Maďar viděl v životě víc mimozemšťanů než běženců, rýpli si recesisté do Orbána před referendem

V Maďarsku jde do tuhého. Hlasování o uprchlických kvótách se koná už 2. října a Orbánova kampaň za odmítnutí běženců se přiostřuje. Odpůrci imigrace připomínají sexuální útoky nebo zmiňují, že za terorismem ve Francii stáli právě imigranti. Opozice spíš jen nabádá voliče, aby zůstali doma. Proti Orbánovi tak nejvíc brojí satirické uskupení Dvouocasý pes, které se nebojí xenofobní kampani vysmát.

Maďaři budou odpovídat v referendu na otázku „Chcete Evropské unii dovolit, aby nařizovala přesídlení cizinců do Maďarska bez svolení Národního shromáždění?“. Odmítnutí běženců propaguje vládní Fidesz i nacionalisté z Jobbiku. Budapešť dlouhodobě zastává názor, že EU by se v migrační krizi měla zaměřit především na zabezpečení svých vnějších hranic, aby omezila počet lidí, kteří do ní přicházejí. Do Bruselu hodlá díky vůbec prvnímu plebiscitu o uprchlících vyslat jasný signál, že Maďaři běžence nechtějí.

Stoupenci maďarské kampaně proti přijetí migračních kvót se ptají: Věděli jste, že od začátku migrační krize prudce narostly případy napadených žen? Nebo: Věděli jste, že teroristické útoky v Paříži spáchali imigranti?

Odpověď většiny Maďarů je kladná. „Migranti se neumějí chovat. Kradou, znásilňují ženy, mají zbraně,“ myslí si obyvatelka Budapešti Iren Botosová. „Nikdy nebudou Maďary. Nikdy nebudou pracovat, nenaučí se maďarsky, podle mě s nimi budou jen problémy,“ uvedla jiná Maďarka z metropole Ilona Papová.

Dětský uprchlík na maďarsko-srbské hranici
Zdroj: Laszlo Balogh/Reuters

Protiimigrační letáky ukazují zóny v Evropě, kde údajně vládne islám. Otevřeně útočí na bruselské politiky a jejich uprchlickou politiku. Píše se v nich to, co říká hlava kampaně – premiér Viktor Orbán: „Ztrácíme evropské hodnoty a identitu, stejně jako se žáby vaří v pomalu se ohřívající se vodě. Jednoduše a pomalu tu bude víc muslimů a Evropu už nepoznáme.“

Ne xenofobie, ale zdravý rozum, brání se vláda

Vláda kampaň tvrdě hájí. „Nevěřím, že lze zdravý rozum nazvat xenofobií,“ sdělil její mluvčí vlády Zoltán Kovács. „Lidé v celé EU tuší, že se v souvislosti s migrací děje něco špatného. Co se děje, je mimo kontrolu. Musíme obnovit naši schopnost dodržovat zákony a udržet pořádek na hranicích Evropské unie,“ zdůraznil mluvčí.

Nahrávám video

Za přijetí kvót přitom vlastně nebojuje nikdo. Roztříštěná opozice poukazuje na to, že kampaň je placená z veřejných peněz. Jejím sloganem je Zůstaňte doma! „Snažíme se vysvětlit voličům, aby zůstali doma, protože hlasování není na místě, protože to je irelevantní otázka. Fidesz nabízí jen to, čeho chceme Maďarsko zbavit. Slogany a strach,“ konstatoval šéf poslanecké frakce socialistické frakce László Szakács.

Referendum o povinných kvótách, které podle opozice neexistují

Opoziční strana Demokratická koalice nechala v zemi rozmístit 500 velkoplošných billboardů, na nichž vyzývá vládu ke zrušení referenda. Den před hlasováním chce navíc vytvořit lidský řetěz kolem budovy budapešťského parlamentu.

Hlasování bude bezpředmětné, tvrdí strana, protože se podle ní představitelé EU dohodli na nedávném summitu v Bratislavě na posílení ochrany vnějších hranic Unie a na tom, že nebudou zavádět závazné kvóty pro rozdělování uprchlíků. Demokratická koalice proto tvrdí, že referendum pouze poškodí postavení Maďarska v EU. Peníze určené na hlasování by podle strany byly využity lépe, kdyby šly na pomoc hladovějícím dětem.

Opoziční billboard
Zdroj: ČTK/AP/Janos Marjai

Spíš pro kvóty je i Liberální strana. Nejsilnějším hlasem proti Orbánovu referendu je ovšem ten recesistický. Na plakátech se ptá: Věděli jste, že průměrný Maďar viděl za život víc mimozemšťanů než imigrantů?

Humorná politická partaj Dvouocasý pes reagovala na vládní plakát o tom, že „Jen z Libye chce do Evropy přijít milion migrantů“ svým vlastním plakátem, kde se píše: „Více než jeden milion Maďarů chce jít do Evropy“. „V době, kdy má Maďarsko v zahraničí velmi špatnou reputaci, je důležité ukázat, že Maďarsko není to samé jako jeho vláda, ale je plné milých, přátelských a normálních lidí, i když vláda tuto tvář Maďarska neukazuje,“ podotkl lídr Dvouocasého psa Gergő Kovács.

Fakta o migraci a referendu se snaží Maďarům dodat lidskoprávní organizace Amnesty International, která ale přitom voličům nechce radit, jak by měli hlasovat. „Je velmi důležité, aby bylo jasné, že se nejedná o nucené přesídlení. Další důležitá věc je, že tento systém kvót, o kterém se hlasuje, neexistuje,“ podotkla ředitelka Amnesty v Maďarsku Orsolya Jeneyová.

Protiuprchlický plot v Maďarsku
Zdroj: Laszlo Balogh/Reuters

Orbánův kabinet by mohl žádat posílení suverenity států EU

Šéf úřadu Orbánova kabinetu János Lázár už prohlásil, že maďarská vláda uvažuje o tom, že navrhne změny ústavy nebo právních norem Evropské unie, pakliže Maďaři v platném referendu povinné kvóty odmítnou. Deník Népszabadság napsal, že vláda by v takovém případě mohla vyzvat ke změnám v Lisabonské smlouvě upravující fungování Unie, které by posílily svrchovanost členských států.

Očekávané NE kvótám Orbána výrazně posílí, a to i v případě, že přijde méně než polovina voličů, a referendum tak bude neplatné. „Podpora vládního Fideszu v Maďarsku stoupá, když se politická debata točí kolem migrace. Klesá, když se mluví o něčem jiném,“ poznamenal politolog z Institutu Republikon Csaba Tóth.

obrázek
Zdroj: ČT24

Orbán už dříve vyvolal velké kontroverze svými ostrými výroky na adresu migrantů kvůli vybudování plotů na jižní hranici své země. Nedávno navrhoval, aby Unie deportovala všechny ilegální migranty a soustředila je v uprchlických táborech mimo své území – nejlépe na severu Afriky.

Plán na přerozdělení uprchlíků na základě povinných kvót, schválený členskými zeměmi EU loni, považuje Budapešť za porušení své národní svrchovanosti. V prosinci podala na toto unijní rozhodnutí stížnost k Soudnímu dvoru Evropské unie. Povinné kvóty odmítají i tři ostatní státy Visegrádské skupiny – Česko, Slovensko a Polsko.

Celkem mělo být během dvou let přerozděleno na 160 tisíc lidí žádajících o azyl v Řecku a v Itálii. Podle údajů Evropské komise ze začátku září ale bylo do jiných zemí EU zatím přesunuto jen o málo více než 4500 lidí, tedy necelá tři procenta předpokládaného počtu. EU se letos při snaze zvládnout uprchlickou vlnu soustředila především na lepší ochranu vnějších hranic a spolupráci s Tureckem či africkými zeměmi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel vlivný republikánský senátor Lindsey Graham

Zemřel americký senátor Lindsey Graham, uvedla agentura Reuters s odkazem na politikovu kancelář. Jednasedmdesátiletý republikán patřil k nejvlivnějším členům Kongresu, a to hlavně v zahraniční politice. V posledních letech podporoval Ukrajinu a její boj proti ruské agresi. Americký prezident Donald Trump označil Grahama za jednoho z nejlepších zákonodárců a skutečného amerického vlastence. Bude hodně chybět, dodal. Grahama ocenili rovněž izraelští a evropští politici.
08:29Aktualizovánopřed 14 mminutami

Teherán oznámil uzavření Hormuzského průlivu, USA ohlásily nové útoky na Írán

Íránské revoluční gardy v noci na neděli SELČ oznámily uzavření Hormuzského průlivu až do odvolání. Stalo se tak poté, co střílely na loď plující „nepovolenou trasou“, informovaly tiskové agentury. Po úderu na loď plavící se Hormuzským průlivem oznámilo velitelství amerických sil v oblasti další vlnu útoků proti Íránu. Později upřesnilo, že jeho síly zasáhly přesnou municí přibližně 140 íránských vojenských cílů. Teherán v odvetě za americké nálety odpálil rakety a drony proti svým sousedům v Perském zálivu.
01:39Aktualizovánopřed 23 mminutami

Le Penová potvrdila, že chce kandidovat na prezidentku. Soud to nezhatí, věří

Vůdkyně francouzské strany Národní sdružení Marine Le Penová potvrdila, že hodlá příští rok kandidovat v prezidentské volbě. Neobává se, že by jí kandidaturu mohl ztížit kasační soud, který posoudí kauzu, v níž byla odsouzena dvěma soudy za zpronevěru veřejných fondů. Tato nejvyšší soudní instance už dala najevo, že by rozhodnutí o věci mělo padnout ještě před prvním kolem hlasování o hlavě státu v dubnu 2027.
před 37 mminutami

Ruské drony útočily na Charkov, ukrajinské na rafinerii v hloubi Ruska

Nejméně dva zraněné včetně šestnáctileté dívky si vyžádal nálet ruských dronů na Charkov, oznámil v neděli náčelník správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Pomoc lékařů vyhledali tři lidé, doplnil starosta Ihor Terechov, podle nějž drony v druhém největším ukrajinském městě poškodily dvě desítky obytných budov. Ukrajinské drony naopak dle zpráv z médií a sociálních sítí opět zasáhly rafinerii v ruském městě Syzraň v Samarské oblasti.
před 1 hhodinou

Golfský proud se už možná nedá zachránit, varuje studie

Jen málokteré téma rozděluje klimatology tak, jako je možný kolaps mořských proudů. Zatímco ohledně příčin, rychlosti i směru klimatických změn mezi nimi panuje shoda, u zpomalování Golfského proudu, který je součástí systému AMOC, zatím konsensus nepanuje. Nová studie přichází se scénářem, který je výrazně pesimistický.
před 3 hhodinami

Systém na ověřování původu jahod stál Estonsko 220 tisíc eur, úřady ho ale nepoužívají

Technologie vyvinutá před několika lety k odhalování dovážených jahod, které jsou nepravdivě vydávány za estonskou produkci, se stále nepoužívá, upozornil estonský deník Maaleht.
před 4 hhodinami

Čína a Rusko v době summitu NATO upořádaly vojenské cvičení v Tichomoří

Důležitým tématem summitu NATO v Ankaře byl kromě obranných výdajů a Ukrajiny i Indopacifik. Aliance hledá novou formu spolupráce se spojenci v Tichomoří, kteří se jednání také zúčastnili. Cílem je čelit rostoucí hrozbě Číny a Ruska, které v době summitu navíc uspořádaly společné vojenské manévry. Cvičení končí v neděli.
před 6 hhodinami

Ruský útok na Sumy zabil nejméně pět lidí, Oděsa hlásí dva mrtvé

Ruský útok leteckými pumami na město Sumy zabil pět lidí včetně jednoho dítěte a dalších třicet zranil, informoval šéf správy Sumské oblasti Oleh Hryhorov. Při ruském úderu na Oděsu zahynuli dva lidé, píše Reuters. Pod útokem se ocitl také Slovjansk v Doněcké oblasti, tam ruské letecké bomby zabily jednoho člověka a tři zranily. Už v noci na sobotu čelil ruskému raketovému útoku i Kyjev, místní úřady hlásí zásahy nebytových budov a energetického objektu a desítku zraněných. Ukrajina uvedla, že zasáhla asi třicet ruských lodí v Azovském moři.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.