EU podepsala s Kanadou dohodu CETA. Uvolní obchodní omezení

Dohoda o vzájemném volném obchodu mezi Evropskou unií a Kanadou zvaná CETA byla po letech vyjednávání podepsána na summitu v Bruselu. V posledních dnech vzdorovala uzavření smlouvy frankofonní část Belgie. Nakonec ji ale výměnou za některé dodatky ke smlouvě odsouhlasila. Česko si od dohody slibuje zjednodušení exportu a nové možnosti především v oblasti strojírenství, chemického průmyslu a zdravotnictví.

Za EU dokument v Bruselu podepsali předseda Evropské rady Donald Tusk, šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker a slovenský premiér Robert Fico, jehož země Evropské unii nyní předsedá. Za Kanadu se summitu účastnil její premiér Justin Trudeau.

Juncker v neděli novinářům řekl, že dnešek je významný den jak pro Evropskou unii, tak i pro Kanadu. „Nastavuje mezinárodní standard, který budou následovat ostatní, se kterými vyjednáváme dohody o volném obchodu,“ uvedl a připomněl, že EU má rozpracováno 20 různých jednání.

Pro více než půl miliardy lidí na obou stranách Atlantiku se otevírají nové možnosti.
Jean-Claude Juncker

Kanadský premiér zdůraznil, že dohoda bude udržovat vysokou úroveň standardů v oblastech, jako je ochrana práce, potravin, zdraví i životního prostředí. „Dohoda o 20 procent zvýší obchod mezi partnery a do naší ekonomiky přinese miliardy dolarů,“ podotkl. Důležité podle něj je, aby bohatství, které dohoda přinese, bylo spravedlivě rozdělováno. „Musíme udržet společné standardy a respektovat veřejné dobro… progresivní obchodní dohody přesně toto dokážou,“ prohlásil Trudeau.

Dohoda začne odstraňovat naprostou většinu cel a poplatků, které dosud omezují obchod mezi Unií a Kanadou. Nynější podpis umožňuje předběžnou platnost dohody už od příštího roku, souhlasit ale ještě musejí některé parlamenty. Tusk novinářům řekl, že je ohledně definitivního potvrzení smlouvy „opatrný, ale optimistický“.

Dohoda však má i hlasité kritiky, kteří varují, že smlouva poskytne větší sílu nadnárodním společnostem. Proti podpisu smlouvy se v Bruselu konají protesty, několik desítek lidí se za silné policejní přítomnosti sešlo přímo u budovy, kde se summit koná.

Podle eurokomisařky pro obchod Cecilie Malmströmové ale CETA ukáže své výhody, až vstoupí v platnost. „Týkají se jak podnikatelů, tak spotřebitelů,“ dodala. 

Naprostá většina lidí v Evropě volný obchod podporuje, to víme. Ale existují také obavy, které musíme řešit. Nejen komise, ale také členské státy musí občanům vysvětlovat, naslouchat jejich obavám a zajistit co největší transparentnost. Komise to sama dělat nemůže.
Cecilia Malmströmová
eurokomisařka pro obchod

Summit unijních zemí a Kanady měl být původně už ve čtvrtek, část Belgie ale s obchodní smlouvou nesouhlasila. Nakonec s ní svolili až výměnou za prosazení některých dílčích změn. Premiér Valonska Paul Magnette přiblížil, že se podařilo získat klíčové záruky v zemědělství i v mezinárodních arbitrážích s nadnárodními společnostmi.

„CETA se v podstatě nezměnila. Je to komplikovaný a obsáhlý text. Provedli jsme v něm několik upřesnění, které tam chyběly,“ přiblížila eurokomisařka Malmströmová.

„Je to krásný den pro Belgii, Evropskou unii a Kanadu, že jsme dosáhli takové dohody. Je to nejkrásnější dohoda pro obchod, kterou máme od vzniku Evropské unie. Jsem si jistý, že to bude inspirací pro další jednání a další možné dohody s našimi partnery,“ prohlásil belgický ministr zahraničí Didier Reynders.

Mládek: Česko a Kanada sdílí hodnoty

Česká vláda dohodu schválila před dvěma týdny. Slibuje si od ní také nové příležitosti pro firmy a nižší ceny některých výrobků. „My jsme si potvrdili, že Česká republika i Kanada sdílí v zásadě stejné hodnoty. Nemáme problém v udržování vysokých standardů ochrany potravin, s kolektivním vyjednáváním a že tato dohoda přinese pracovní místa,“ reagoval na dohodu český ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

Slovenský premiér Robert Fico, jehož země tento půlrok předsedá Radě EU, označil v sobotu smlouvu za důležitý milník v obchodní politice evropské osmadvacítky.

Vyšší HDP i minimální cla

Různé zdroje odhadují, že by kanadsko-unijní dohoda mohla zvýšit roční hrubý domácí produkt EU zhruba o 12 miliard eur (přibližně 312 miliard korun). Vzájemná výměna zboží a služeb v případě platnosti měla vzrůst až o 23 procent, což představuje zhruba 26 miliard eur (676 miliard korun).

Spolupráce má odstranit naprostou většinu cel a poplatků mezi osmadvacítkou a Kanadou a vytvořit velký trh pro služby, zboží i investice. Z velké části by se například otevřel trh se zemědělskými komoditami. Kanada v té souvislosti bude uznávat přes 140 tradičních výrobků, vyráběných v EU jen v určité oblasti a chráněných - například francouzský sýr Roquefort, nizozemskou goudu či italskou parmskou šunku, také české pivo a žatecký chmel. Pod těmito názvy bude v zemi možné prodávat jen skutečné evropské výrobky.

  • V roce 2015 byla Kanada pro EU z hlediska importu dvanáctý nejdůležitější obchodní partner, pro export partner v pořadí třináctý, uvádí Eurostat. Objem vzájemné obchodní výměny v tom roce představoval 63,5 miliardy eur (1,72 bilionu korun).
  • Evropské investice v Kanadě v roce 2014 odpovídaly částce 274,7 miliardy eur (7,42 bilionu korun). Přímé investice Kanady do EU ve stejném roce dosahovaly zhruba 166 miliard eur (4,49 bilionu korun).

Kanada mimo jiné uzná například některé evropské standardy pro automobily, což by mělo zjednodušit export aut. Usnadní se také vzájemné uznávání diplomů a kvalifikací a Kanada otevře přístup evropským zájemcům k veřejným zakázkám nejen na federální úrovni, ale také na úrovni regionů a měst. CETA má dále vytvořit rovnější podmínky v oblasti práv duševního vlastnictví.

Předmětem diskusí byl systém urovnávání investičních sporů. Zatímco předchozí kanadská vláda trvala na klasickém arbitrážním mechanismu, EU chce zavést speciální tribunál pro urovnávání sporů. Jeho členy nebudou určovat strany sporu, ale evropské a kanadské úřady. Kanada s tím vyslovila souhlas až s nástupem nového premiéra Justina Trudeaua na konci roku 2015.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 9 mminutami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 16 mminutami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média.
před 24 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 50 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 3 hhodinami
Načítání...