat jejich obavám a zajistit co největší transparentnost. Komise to sama dělat nemůže.
Cecilia Malmströmová
eurokomisařka pro obchod

Summit unijních zemí a Kanady měl být původně už ve čtvrtek, část Belgie ale s obchodní smlouvou nesouhlasila. Nakonec s ní svolili až výměnou za prosazení některých dílčích změn. Premiér Valonska Paul Magnette přiblížil, že se podařilo získat klíčové záruky v zemědělství i v mezinárodních arbitrážích s nadnárodními společnostmi.

„CETA se v podstatě nezměnila. Je to komplikovaný a obsáhlý text. Provedli jsme v něm několik upřesnění, které tam chyběly,“ přiblížila eurokomisařka Malmströmová.

„Je to krásný den pro Belgii, Evropskou unii a Kanadu, že jsme dosáhli takové dohody. Je to nejkrásnější dohoda pro obchod, kterou máme od vzniku Evropské unie. Jsem si jistý, že to bude inspirací pro další jednání a další možné dohody s našimi partnery,“ prohlásil belgický ministr zahraničí Didier Reynders.

Mládek: Česko a Kanada sdílí hodnoty

Česká vláda dohodu schválila před dvěma týdny. Slibuje si od ní také nové příležitosti pro firmy a nižší ceny některých výrobků. „My jsme si potvrdili, že Česká republika i Kanada sdílí v zásadě stejné hodnoty. Nemáme problém v udržování vysokých standardů ochrany potravin, s kolektivním vyjednáváním a že tato dohoda přinese pracovní místa,“ reagoval na dohodu český ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

Slovenský premiér Robert Fico, jehož země tento půlrok předsedá Radě EU, označil v sobotu smlouvu za důležitý milník v obchodní politice evropské osmadvacítky.

Vyšší HDP i minimální cla

Různé zdroje odhadují, že by kanadsko-unijní dohoda mohla zvýšit roční hrubý domácí produkt EU zhruba o 12 miliard eur (přibližně 312 miliard korun). Vzájemná výměna zboží a služeb v případě platnosti měla vzrůst až o 23 procent, což představuje zhruba 26 miliard eur (676 miliard korun).

Spolupráce má odstranit naprostou většinu cel a poplatků mezi osmadvacítkou a Kanadou a vytvořit velký trh pro služby, zboží i investice. Z velké části by se například otevřel trh se zemědělskými komoditami. Kanada v té souvislosti bude uznávat přes 140 tradičních výrobků, vyráběných v EU jen v určité oblasti a chráněných - například francouzský sýr Roquefort, nizozemskou goudu či italskou parmskou šunku, také české pivo a žatecký chmel. Pod těmito názvy bude v zemi možné prodávat jen skutečné evropské výrobky.

  • V roce 2015 byla Kanada pro EU z hlediska importu dvanáctý nejdůležitější obchodní partner, pro export partner v pořadí třináctý, uvádí Eurostat. Objem vzájemné obchodní výměny v tom roce představoval 63,5 miliardy eur (1,72 bilionu korun).
  • Evropské investice v Kanadě v roce 2014 odpovídaly částce 274,7 miliardy eur (7,42 bilionu korun). Přímé investice Kanady do EU ve stejném roce dosahovaly zhruba 166 miliard eur (4,49 bilionu korun).

Kanada mimo jiné uzná například některé evropské standardy pro automobily, což by mělo zjednodušit export aut. Usnadní se také vzájemné uznávání diplomů a kvalifikací a Kanada otevře přístup evropským zájemcům k veřejným zakázkám nejen na federální úrovni, ale také na úrovni regionů a měst. CETA má dále vytvořit rovnější podmínky v oblasti práv duševního vlastnictví.

Předmětem diskusí byl systém urovnávání investičních sporů. Zatímco předchozí kanadská vláda trvala na klasickém arbitrážním mechanismu, EU chce zavést speciální tribunál pro urovnávání sporů. Jeho členy nebudou určovat strany sporu, ale evropské a kanadské úřady. Kanada s tím vyslovila souhlas až s nástupem nového premiéra Justina Trudeaua na konci roku 2015.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Prištině se demonstranti střetli s policií kvůli zákonu o soudu pro válečné zločiny

Demonstranti se v pondělí večer střetli s policií před budovami kosovského parlamentu a vlády v Prištině. Požadovali schválení změn zákona, které by omezily pravomoci Zvláštních senátů pro Kosovo se sídlem v Haagu. Policie proti davu použila slzný plyn a vodní děla, část protestujících házela kameny a pyrotechniku. Podle agentury Reuters utrpělo zranění nejméně sedmnáct lidí včetně šesti policistů. Protesty následovaly po zářijovém odsouzení čtyř bývalých velitelů Kosovské osvobozenecké armády za válečné zločiny, včetně někdejšího prezidenta Hashima Thaçiho.
před 22 mminutami

Bolsonaro a Lula se utkají ve druhém kole brazilských prezidentských voleb

Prezidentské volby v Brazílii rozhodne druhé kolo 25. října, do kterého po nedělním hlasování postoupil pravicový senátor Flávio Bolsonaro a stávající hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva. Podle agentur to uvedl brazilský volební úřad. Podle konečných výsledků získal Bolsonaro 47,03 procenta hlasů a Lula 45,16 procenta.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA po incidentu stáhly všechny své bombardéry z britské letecké základny

Spojené státy stáhly všechny bombardéry svého letectva umístěné na letecké základně Fairford na západě Anglie. Učinily tak po incidentu, který britské úřady vyšetřují jako možný pokus o teroristický útok na základnu využívanou Američany k náletům na cíle v Íránu. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na představitele Pentagonu. Prezident Donald Trump v pondělí podle AFP prohlásil, že USA bombardéry přemístily kvůli hrozbě, kterou však neupřesnil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Španělsko čekají předčasné volby, oznámil premiér Sánchez

Španělský premiér Pedro Sánchez v pondělí ráno vyhlásil předčasné volby – budou se konat v neděli 29. listopadu. Vláda později návrh potvrdila. V krátkém prohlášení z paláce Moncloa premiér řekl, že chce rozšířit levicovou a progresivní koalici, která vládne v zemi v posledních letech. Předčasné volby žádala pravicová opozice i někteří provládní politici. „Konečně se opět ozve většina,“ reagoval šéf Lidové strany (PP) Alberto Núñez Feijóo, jehož strana má v parlamentu nejsilnější klub.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Francouzští studenti znovu protestují, dva z nich zranily granáty

Stovky středních škol ve Francii v pondělí zasáhl další den studentských protestů proti poměrům ve školství, kterému se podle demonstrantů nedostává peněz. Od začátku protestních akcí, které někde stejně jako minulý týden přerostly v násilnosti, bylo zraněno téměř dvě stě studentů. Ve městě Lens přišel o ruku patnáctiletý mladík, který ze země zvedl policejní paralyzující granát. Jinde slzný granát těžce zranil dospívajícího chlapce a při dalším incidentu jedna kolemjdoucí přišla o oko.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rijád se dohodl s Turky a Pákistánci na nasazení vojsk v Saúdské Arábii kvůli Jemenu

Pákistán, Saúdská Arábie a Turecko, které od srpna váže obranný pakt, v pondělí večer oznámily, že se dohodly na rychlém nasazení vojenských sil a kapacit v Saúdské Arábii. V saúdskoarabském hlavním městě byly večer slyšet silné exploze, napsala agentura AFP. Děje se tak v době, kdy koalice proti jemenským povstalcům vedená Saúdskou Arábií oznámila, že vytlačila povstalce z řad hútíů z několika klíčových oblastí u strategického průlivu Báb al-Mandab, a oznámila strategickou ofenzivu na hlavní město Saná, které od roku 2014 drží povstalci.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajina uvádí, že proti dronům začala používat robotické střelecké věže

Ukrajina při obraně před ruskými drony s proudovým pohonem začala používat robotické střelecké věže, které k zaměřování cílů využívají prvky umělé inteligence (AI), vyplývá z pondělního sdělení mluvčího ukrajinského letectva Jurije Ihnata, které zaznamenala stanice Suspilne. Prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli podle agentury Ukrinform sdělil, že v Kyjevě úřady instalovaly nejméně dvanáct střeleckých věží a dalších osm bude v Kyjevské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Pilot letu Flydubai chtěl podle vyšetřovatelů vrazit letadlem do telavivského letiště

Ománský pilot Hamám Hamámí, který je obviněný z pokusu o únos a havárii letadla, chtěl narazit do mezinárodního letiště Ben Guriona v Tel Avivu. Již dříve si našel společnosti, které létají do izraelské metropole. Na základě toho si vybral emirátský Flydubai. Podle portálu The Jerusalem Post to Hamámí sdělil policii během výslechu. Vyšetřování nadále pokračuje a přesné motivy stále nejsou objasněny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.