Za útokem na konvoj v Sýrii stáli podle USA Rusové, ti viní povstalce

Červený kříž odložil vyslání konvojů s humanitární pomocí do čtyř syrských měst. Reagoval tak na pondělní útok na kamiony s pomocí, během kterého zemřelo dvanáct lidí včetně pracovníka humanitární organizace Červený půlměsíc. Své konvoje se rozhodla odložit i OSN. Podle opozice a záchranářů útočily na kamiony syrské vládní jednotky. USA prý došly k předběžnému závěru, že vinu nesou Rusové, ti to ale odmítají – stejně jako Damašek.

Útok na konvoj ostře odsoudil zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura. „Vypravení konvoje bylo výsledkem dlouhého procesu povolení a příprav, abychom pomohli obklíčeným civilistům,“ prohlásil.

Na základě předběžného šetření dospěly USA k závěru, že konvoj bombardovaly ruské letouny. Americké televizi CNN to řekli dva američtí představitelé. „Všechny důkazy, které máme, vedou k tomuto závěru,“ uvedl jeden ze zdrojů.

Zahraniční agentury později s odvoláním na Bílý dům informovaly, že za útok nese odpovědnost Rusko. Podle Washingtonu veškeré informace ukazují na to, že humanitární tragedii způsobil letecký útok, což podle něj znamená, že útočit mohl jen syrský režim nebo Rusko.

Bude těžké pravdu dokázat, i když je zcela evidentní. Pravděpodobně to byla syrská armáda. Mohlo jít o odvetu poté, co koaliční letouny bombardovaly syrské vojáky v době příměří. Nebo to bylo zcela úmyslně proto, aby se příměří ukončilo, protože pro Asada nebylo tak úplně výhodné.
Jiří Šedivý
bývalý náčelník Generálního štábu AČR, generál v záloze

Podle mluvčího amerického ministerstva zahraničí Johna Kirbyho bude muset Washington přehodnotit svou budoucí spolupráci s Ruskem v Sýrii. „Cíl tohoto konvoje byl znám syrskému režimu i Ruské federaci a přesto byli tito humanitární pracovníci zabiti, když se snažili pomoci syrskému lidu,“ uvedl Kirby. Spojené státy budou podle něj chtít o incidentu jednat přímo s Ruskem.

Damašek i Moskva vinu odmítají

„Informace, které se objevily v některých médiích, že syrská armáda zaútočila na humanitární konvoj u Aleppa, nejsou pravdivé,“ citovala agentura SANA zdroje ze syrské armády.

Ruské ministerstvo obrany později oznámilo, že útok provedla syrská opozice z automobilu vybaveného těžkým dělem. Podle ruských agentur bylo možné detaily zjistit díky snímkům pořízeným bezpilotními letadly. Předtím Moskva tvrdila, že se možná nákladní vozy ani nedostaly do palby, ale že kvůli nějakému incidentu na zemi začaly hořet.

Zničené dodávky humanitární pomoci
Zdroj: Reuters



Koordinátor syrské opozice Rijád Hidžáb to však rezolutně odmítl. Prohlásil, že má nezpochybnitelnou informaci, že se konvoj dostal do letecké palby ruských nebo syrských strojů.

„Podle informací, které máme od záchranářů z místa, šlo o útok vrtulníků, které shodily tři nebo čtyři barelové bomby. To by jednoznačně ukazovalo na režimní síly. Poté, co na místo přicházeli záchranáři, zaútočilo letectvo znovu. Je celkem evidentní, že ať stojí za útokem kdokoliv, byl rozhodnut útočit právě na toto místo,“ uvedl blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó.

OSN ale po vysvětlení Ruska upustilo od popisu pondělního incidentu jako náletu; nyní hovoří pouze o nespecifických útocích. „Nejsme v pozici, abychom určovali, zda to byly nálety. Můžeme pouze říci, že se na konvoj útočilo,“ sdělil mluvčí OSN Jens Laerke.

Útok na konvoj s humanitární pomocí
Zdroj: Reuters

Při náletu bylo podle OSN zasaženo 18 z 31 kamionů s humanitární pomocí určenou 78 tisícům civilistů v obleženém městě nedaleko Aleppa. Zahynulo 12 řidičů a jeden zástupce syrského Červeného půlměsíce. 

Červený kříž i OSN přehodnotí situaci

Červený kříž chce po útoku přehodnotit bezpečnostní situaci v oblasti. „Je to velmi znepokojivé. Došlo k obnovení násilností a bojů na mnoha místech,“ uvedl Robert Mardini, který má v rámci Červeného kříže na starosti Blízký východ.

„Něco jsme plánovali ve čtyřech městech, ale zatím jsme to odložili, abychom vyhodnotili bezpečnostní podmínky,“ dodal. Pomoc měla zamířit do povstalci obléhaných měst Fúa a Kafrája v provincii Idlib a do vládou blokovaných měst Madájá a Zabadání.

Pomoc do těchto oblastí bude pozastavena, protože je třeba projednat se všemi zúčastněnými bojujícími stranami bezpečnostní záruky. Hovoříme přitom o pomoci do míst, která byla dlouho nedostupná nebo jsou obléhaná.
Marek Jukl
prezident Českého červeného kříže

Rozhodnutí odložit další konvoje s humanitární pomocí už ohlásila i OSN. „Byl to smutný den pro humanitární pracovníky po celém světě,“ uvedl o pondělním incidentu Jens Laerke z Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN.

Útok na konvoj s humanitární pomocí
Zdroj: Reuters

Příměří ještě není mrtvé, shodla se Podpůrná skupina pro Sýrii

Rusko a USA domluvily příměří, které začalo platit v pondělí 12. září v 18:00 SELČ. Nepodařilo se při něm ale dostat humanitární dodávky do obléhaných míst, jak se původně předpokládalo.

Rusko následně v pondělí naznačilo kolaps příměří, když oznámilo, že nemá smysl, aby syrská armáda dodržovala jednostranně klid zbraní, když povstalci bojují. Zástupce syrské armády pak večer prohlásil, že příměří skončilo. 

Podpůrná skupina pro Sýrii (ISSG) se ale shodla na tom, že klid zbraní pokračuje. „Bylo to dost dramatické jednání, vládla napjatá atmosféra. Na otázku, zda je ještě šance (udržet příměří), teď nejsem schopen odpovědět, ale musíme pro jeho udržení učinit vše,“ sdělil k jednání šéf francouzské diplomacie Jean-Marc Ayrault.

Zástupci 23 států také uznali, že v některých oblastech Sýrie je velmi těžké oddělit umírněnou opozici od teroristické skupiny Fronta dobytí Sýrie napojené na al-Káidu. Právě to byla jedna z podmínek dohody o příměří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 2 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 24 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 3 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 3 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...