Za ukončení sankcí Evropské unie proti Rusku se při zahájení výstavy Země živitelka vyslovili prezident republiky Miloš Zeman i předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Předseda horní komory řekl, že k tomu při vzájemném setkání vyzve i německou kancléřku Angelu Merkelovou. Český premiér však zmírnění sankcí odmítá, dokud nebudou naplněny minské dohody.
„Zrušte sankce proti Rusku,“ vyzvali na Zemi živitelce Zeman i Štěch
Dva z nejvyšších představitelů státu využili zahájení Země živitelky k výzvám ke zrušení protiruských sankcí. Podle předsedy Senátu Milana Štěcha mají sankce proti Rusku, které Evropská unie vyhlásila po obsazení Krymu, špatný dopad na české zemědělství.
„Na druhé straně se dozvídáme, že v posledních dvou letech dochází v některých zemích, například Německu, k velmi rychlému nárůstu přímých investic v Rusku. My tam nedovážíme naše výrobky, ve kterých je lidská práce, a na druhou stranu se tam vyváží kapitál, který umožňuje, aby si Rusové vybudovali vlastní základnu, která v budoucnu nahradí naše dovozy,“ dodal Štěch, který takový přístup k Rusku a sankcím vůči němu považuje za pokrytecký.
Chce proto využít návštěvu německé kanceléřky v Praze a předat jí písemnou výzvu k ukončení sankcí. „Nemají efekt, nepřinášejí výsledky. Tím nechci říci, že se Rusko chová k Ukrajině – a naopak – dobře,“ podotkl.
Štěchovu výzvu podpořil v úvodním projevu také předseda Agrární komory a Potravinářské komory Miroslav Toman, podle kterého „mléčná krize a ruské sankce nepřispívají prosperitě tohoto oboru“.
Zeman tvrdí, že sankce nechce ani Hollande
Připojil se i prezident republiky Miloš Zeman, který k ukončení sankcí vyzývá opakovaně. „Jsem rád, že o tom mluví i další,“ poznamenal. Podle prezidenta sankce vůči Rusku „poškozují naše zemědělství i náš průmysl“.
„Sankce jsou výrazem bezradnosti. A mají-li pomoci politici našemu zemědělství, tak konkrétně Česká republika by měla na Evropské radě konečně jasně říci svoje dosud váhavé stanovisko a připojit se k těm zemím, které navrhují zrušení sankcí,“ řekl Miloš Zeman.
Zrušení sankcí podle českého prezidenta už navrhoval francouzský ministr hospodářství a průmyslu Emmanuel Macron a mluvil o tom také německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Zeman uvedl, že stejně se k otázce stavěl i francouzský prezident Francois Hollande, s nímž se setkal při olympijských hrách v Riu de Janeiro.
Premiér Bohuslav Sobotka však prozatím změny v sankcích vůči Rusku nechce. „Je dobré uvědomit si, že sankce jsou provázány s minskými dohodami. Pokud bude dosaženo výrazného pokroku při plnění minských dohod, může to znamenat snížení sankcí,“ zdůraznil po setkání s německou kancléřkou. Dodal, že s Angelou Merkelovou o sankcích zatím nemluvili, sama však Sobotkův postoj podpořila. Případné zrušení sankcí vůči Rusku podmínil plněním minských dohod také předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček.
Dostat více českých potravin do obchodů
Při zahájení agrosalonu se také řešila potravinová produkce. Prezident Agrární komory a Potravinářské komory Miroslav Toman uvedl, že je přáním potravinářů, aby na pultech českých obchodů byly povinně dvě třetiny až 80 procent českého zboží.
Cílem by bylo podpořit zemědělce, kteří prodávají kvůli přebytkům na evropském trhu vepřové maso a mléko za podnákladové ceny.
Toman tak vyzval vládu k přijetí příslušných opatření. Podle šéfa potravinářů by také měla učinit kroky ke zrušení danění evropských dotací. „Mléčná krize a ruské sankce nepřispívají prosperitě tohoto oboru,“ řekl Toman.
Šéf agrární komory Miroslav Toman s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou
Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky jde legislativně o velmi obtížnou záležitost. „Zejména na jednotném unijním trhu. Jsou tady jiné státy, které podobné pokusy zkoušejí, ale žádný stát neměl takto vysoko nastavenou hodnotu na 80 procentech,“ řekl ministr.
Podle něj je nyní například v Rumunsku podíl povinného tamního zboží v řetězcích na 50 procentech. Chce napřed zjistit, jaký podíl českého zboží v českých obchodech je už nyní, v některých supermarketech podle něj může být tento podíl nad 50 procenty.
I bez legislativních úprav si však mohou spotřebitelé podle ministra vybrat české zboží. Podle novely zákona o potravinách mají výrobci zakázáno označovat potraviny logy, vlajkou, mapou či nápisy odkazujícími na Českou republiku, pokud nejsou potraviny vyrobené v Česku a z českých surovin.
U potravin, které se skládají z více složek, musí být obsah českých částí minimálně 75 procent, přikazuje novela. Naopak české výrobky se mohou označit vlaječkou s nápisem Česká potravina.
Země živitelka, kterou zahájily projevy představitelů státu i Jihočeského kraje či města, potrvá do 30. srpna. Na výstavišti v Českých Budějovicích se během šestidenní tradiční výstavy představuje 382 vystavovatelů, své výrobky nabízí 105 obchodníků z 22 zemí. Země živitelka je největší tuzemskou zemědělskou oborovou akcí, loni ji navštívilo přibližně 102 tisíc lidí.