Putin je mnohem více lídrem než Obama, prohlásil Trump

Republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump na diskuzním fóru v New Yorku uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin je mnohem více lídrem než současný americký prezident Barack Obama. Jeho prohlášení přišlo ve stejný den, kdy šéf Pentagonu Rusko obvinil z podněcování globální nestability. Na fóru odpovídala na otázky publika a moderátora i demokratka Hillary Clintonová. Došlo na kauzu e-mailů i na intervenci v Libyi.

Putin má podle Trumpa skvělou kontrolu nad svou zemí. Zároveň uvedl, že pokud bude v listopadu zvolen americkým prezidentem, že s Putinem bude umět vycházet.

Dobré vztahy s Putinem i mnoha dalšími zahraničními vůdci jsou podle republikánského kandidáta způsobem, jak zmírnit napětí mezi USA a Ruskem. Jen několik hodin předtím americký ministr obrany Ashton Carter uvedl, že Rusko má jasné ambice narušit principy mezinárodního řádu.

Od Obamy se Trump za svá prohlášení o Putinovi dočkal kritiky. Podle něj je Trump „neinformovaný ztřeštěnec“. „Nemyslím, že tento chlap je schopen zastávat funkci prezidenta Spojených států. Jakmile začne hovořit, jeho slova to jen potvrzují,“ konstatoval Obama během návštěvy Laosu.

Trump také kritizoval americké armádní špičky, které podle něj vláda Baracka Obamy „degradovala na trosky“, a naznačil, že nejvyšší generály by jako prezident vyměnil. Několik hodin před fórem řekl, že nejsilnější armáda světa se za něj dočká početního posílení a modernizace vybavení.

Ohledně svých plánů na boj proti Islámskému státu zůstal Trump v obecné rovině. „Pokud vyhraji, nechci, aby nepřítel dopředu znal mé plány,“ řekl. Trump dlouhodobě označuje za jeden z hlavních cílů své zahraniční politiky zničení IS a vyčítá Obamovi či Clintonové, že se tato organizace kvůli jejich pasivitě dostala do zbytečně silné pozice.

Hillary Clintonová
Zdroj: Aaron Bernstein/Reuters

Clintonová znovu hájila své nakládání s e-maily

Demokratická prezidentská kandidátka Hillary Clintonová musela na fóru o národní bezpečnosti, které pořádala v New Yorku na vyřazené letadlové lodi Intrepid televize NBC, znovu hájit své kontroverzní nakládání s utajovanými informacemi v době, kdy byla ministryní zahraničí.

Tím, že probírala plány na použití dronů a další citlivé otázky bezpečnosti v e-mailech posílaných v rozporu s předpisy přes svůj dostatečně nezabezpečený soukromý server, prý národní bezpečnost neohrozila.

Udělali jsme svět bezpečnějším, tvrdí Clintonová

Clintonová zároveň obhajovala i svou podporu americké vojenské intervence v Libyi před pěti lety a prohlásila, že do Iráku by jako prezidentka už armádu neposlala.

Ohledně intervence v Libyi v roce 2011 Clintonová odmítla kritiku svého republikánského soupeře Donalda Trumpa. „Kdybychom dovolili, aby v Libyi pokračovala občanská válka, bylo by to stejně hrozivé a nebezpečné jako to, co nyní vidíme v Sýrii,“ uvedla Clintonová.

Brzy po svržení diktátora Muammara Kaddáfho s vojenským přispěním USA, Británie a Francie v zemi nastalo dlouhé bezvládí a válka soupeřících frakcí, a díky tomu v zemi získali silnou základnu džihádisté z organizace Islámský stát.

Podle Clintonové nicméně americká politika za jejího působení na ministerstvu zahraničí posílila globální bezpečnost. „Udělali jsme svět bezpečnějším,“ řekla.

Na adresu svého volebního rivala uvedla, že Trump není schopen velet armádě ani zastávat prezidentskou funkci. Každý člen Republikánské strany, zastávající veřejný úřad či usilující o něj, by podle ní měl odpovědět na otázku, zda souhlasí s Trumpovými pohrdlivými výroky o americké generalitě a s jeho chválou na adresu ruského vůdce Vladimira Putina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko masivně udeřilo na Kyjev i Dnipro. Je přes dvacet mrtvých a sto zraněných

Nejméně 23 mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovořil o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov. Dnipro vyhlásilo na středu den smutku.
01:46Aktualizovánopřed 40 mminutami

Macron v Paříži odhalil památník obětem rwandské genocidy

Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý v centru Paříže odhalil památník obětem rwandské genocidy z roku 1994 a zároveň vyzdvihl bezprecedentní usmíření mezi Francií a Rwandou, uvedla AFP. Památník je podle něj vyvrcholením dlouhého a trpělivého hledání pravdy. Přítomný rwandský prezident Paul Kagame, který v minulosti Francii dlouhodobě přičítal spoluvinu za tragické události, Macrona pochválil za odvahu a lidskost a ocenil snahu Paříže převzít podíl na odpovědnosti.
před 43 mminutami

Trump mění tvář Washingtonu. Podle kritiků ignoruje názory odborníků

Další kontroverze kolem projektů Donalda Trumpa, který před oslavami 250. výročí americké nezávislosti mění tvář Washingtonu. Prezident ostře kritizoval soudce, který označil za nelegální nadzemní stavbu sálu na místě zbořeného východního křídla Bílého domu. Hlava státu uvedla, že verdikt ohrožuje národní bezpečnost. Stavba je v současnosti kvůli odvolání federálních úřadů pozastavena. Podle Trumpa je americká metropole zanedbaná, kritici mu ale vyčítají, že při snaze zapsat se do její podoby ignoruje zavedená pravidla a názory odborníků.
20:23Aktualizovánopřed 50 mminutami

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni byli nejspíše zastřeleni dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Soud v úterý vpodvečer také na tři týdny pozastavil výstavbu zařízení a přikázal vládě, aby zveřejnila všechny související dohody s USA.
11:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Litevský parlament podpořil mírnější reformu veřejnoprávní stanice LRT, píše AFP

Litevský parlament schválil mírnější podobu reformy týkající se veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice LRT. Navzdory úpravám v navrhovaném zákoně mediální organizace varují, že by nezávislost vysílání mohla být ohrožena. V úterý to napsala agentura AFP. Původní plány vyvolaly v pobaltské zemi rozsáhlé protesty a kritiku mediálních organizací, podle nichž by změny mohly oslabit redakční nezávislost stanice. Po schválení návrhu zákona parlamentem je podle agentury DPA zapotřebí ještě podpis prezidenta Gitanase Nausedy.
před 2 hhodinami

Počet případů podezřelých na nákazu ebolou v Kongu podle WHO prudce klesl

Počet podezřelých případů eboly v Demokratické republice Kongo výrazně klesl z více než tisíc na 116. Důvodem je vyřazení stovek lidí po negativních testech, oznámila podle agentury Reuters Světová zdravotnická organizace (WHO). Konžské úřady vpodvečer podle agentury uvedly, že počet potvrzených případů eboly vzrostl zhruba o dvacet na 344, z nichž šedesát tvoří úmrtí.
15:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump jako nového šéfa tajných služeb vybral hypotečního specialistu Pulteho

Americký prezident Donald Trump vybral za nového úřadujícího šéfa amerických tajných služeb (DNI) Billa Pulteho, nynějšího ředitele Federální agentury pro financování bydlení (FHFA) a předsedu představenstva hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac. Podle agentur překvapivé rozhodnutí poslat do klíčové vládní funkce svého spojence bez jakýchkoli zkušeností v oblasti národní bezpečnosti oznámil Trump v úterý na sociální síti. Pulte ve funkci nahradí Tulsi Gabbardovou, která nedávno oznámila odchod z rodinných důvodů.
před 5 hhodinami

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 6 hhodinami
Načítání...