Severní Korea provedla dosud nejsilnější jadernou zkoušku, vyvolala zemětřesení

Severní Korea překvapila svět svou pátou, dosud nejsilnější jadernou zkouškou. Výbuch jaderné hlavice byl podle tamní státní televize motivován nepřátelskými postoji USA. Z oblasti bylo hlášeno zemětřesení. Podle zahraničních expertů jde o zatím nejsilnější jadernou zkoušku: Dosáhla téměř dvojnásobku intenzity zatím posledního pokusu z letošního ledna.

„Naši atomoví vědci provedli pokusný výbuch nově vyrobené jaderné hlavice na místě jaderných zkoušek na severu země,“ oznámil podle agentury AFP moderátor státní televize. 

Účelem zkoušky bylo podle televize, která prezentuje názory vůdce země Kim Čong-una, vyzkoušet a ověřit si vlastnosti nové hlavice. Ta se má používat na balistických střelách. Zkouška prý dokázala, že země je připravena odpovědět na provokace ze strany nepřátel včetně USA.

„Jaderný program není ukázkou síly, ale spíše ukázkou bezmoci,“ uvedla předsedkyně Česko-korejské společnosti Jana Hajzlerová s tím, že KLDR by chtěla přimět Spojené státy zasednout k jednacímu stolu a dosáhnout podpisu mírových dohod. Z druhé strany ale místo dialogu přicházejí pouze sankce.

Podle americké geologické služby USGS měl otřes sílu 5,3 stupně Richterovy škály. Množství energie uvolněné při výbuchu odpovídalo podle agentury Jonhap přibližně deseti kilotunám, zatímco při dosud poslední lednové zkoušce mluvil Soul o šesti.

Podle amerického analytika osloveného agenturou Reuters s ohledem na oznámenou sílu otřesu odpovídala uvolněná energie dokonce 20 až 30 kilotunám. Pro srovnání – bomba shozená na Hirošimu odpovídala 15 kilotunám.

Rada bezpečnosti projedná další sankce

Jihokorejský prezidentský úřad svolal mimořádné zasedání bezpečnostní rady státu. Prezidentka Pak Kun-hje označila test za čin „fanatické nezodpovědnosti“ a přímou hrozbu pro mezinárodní společenství. Soul uvedl, že hodlá kvůli zkoušce tlačit na zpříšnění mezinárodních sankcí proti svému severnímu sousedovi.

Televizní hlasatelka oznamuje pátý severokerejský jaderný test
Zdroj: Kim Hong-Ji/Reuters

Prezidentka o události telefonicky mluvila s americkým prezidentem Barackem Obamou. Ten ujistil, že odmítá KLDR uznat jako jaderný stát. „Budeme spolu s Radou bezpečnosti OSN a mezinárodním společenstvím pracovat na tom, abychom silou prosadili stávající sankce uvalené na KLDR v dřívějších rezolucích. Přijmeme další opatření včetně nových sankcí,“ ujistil šéf Bílého domu. 

Moskvu test „silně znepokojil“

Moskva je podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova silně znepokojena. Současně zdůraznil, že KLDR musí plnit rezoluce Rady bezpečnosti OSN a že Pchjongjang musí v tomto smyslu dostat „velmi silné poselství“.

I francouzský prezident Francois Hollande zkoušku „důrazně odsoudil“ a vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby zareagovala na toto porušení svých rezolucí. „Mezinárodní společenství se musí semknout tváří v tvář této nové provokaci,“ apeloval.

Podle šéfky diplomacie EU Federiky Mogheriniové je severokorejský test vážnou hrozbou pro mír a bezpečnost celého regionu, ale i v širším ohledu. Pchjongjang vyzvala, aby ukončil své „nelegální a extrémně nebezpečné jednání“ a angažoval se ve věrohodném a smysluplném dialogu s mezinárodním společenstvím v rámci šestistranných rozhovorů.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) severokorejský test odsoudila jako „velice znepokojivý a politováníhodný“ i jako zjevné porušení mnoha rezolucí RB OSN a „naprosté pohrdání opakovanými požadavky mezinárodního společenství“. Šéf MAAE Jukija Amano také uvedl, že obnoví inspekce jaderných objektů v KLDR, jakmile se na tom strany dohodnou.

Japonsko a Čína začaly měřit radiaci v ovzduší

Severní Korea je, jak sama zdůrazňuje, schopna provádět testy s minimálním negativním dopadem na životní prostředí, to znamená žádné radioaktivní úniky a podobně.
Jana Hajzlerová
předsedkyně, Česko-korejská společnost

Úřad japonského premiéra Šinza Abeho pověřil příslušné ministry bedlivým sledováním dalšího vývoje a analýzou informací. Spolu s Čínou Japonsko začalo měřit případné zvýšení radiace v ovzduší.

Čínský úřad, který sleduje zemětřesení, potvrdil, že otřesy v KLDR byly následkem výbuchu. Seismická aktivita byla naměřena v 8:30 místního času (ve 2:30 SELČ) a došlo k ní na povrchu země.

Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Peking poslední severokorejskou jadernou zkoušku ostře odmítá. Čína zároveň Pchjongjang vyzvala, aby ukončil veškeré kroky, které by vedly k eskalaci napětí. Čína podle krátkého prohlášení usiluje o odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova a je zastáncem řešení problémů na šestistranných mezinárodních jednáních.

Severní Korea letos stupňovala frekvenci zkoušek svých raket středního a delšího doletu schopných nést jaderné hlavice. Pchjongjang opakovaně slovně hrozil Soulu a Washingtonu odvetou za jejich společné vojenské akce na poloostrově a za sankce proti režimu. Severokorejský diktátor Kim Čong-un opakovaně tvrdil, že se země připravuje na další jaderný test.

Vizualizace jaderných výbuchů od roku 1945 do současnosti:

Éra masivního testování jaderných zbraní skončila

Dvě největší jaderné mocnosti USA a Sovětský svaz ukončily testy téměř současně s koncem studené války. Sověti provedli svůj poslední test v roce 1990, Američané v roce 1992. Francie a Čína přestaly o několik let později.

Konec 90. let poznamenala roztržka mezi Indií a Pákistánem, během které každá ze stran konfliktu ukázala svou sílu ostrým testem dvou jaderných hlavic. Od té doby žádná ze zemí světa žádný test neuskutečnila, až v roce 2006 Severní Korea. Jako jedna z několika posledních zemí se v OSN nikdy nepřipojila ke Smlouvě pro všeobecný zákaz jaderných zkoušek.

Výbuchy jaderných zbraní
Zdroj: ČT24

Za celou historii vybuchlo ve vzduchu, pod zemí a pod vodou přes 2 000 jaderných náloží. V současnosti zůstává ve výzbroji devíti států více než 15 000 hlavic. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole téměř dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů téměř dvacet lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Změny v daních, důchodech i zdravotnictví. V Německu se dohodli na reformním balíku

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Oznámili to předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála opoziční AfD.
před 1 hhodinou

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 2 hhodinami

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
11:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 7 hhodinami

Evropský pohled