V Maďarsku jde do tuhého. Hlasování o uprchlických kvótách se koná už 2. října a Orbánova kampaň za odmítnutí běženců se přiostřuje. Odpůrci imigrace připomínají sexuální útoky nebo zmiňují, že za terorismem ve Francii stáli právě imigranti. Opozice spíš jen nabádá voliče, aby zůstali doma. Proti Orbánovi tak nejvíc brojí satirické uskupení Dvouocasý pes, které se nebojí xenofobní kampani vysmát.
Maďar viděl v životě víc mimozemšťanů než běženců, rýpli si recesisté do Orbána před referendem
Maďaři budou odpovídat v referendu na otázku „Chcete Evropské unii dovolit, aby nařizovala přesídlení cizinců do Maďarska bez svolení Národního shromáždění?“. Odmítnutí běženců propaguje vládní Fidesz i nacionalisté z Jobbiku. Budapešť dlouhodobě zastává názor, že EU by se v migrační krizi měla zaměřit především na zabezpečení svých vnějších hranic, aby omezila počet lidí, kteří do ní přicházejí. Do Bruselu hodlá díky vůbec prvnímu plebiscitu o uprchlících vyslat jasný signál, že Maďaři běžence nechtějí.
Stoupenci maďarské kampaně proti přijetí migračních kvót se ptají: Věděli jste, že od začátku migrační krize prudce narostly případy napadených žen? Nebo: Věděli jste, že teroristické útoky v Paříži spáchali imigranti?
Odpověď většiny Maďarů je kladná. „Migranti se neumějí chovat. Kradou, znásilňují ženy, mají zbraně,“ myslí si obyvatelka Budapešti Iren Botosová. „Nikdy nebudou Maďary. Nikdy nebudou pracovat, nenaučí se maďarsky, podle mě s nimi budou jen problémy,“ uvedla jiná Maďarka z metropole Ilona Papová.
Dětský uprchlík na maďarsko-srbské hranici
Protiimigrační letáky ukazují zóny v Evropě, kde údajně vládne islám. Otevřeně útočí na bruselské politiky a jejich uprchlickou politiku. Píše se v nich to, co říká hlava kampaně – premiér Viktor Orbán: „Ztrácíme evropské hodnoty a identitu, stejně jako se žáby vaří v pomalu se ohřívající se vodě. Jednoduše a pomalu tu bude víc muslimů a Evropu už nepoznáme.“
Ne xenofobie, ale zdravý rozum, brání se vláda
Vláda kampaň tvrdě hájí. „Nevěřím, že lze zdravý rozum nazvat xenofobií,“ sdělil její mluvčí vlády Zoltán Kovács. „Lidé v celé EU tuší, že se v souvislosti s migrací děje něco špatného. Co se děje, je mimo kontrolu. Musíme obnovit naši schopnost dodržovat zákony a udržet pořádek na hranicích Evropské unie,“ zdůraznil mluvčí.
Vyostřená kampaň před maďarským referendem o kvótách (zdroj: ČT24)
Za přijetí kvót přitom vlastně nebojuje nikdo. Roztříštěná opozice poukazuje na to, že kampaň je placená z veřejných peněz. Jejím sloganem je Zůstaňte doma! „Snažíme se vysvětlit voličům, aby zůstali doma, protože hlasování není na místě, protože to je irelevantní otázka. Fidesz nabízí jen to, čeho chceme Maďarsko zbavit. Slogany a strach,“ konstatoval šéf poslanecké frakce socialistické frakce László Szakács.
Referendum o povinných kvótách, které podle opozice neexistují
Opoziční strana Demokratická koalice nechala v zemi rozmístit 500 velkoplošných billboardů, na nichž vyzývá vládu ke zrušení referenda. Den před hlasováním chce navíc vytvořit lidský řetěz kolem budovy budapešťského parlamentu.
Hlasování bude bezpředmětné, tvrdí strana, protože se podle ní představitelé EU dohodli na nedávném summitu v Bratislavě na posílení ochrany vnějších hranic Unie a na tom, že nebudou zavádět závazné kvóty pro rozdělování uprchlíků. Demokratická koalice proto tvrdí, že referendum pouze poškodí postavení Maďarska v EU. Peníze určené na hlasování by podle strany byly využity lépe, kdyby šly na pomoc hladovějícím dětem.
Opoziční billboard
Spíš pro kvóty je i Liberální strana. Nejsilnějším hlasem proti Orbánovu referendu je ovšem ten recesistický. Na plakátech se ptá: Věděli jste, že průměrný Maďar viděl za život víc mimozemšťanů než imigrantů?
Humorná politická partaj Dvouocasý pes reagovala na vládní plakát o tom, že „Jen z Libye chce do Evropy přijít milion migrantů“ svým vlastním plakátem, kde se píše: „Více než jeden milion Maďarů chce jít do Evropy“. „V době, kdy má Maďarsko v zahraničí velmi špatnou reputaci, je důležité ukázat, že Maďarsko není to samé jako jeho vláda, ale je plné milých, přátelských a normálních lidí, i když vláda tuto tvář Maďarska neukazuje,“ podotkl lídr Dvouocasého psa Gergő Kovács.
Fakta o migraci a referendu se snaží Maďarům dodat lidskoprávní organizace Amnesty International, která ale přitom voličům nechce radit, jak by měli hlasovat. „Je velmi důležité, aby bylo jasné, že se nejedná o nucené přesídlení. Další důležitá věc je, že tento systém kvót, o kterém se hlasuje, neexistuje,“ podotkla ředitelka Amnesty v Maďarsku Orsolya Jeneyová.
Protiuprchlický plot v Maďarsku
Orbánův kabinet by mohl žádat posílení suverenity států EU
Šéf úřadu Orbánova kabinetu János Lázár už prohlásil, že maďarská vláda uvažuje o tom, že navrhne změny ústavy nebo právních norem Evropské unie, pakliže Maďaři v platném referendu povinné kvóty odmítnou. Deník Népszabadság napsal, že vláda by v takovém případě mohla vyzvat ke změnám v Lisabonské smlouvě upravující fungování Unie, které by posílily svrchovanost členských států.
Očekávané NE kvótám Orbána výrazně posílí, a to i v případě, že přijde méně než polovina voličů, a referendum tak bude neplatné. „Podpora vládního Fideszu v Maďarsku stoupá, když se politická debata točí kolem migrace. Klesá, když se mluví o něčem jiném,“ poznamenal politolog z Institutu Republikon Csaba Tóth.
obrázek
Orbán už dříve vyvolal velké kontroverze svými ostrými výroky na adresu migrantů kvůli vybudování plotů na jižní hranici své země. Nedávno navrhoval, aby Unie deportovala všechny ilegální migranty a soustředila je v uprchlických táborech mimo své území – nejlépe na severu Afriky.
Plán na přerozdělení uprchlíků na základě povinných kvót, schválený členskými zeměmi EU loni, považuje Budapešť za porušení své národní svrchovanosti. V prosinci podala na toto unijní rozhodnutí stížnost k Soudnímu dvoru Evropské unie. Povinné kvóty odmítají i tři ostatní státy Visegrádské skupiny – Česko, Slovensko a Polsko.
Celkem mělo být během dvou let přerozděleno na 160 tisíc lidí žádajících o azyl v Řecku a v Itálii. Podle údajů Evropské komise ze začátku září ale bylo do jiných zemí EU zatím přesunuto jen o málo více než 4500 lidí, tedy necelá tři procenta předpokládaného počtu. EU se letos při snaze zvládnout uprchlickou vlnu soustředila především na lepší ochranu vnějších hranic a spolupráci s Tureckem či africkými zeměmi.