První prezident nezávislého Uzbekistánu Islam Karimov byl pochován na hřbitově v rodném Samarkandu, informovala agentura Interfax o závěru obřadu. Autokratický lídr vládl Uzbekistánu více než čtvrt století a zemřel po mozkové mrtvici v pátek ve věku 78 let. Tisíce Uzbeků se za úsvitu seřadily podél hlavní dopravní tepny Taškentu, kterou na letiště projížděla pohřební kolona s tělem zesnulého prezidenta.
V Samarkandu pohřbili uzbeckého prezidenta
Pohřební obřad prvního prezidenta nezávislého Uzbekistánu Islama Karimova se podle zpravodaje Interfaxu odehrával v rezidenci hlavy státu. V sále byli přítomni vedoucí státní představitelé, zahraniční delegace i zástupci veřejnosti a médií.
Pochován byl Karimov na hřbitově v rodném Samarkandu, kde spočívají i jeho rodiče. Pohřbu, který se uskutečnil podle muslimských zvyků, předcházela smuteční modlitba. Na zrenovovaném náměstí Registan před jednou z největších středoasijských mešit se jí zúčastnilo několik tisíc věřících, ženy byly z tohoto obřadu vyloučeny. „Islam Karimov sloužil lidu,“ zdůraznil duchovní.
Mnoho truchlících podle agentury Reuters už předtím vyprovázelo v hlavním městě pohřební kolonu prezidenta na poslední cestě květinami, převážně rudými růžemi. „Pořád tomu nemůžu uvěřit. Nevím, co s námi bude. Cítím se ztracený,“ řekl agentuře Reuters jeden z obyvatel hlavního města, zatímco konvoj černých mercedesů odvážel tělo zesnulého prezidenta na letiště.
GALERIE
Pohřeb uzbeckého prezidenta
Pohřebního obřadu se účastnil i ruský premiér Dmitrij Medveděv, který při posledním rozloučení se zesnulým prezidentem vyzval k rozvoji „partnerských a spojeneckých vztahů“ mezi Moskvou a Taškentem jako naplnění Karimovovy poslední vůle. Za Karimovova života rusko-uzbecké vztahy nebývaly zcela bezproblémové.
Ale odchod vůdce, který si nevybral žádného jednoznačného následníka, provází nejistota. „Po smrti Islama Karimova může začít dosti nebezpečné období nepředvídatelnosti a nejistoty v Uzbekistánu,“ varoval předseda zahraničního výboru ruské sněmovny Alexej Puškov.
Lékařská zpráva potvrzuje mrtvici
Uzbecká vláda také zveřejnila lékařské zprávy o prezidentově úmrtí. Příčinou smrti osmasedmdesátiletého Islama Karimova byla „akutní porucha prokrvení mozku (mrtvice), vedoucí k nezvratným změnám hlavního mozku a k selhání více orgánů“.
Podle dokumentu byl Karimov v sobotu 27. srpna v ranních hodinách v bezvědomí převezen do nemocnice. Reanimace trvající 20 minut umožnila obnovit činnost srdce, nicméně prezident musel být v hlubokém bezvědomí napojen na umělé plíce. Vyšetření za účasti neurochirurgů, kardiologů a expertů na resuscitaci z předních klinik Ruska, Německa a Finska zjistilo mrtvici s masivním krvácením. Během intenzivní terapie ale pacientovi selhávaly další orgány.
Uzbecký prezident Islam Karimov
V pátek 2. září se ve 20:15 (17:20 středoevropského času) bez ohledu na snahy lékařů zastavilo Karimovovo srdce. Intenzivní pokusy o znovuoživení byly bezvýsledné a ve 20:55 (17:55 středoevropského času) byla konstatována smrt, tedy přibližně hodinu před oficiálním oznámením.
Kolem stavu osmasedmdesátiletého Karimova panovaly po celý týden dohady. Středoasijská regionální tisková agentura Fergana již v pondělí oznámila, že uzbecký prezident skonal. Ve čtvrtek upřesnila, že v pondělí nastala klinická smrt a prezident je od té doby napojený na přístroje. Informovala také o přípravách Samarkandu na pohřeb rodáka.
V pátek agentura Reuters s odvoláním na tři diplomatické zdroje uvedla, že prezident zemřel, agentura Interfax následně zveřejnila a vzápětí stornovala zprávu o potvrzení prezidentova úmrtí. Až poté přišlo oficiální potvrzení Karimovovy smrti.
Organizací pohřbu byl pověřen premiér Šavkat Mirzijojev, což je považováno za silný signál, že by se mohl stát příští hlavou státu.
Mirzijojev se narodil 30. prosince 1957 v Džizaku. Vystudoval Taškentský institut zavlažování a meliorací (1981). Na téže škole poté řadu let působil jako výzkumný pracovník a získal vědeckou hodnost. Zastával i funkce v komunistické mládežnické organizaci (komsomolu) a v komunistické straně.
V roce 1990 byl poprvé zvolen do uzbeckého parlamentu (nyní Nejvyšší shromáždění), angažoval se i v komunální politice v Taškentu. Nejprve byl gubernátorem Džizacké oblasti, od roku 2001 byl gubernátorem Samarkandské oblasti. V čele vlády je od prosince 2003. Do funkce ho dosadil prezident Islam Karimov.
Šavkat Mirzijojev
Karimov vládl Uzbekistánu tvrdou rukou od roku 1989, nejprve jako komunistický vůdce a po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 jako prezident. Skoro polovina z 32 milionů obyvatel se narodila za jeho vlády. Sám se stylizoval do role ochránce stability v zemi, sousedící s neklidným Afghánistánem.
Karimov byl z mnoha stran kritizován za kruté potlačování jakéhokoliv disentu, poznamenala agentura AP. „Byl znám svou výbušností i sklonem ke krutosti. Jeho vojáci postříleli z kulometů stovky neozbrojených demonstrantů během povstání v roce 2005, věznil tisíce politických odpůrců a jeho přívrženci prý některé odpůrce uvařili zaživa,“ dodala.
