Silný hurikán Matthew zatopil pobřežní oblasti na Haiti

Haiti zasáhl jeden z nejsilnějších hurikánů za poslední roky. Vítr tam dosahuje v nárazech rychlosti až 230 kilometrů za hodinu. Hlášeny jsou první zatopené oblasti a sesuvy půdy. Podle CNN zemřeli tři lidé. Hurikán Matthew se naopak vyhnul Jamajce. Zasáhnout by měl ale Kubu. Úřady už evakuovaly přes 300 tisíc lidí.

Na Haiti přirovnávají tropickou bouři čtvrté kategorie, která dostala jméno Matthew, k hurikánu Flora. Ten v roce 1963 zabil na ostrově tisíce lidí. Úřady nyní připravily na 1300 nouzových přístřešků, kam by se mohlo schovat až 340 tisíc osob. Obě letiště zůstala zavřená.

Haiti je jednou z nejchudších zemí na světě a mnoho z jeho jedenácti milionů obyvatel žije v chatrčích v oblastech ohrožených záplavami. „Odhaduje se, že asi padesát tisíc lidí na Haiti po zemětřesení, které zemi zasáhlo před šesti lety, stále žije ve stanech,“ uvedl meteorolog ČT Michal Žák.

Mnozí Haiťané odmítají odejít ze svých domovů kvůli strachu z rabování. „Co bude s našimi věcmi? Když o ně přijdeme, nikdo nám nic nedá,“ postěžoval si obyvatel slumu Toussaint Laine. Jih země hlásí, že některé pobřežní obce se ocitly pod vodou. 

Místy hrozí, že naprší až 102 centimetrů srážek. Město Tiburon zasáhly velmi vysoké vlny. „Každý se snaží najít bezpečné místo, aby se ochránil,“ prohlásil starosta obce. Prozatímní prezident Haiti Jocelerme Privert již dříve uvedl, že zemřeli někteří lidé na moři nebo ti, kteří nerespektovali varování.

Pod vodou jsou některé ulice a silnice v hlavním městě Port-au-Prince. Videa z města Les Cayes ukazují palmy zohýbané silným vichrem, který strhává střechy příbytků. „Mnoho lidí prosí o pomoc, ale je pozdě. Není možné se k nim dostat a evakuovat je,“ konstatoval ředitel místní katolické služby Fonie Pierre. Mezi Les Cayes a Tiburonem prý došlo k velkému sesuvu půdy.

Matthew se pohybuje na sever rychlostí necelých 15 kilometrů v hodině. Během noci na středu místního času je očekáván na východě Kuby, odkud podle předpovědí NHC bude pokračovat severozápadně k Bahamám.

V největším ohrožení v nejbližších hodinách je jihozápadní a západní část Haiti, ale i Dominikánská republika, Jamajka a východní Kuba.
Michal Žák
meteorolog ČT

Největší problémy může způsobit přívalový déšť

„Největší riziko bude spojené s intenzivním přívalovým deštěm,“ uvedl meteorolog ČT. Déšť už zasáhl Dominikánskou republiku, ne sice v souvislosti s hurikánem, ale půda už je přesycená a příchod Matthew povede k povodním a sesuvům půdy.

Jamajka mezitím odvolala varování před hurikánem. V platnosti zůstává výstraha před tropickou bouří. Podle původních předpovědí měl Matthew zasáhnout východ Jamajky, podle aktuálních dat se ale bude pohybovat o něco východněji. „Unikli jsme tomu nejhoršímu, ale ještě nejsme úplně v suchu,“ uvedl ředitel jamajské meteorologické služby Evan Thompson.

Americká agentura pro mezinárodní rozvoj mezitím oznámila, že na pomoc Haiti a Jamajce uvolnila 400 tisíc dolarů (9,6 milionu korun).

Jamajka před příchodem hurikánu
Zdroj: Reuters/Henry Romero

Koncem týdne se hurikán přesune k pobřeží Spojených států

Z východní části Kuby už úřady preventivně evakuovaly 316 tisíc lidí. Kubánská vláda vyhlásila výstrahu před hurikánem v šesti východních provinciích, v nichž se nachází i druhé největší město země Santiago a americká vojenská základna Guantánamo.

Až hurikán opustí Kubu, tak se stočí k oblasti Baham a dá se očekávat, že zasáhne i severní Floridu, Severní a Jižní Karolínu. K tomu by mělo dojít někdy koncem tohoto pracovního týdne, případně začátkem víkendu.
Michal Žák
meteorolog ČT

Předpovědi mluví o tom, že by bouře mohla udeřit na Floridě ve čtvrtek v noci. Floridský guvernér Rick Scott vyhlásil stav nouze pro celý stát. „Pokud Matthew dorazí na Floridu, může způsobit masivní škody, jaké jsme nezažili od hurikánu Andrew, který zasáhl Miami v roce 1992,“ uvedl Scott. 

Matthew si od svého vzniku vyžádal nejméně tři oběti. Po 16letém chlapci na ostrově Svatý Vincent a starším muži v Kolumbii v úterý zahynul haitský rybář. Dalšího muže haitské úřady pohřešují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 2 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...