Země Evropské unie prodlouží o půl roku sankce vůči konkrétním lidem a právnickým osobám spojeným s narušováním ukrajinské územní celistvosti. Na kroku, který se týká 146 osob a 37 právnických subjektů, se podle očekávání shodli v Bruselu diplomaté osmadvacítky. Spojené státy se zároveň rozhodly svůj sankční seznam rozšířit o dalších 11 firem napojených na ruský zbrojní program.
Protiruské sankce za anexi Krymu nekončí. Evropa je prodlužuje, USA rozšiřuje
Seznam od svého posledního prodloužení letos v březnu nedoznal změn. Sankce, spočívající ve zmrazení majetku a zákazu cestování, jsou součástí kroků, jimiž Unie v roce 2014 reagovala na ruskou anexi poloostrova Krym a na dění na východě Ukrajiny.
Na seznamu je například ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin či lidé blízcí Kremlu jako Sergej Gljazev, poradce ruského prezidenta Vladimira Putina. Nechybějí jména náměstků ruského ministra obrany, vojáků, kteří přímo plánovali ruskou okupaci Krymu či veleli ruskému vstupu na tento ukrajinský poloostrov, ale také velitelé separatistických jednotek na Donbasu a lídři tamních samozvaných republik. Postiženy jsou též některé společnosti, které převzaly na Krymu původně ukrajinský majetek.
Evropská unie na Rusko kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi ale uvalila především hospodářské sankce. Ty už byly prodlouženy do konce ledna 2017, v EU se ovšem na podzim čeká debata o budoucnosti vztahů s Ruskem.
Američané zavedli sankce proti dalším firmám
Dalších 11 firem napojených na ruský zbrojní průmysl zařadili Američané na svůj sankční seznam. Podle sdělení amerického ministerstva obchodu, které sankce obvykle vyhlašuje, nesmějí postižené ruské firmy vyvážet svou produkci na americký trh.
Kreml na krok Washingtonu reagoval podrážděně a pohrozil odvetou. Opatření americké vlády podle mluvčího Dmitrije Peskova směřuje přímo proti perspektivě dialogu o „citlivých otázkách“, o němž jednali minulý týden v Číně nejvyšší představitelé obou zemí Vladimir Putin a Barack Obama.
Zeman a Štěch jsou pro zrušení sankcí
Koncem srpna vyzvali ke zrušení sankcí proti Rusku český prezident Miloš Zeman a předseda Senátu Milan Štěch. Podle obou českých představitelů mají špatný dopad na české zemědělství. Premiér Bohuslav Sobotka však prozatím změny v sankcích vůči Rusku nechce. „Je dobré uvědomit si, že sankce jsou provázány s minskými dohodami. Pokud bude dosaženo výrazného pokroku při plnění minských dohod, může to znamenat snížení sankcí,“ zdůraznil.
obrázek
Zrušení sankcí podle českého prezidenta už navrhoval francouzský ministr hospodářství a průmyslu Emmanuel Macron a mluvil o tom také německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Podle Zemana se k otázce stejně staví i francouzský prezident Francois Hollande, s nímž se setkal při olympijských hrách v Riu de Janeiro.
Rozhodnutí o prodloužení sankcí vejde oficiálně v platnost poté, co bude zveřejněno v oficiálním věstníku Unie.