Kdybych mohla, vrátila bych čas, řekla Merkelová po debaklu CDU v Berlíně

Německá kancléřka Angela Merkelová uznala, že nese část viny na historické prohře její Křesťanskodemokratické unie (CDU) v Berlíně. „Kdybych věděla, jakou změnu v migrační politice Němci chtějí, byla bych připravená o ní přemýšlet,“ sdělila kancléřka s tím, že by nejraději vrátila čas do doby před uprchlickou krizí a lépe připravila zemi na příval běženců.

CDU utrpěla v Berlíně historickou porážku, když skončila druhá za sociálními demokraty se ziskem 17,6 procenta hlasů. Bavorský ministr financí ze sesterské CSU Markus Söder mluví o „druhém budíčku ve dvou týdnech“. CDU podle něj musí změnit svou přistěhovaleckou politiku.

Merkelová připomněla, že utečenců přichází do země méně než loni. Její vláda podle kancléřky dělá, co je v jejích silách, aby zabránila nekontrolovatelnému přílivu uprchlíků, jako tomu bylo loni v létě. Zároveň je ale proti maximální hranici pro příjem běženců.

„V minulosti jsme nebyli mistry světa v integraci,“ poznamenala kancléřka s tím, že Německo se bude snažit nově příchozí migranty lépe začlenit do společnosti. Merkelová také uvedla, že je stále motivovaná, ale odmítla sdělit, zda se o post kancléřky bude ucházet i v příštím roce.

Migrační politika nebyla v Berlíně hlavním tématem voleb

Předvolební kampaň ve 3,5milionovém Berlíně ale ovládly hlavně místní problémy, ať už šlo o nezaměstnanost, špatnou kvalitu veřejných služeb, nedostatek bytů, nedostavěné nové letiště nebo právě potíže se zvládáním přílivu imigrantů.

CDU ztrácí v Berlíně už posledních asi patnáct let. Není to otázka migrace a posledního roku, ale neobliba této strany ve městě je dlouhodobá.
Bára Procházková
novinářka

Vládní uprchlická politika ale mezi lidmi prim nehrála, odhalil průzkum. „Případ Berlína je specifický v tom, že se nedá jako před čtrnácti dny v Meklenbursku říci, že za ztráty tradičních stran může migrační politika kancléřky. Voliči potrestali vládnoucí SPD a CDU za špatné řešení celé řady problémů,“ konstatoval zpravodaj ČT Václav Černohorský s tím, že Berlíňané tolik na protiislámská hesla neslyší. „Je to otevřené kosmopolitní město, najdete tu lidi snad ze všech států světa,“ podotkl zpravodaj.

CDU za její mírný přístup k běžencům opakovaně kritizuje její sesterská strana CSU.. „Dlouhodobá a masivní ztráta důvěry mezi tradičními voliči ohrožuje konzervativní blok,“ řekl Söder bulvárnímu deník Bild po zveřejnění prvních berlínských výsledků, kde CDU dosáhla vůbec nejhoršího výsledku v historii.

„Voliči uštědřili velké koalici významnou lekci. Obě strany - jak CDU, tak i SPD - jednoznačně prohrály ve srovnání s volbami v roce 2011. Pro nás je tento výsledek naprosto nevyhovující,“ konstatoval lídr CDU v Berlíně Frank Henkel. CDU pohořela už začátkem tohoto měsíce v Meklenbursku-Předním Pomořansku.

Zvítězili sociální demokraté s 21,6 procenta hlasů, kteří ale rovněž ztratili sedm procent voličů. Do koalice by nově mohli jít do koalice místo CDU se Zelenými a Levicí. V samotném vedení města se nejspíš nic nezmění.

Starosta Berlína Michael Müller
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

„Dosáhli jsme našeho cíle, jsme stále nejsilnější politická moc ve městě a máme vládní mandát. Jsme před našimi politickými konkurenty o pět, šest, sedm procent. To je dostatečný výsledek na to, abych dál působil jako starosta,“ podotkl starosta Berlína Michael Müller (SPD).

AfD sílí i v Berlíně

Zatímco popularita Merkelové kvůli její otevřené pro-imigrantské politice klesá, obliba nacionalistické a populistické Alternativy pro Německo (AfD) stále roste. V Berlíně se poprvé dostala do místního parlamentu se ziskem 14 procent. AfD je tak už nyní zastoupena v deseti z šestnácti státních parlamentů.

„AfD není moc konstruktivní, nechce s nikým uzavírat koalice – a nikdo s ní. To znamená, že v zemských volbách sice hlasy má, ale co se týče spolkových voleb, které nás čekají za rok, tak tam se očekává, že by mohla získat dvanáct, maximálně třináct procent. Rozhodně nehrozí, že by byla součástí německé vlády,“ poznamenala novinářka Bára Procházková.

V Berlíně bodovala i Svobodná demokratická strana (FDP) se 6,7 procenta hlasů, která se tak po přestávce vrací na radnici. Odcházejí z ní naopak Piráti, kteří jako fenomén minulých berlínských voleb tentokrát dostali jen 1,7 procenta hlasů.

obrázek
Zdroj: ČT24

Německý tisk varuje před prohloubením sporu o uprchlíky a vzestupem pravicového populismu

Berlínské volby už hodnotí německé listy. Nejčtenější bulvární deník Bild charakterizoval sociální demokracii a jejího berlínského volebního lídra Müllera jako nejslabšího volebního vítěze všech dob. „Michael Müller může zůstat primátorem. Ještě nikdo nikdy v Německo
nezvládl zůstat u moci s tak mizerným výsledkem,“ uvedl list.

Podobně to vidí i bonnský deník General-Anzeiger, podle něhož nikdy „volební vítěz“ nepřešel cílovou linii jen se sotva 20 procenty. Za hlavní důvod list považuje to, že v německé metropoli uspěla AfD, která se tak definitivně etablovala jako politická strana napravo od CDU. Taková dosud v Německu nikdy dlouhodobě úspěšná nebyla.

„Nejdůležitější poselství: Demokratické Německo se bude muset postavit pravicovému populismu,“ píší noviny Frankfurter Rundschau o výsledku AfD. Podle listu je nejvyšší čas, aby demokraté slova šéfky německé vlády „zvládneme to“ naplnili obsahem.

O tom, že se výsledek nedělních voleb podepíše i na spolkové politice, nepochybuje list Mittelbayerische Zeitung, podle něhož zesílí spor o migrační politiku mezi CDU a její sesterskou CSU, která požaduje přísnější přístup k uprchlíkům.

„Katastrofální výsledek CDU v Berlíně znovu zažehne debatu uvnitř konzervativní unie,“ je přesvědčen také deník Stuttgarter Zeitung. Nejbližší týdny do sjezdů CDU a CSU budou podle něj pro kancléřku Merkelovou rozhodující. Pokud se totiž strany nedohodnou na společném postupu, není vyloučená otevřená revolta proti kancléřce, její dobrovolný odchod nebo samostatná kandidatura obou konzervativních stran v parlamentních volbách.