Berlín varuje: Bující xenofobie ve východním Německu ohrožuje sociální smír

V bývalém východním Německu sílí xenofobní nálady, které by mohly narušit ekonomické sbližování a sociální smír v zemi. Ve své výroční zprávě o stavu německé jednoty před tímto trendem varovala federální vláda. Útoků ze strany krajně pravicových extremistů a xenofobů dramaticky přibylo, píše se ve zprávě. Uprchlíci jsou podle Berlína pro nové spolkové země příležitostí.

V německé společnosti vyvolává napětí masivní migrační vlna. Loni přišel do země více než milion žadatelů o azyl. Kancléřka Angela Merkelová nedávno přiznala, že pokud by mohla, vrátila by čas a připravila by zemi na uprchlickou vlnu lépe. Za její rozhodnutí otevřít běžencům dveře ji v úterý chválil na půdě OSN šéf Bílého domu Barack Obama.

Na protestech proti přijímání běženců se ukázalo, že postupně mizí hranice mezi občanskými protesty a krajně pravicovou formou agitace, varuje nyní Berlín. „Ve spojení s nespočetnými útoky na uprchlíky a jejich ubytovací zařízení se násilné nepokoje v Heidenau a Freitalu staly symboly sílící xenofobie,“ píše se ve zprávě.

obrázek
Zdroj: ČT24

Tisíce lidí přilákalo na demonstrace zejména protiimigrační a protiislámské hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida). Předák hnutí Lutz Bachmann dostal v květnu pokutu 9600 eur (asi 260 000 korun) za to, že se v září 2014 dopustil podněcování nenávisti svými komentáři na Facebooku, kde označil uprchlíky za „dotěrný hmyz“, „odpad“ a „špinavou pakáž“.

Ekonomika východu Německa je podle Berlína v ohrožení

Vláda v Berlíně nevylučuje ani negativní důsledky, které by tyto tendence mohly mít na hospodářství bývalého východního Německa. „Xenofobie a netolerance představují nebezpečí pro společnost, ale také pro ekonomický vývoj. Východ bude prospívat jen jako kosmopolitní region, kde se lidé, kteří tam žijí, cítí ve společnosti jako doma,“ uvádí se dále ve zprávě.

Negativní dopad může být znát i v oblasti cestovního ruchu nebo podnikání. „Vládní zmocněnkyně pro země bývalé NDR zmiňovala, že se jí investoři při cestě do zahraničí ptali, zda jejich zaměstnanci jiné barvy pleti nebudou v Sasku terčem rasistických útoků,“ podotkl zpravodaj ČT Václav Černohorský s tím, že východní Německo investice velkých firem potřebuje.

Země bývalé NDR západ dohání, je ale co zlepšovat

HDP bývalého východního Německa je v současné době na 72,5 procenta západní úrovně a platy na 81 procentech. „Když se podíváme na to, čeho východní Německo dlouhodobě dosáhlo, tak klesá nezaměstnanost, HDP roste, podle vlády je na tom ale ještě potřeba pracovat, aby vůbec kdy východní Německo západ dohnalo. Stačí se podívat na sídla největších společností – žádná z nich nejsou ve východním Německu,“ poznamenal zpravodaj ČT.

Stavba Berlínské zdi na Postupimském náměstí (18. srpna 1961)
Zdroj: ČT24

Podle Berlína by se mělo na uprchlíky nahlížet jako na příležitost. „Bývalé země NDR se dlouhodobě potýkají s odlivem lidí, kteří míří za pracovními příležitostmi na západ. Migrace jako taková může tento trend zvrátit. Integrace, tvorba pracovních míst a podobně jsou ale během na velmi dlouhou trať,“ konstatoval Černohorský.

Rostoucí počet útoků proti běžencům v Německu je důsledkem selhání politiků, kteří se ve stále větší míře uchylují k populismu, myslí si Joschka Fröschner z organizace Opferperspektive, která poskytuje právní pomoc obětem rasově motivovaného násilí. Podle něj téma uprchlíků zneužívá krajní pravice, necitlivě k němu však přistupuje i bavorská Křesťanskosociální unie (CSU), která je součástí vlády kancléřky Angely Merkelové.

obrázek
Zdroj: ČT24

Hlasy Němců nespokojených se vstřícnou politikou Berlína vůči běžencům sbírá populistická Alternativa pro Německo (AfD), která už je zastoupena v deseti ze šestnácti zemských sněmů v Německu. Vládnout s ní ale nikdo nechce. Že by se dostala do koalice po celostátních volbách v roce 2017, se proto neočekává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 9 mminutami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 36 mminutami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. Grónský premiér Jens-Fredrik Nielsen uvedl, že Grónsko na sebe nenechá tlačit hrozbami ze strany Trumpa týkajícími se uvalení cel na země, které se postavily proti Trumpovu záměru ostrov získat.
10:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 10 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...