Papež vyzval Poláky k soucitu s uprchlíky a připomněl jejich migraci

Papež František vyzval Polsko k soucitu s uprchlíky, kteří utíkají před válkou a hladem. Učinil tak při setkání s polským vedením v Krakově, kam přiletěl na svou první návštěvu Polska od nástupu do čela katolické církve před třemi roky. Hlavním bodem jeho pětidenní cesty jsou krakovské Světové dny mládeže.

 Na úvod návštěvy se papež odpoledne setkal na královském hradu Wawel s nejvyššími polskými představiteli v čele s prezidentem Andrzejem Dudou a premiérkou Beatou Szydlovou. Při této příležitosti je vyzval, aby překonali obavy a projevili soucit s migranty, a připomněl, že i mnoho Poláků emigrovalo z vlasti.

Je třeba „ducha připravenosti přivítat ty, kdo utíkají před válkami a hladem, a solidarity s těmi, kdo byli zbaveni svých základních práv, včetně práva svobodně a bezpečně vyznávat svou víru,“ prohlásil při setkání František.

11 minut
Polsko přivítalo papeže
Zdroj: ČT24

Polsko patří k členským státům Evropské unie, které se zdráhají přijímat migranty z problematických zemí, jako jsou Sýrie, Afghánistán nebo Pákistán. Důvodem jsou obavy z toho, že muslimští běženci mohou ohrozit bezpečnost země a její křesťanské tradice.

Příjezd papeže do země je velká událost. Podle tamního statistického úřadu věří v Boha kolem 90 procent obyvatel. Na nedělní mši, kterou budou vrcholit letošní Světové dny mládeže v polském Krakově, se proto očekává účast až 1,5 milionu lidí ze 187 zemí světa.

Papež František
Zdroj: Reuters

Polské úřady povolaly kolem 40 tisíc strážců zákona. Přísná bezpečnostní opatření byla zavedena na dálnicích i železnicích vedoucích do Krakova. Na řadě míst jsou prohlídky, zakázány byly jakékoli zbraně i přelety dronů.

Policie nechce dělat z Krakova neprodyšně uzavřenou pevnost, snaží se vybalancovat jednotlivá rizika úměrně teroristickým útokům v Německu a Francii.
Josef Pazderka
zpravodaj ČT

Oslavy ve stínu brutální vraždy kněze

Hrozba terorismu se vznáší nad celou Evropou. Církev šokovala úterní vražda kněze ve Francii – šlo o první podobný islamistický útok v Evropě. Očekává se, že papež vzdá v Polsku zabitému knězi hold. Ozývají se hlasy, že by se měl stát mučedníkem kvůli tomu, že zemřel kvůli své víře.

„Teroristické útoky poutníci vnímají, je tady dokonce francouzský biskup, který mluvil o situaci v jeho diecézi, kde se útok stal. Je to obrovský smutek a šok, na průběhu Světových dnů mládeže to ale nic zásadního nezměnilo. Zabití byli připomínáni a zahrnuti do modliteb,“ informoval Pazderka.

Smutné události z posledních dnů komentoval František v letadle během letu z Vatikánu do Krakova. „Neměli bychom se bát říct pravdu: Svět je ve válce, protože ztratil mír,“ uvedl podle agentury DPA. Nicméně dodal, že nehovoří o válce mezi náboženstvími. „Je to válka o zájmy, válka o peníze, válka o přírodní zdroje… Nemluvím o válce náboženství,“ řekl.

Ve čtvrtek byl na polském území zadržen muž iráckého původu, který u sebe měl výbušniny. Podle televize Polsat se chystal zaútočit na francouzská komerční zařízení.

Světové dny mládeže, které dostaly přezdívku „katolický Woodstock,“ inicioval před více než třemi dekádami Františkův předchůdce, polský rodák Jan Pavel II. Ten je Poláky velmi uznáván i díky tomu, že je inspiroval k revoltě proti komunistické nadvládě.

Padne řeč i na polskou ústavní krizi?

Mnoho polských církevních hodnostářů patří mezi stoupence současné konzervativní vlády a nesouhlasí s Františkovými umírněnými názory na rozvody a homosexualitu.

Právě s biskupy se papež večer setkal ve wawelské katedrále, podle účastníků ale jednání za zavřenými dveřmi proběhlo srdečné. Představitelé vládní strany Právo a spravedlnost
(PiS) se naopak marně snažili dosáhnout toho, aby se František při návštěvě Wawelu pomodlil u krypty s hrobem bývalého prezidenta Lecha Kaczyńského, který zahynul v roce 2010 při leteckém neštěstí u Smolenska. Papežova delegace ale změnu Františkova programu odmítla.

Média navíc s napětím očekávají, zda se František vyjádří k ožehavé politické situaci v hostitelské zemi. Vláda totiž čelí doma i v zahraničí kritickému hodnocení stavu právního státu v Polsku kvůli kontroverzní reformě ústavního soudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 30 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...