Barack Obama jako vůbec první úřadující americký prezident navštívil památník obětí jaderného výbuchu v Hirošimě. Zdůraznil zde, že svět nese společnou odpovědnost za to, aby se něco podobného už nikdy neopakovalo. Šéf Bílého domu zároveň vzdal poctu všem nevinným, kteří za druhé světové války přišli o život, a vyzval k celosvětovému snížení množství nukleárních zbraní.
Šestého srpna 1945 svrhl americký bombardér na Hirošimu atomovou bombu Little boy. Pro téměř třetinu obyvatel města to znamenalo okamžitou smrt, další desítky tisíc zemřely na následky zranění později.
Podle Obamy by Hirošima a Nagasaki neměly být známy jako místo začátku jaderné války, ale jako místo morálního probuzení lidstva. „Připomínáme si všechny nevinné zabité… v té hrozné válce,“ pronesl Obama poté, co položil věnec k památníku. „Sdílíme odpovědnost podívat se dějinám zpříma do očí. Musíme se ptát, co musíme udělat jinak, abychom zabránili opakování takového utrpení,“ dodal.
Svou návštěvu Hirošimy považuje za důkaz toho, že i ty nejbolestivější spory lze překonat: „Od toho strašlivého dne jsme učinili rozhodnutí, která nám dávají naději. Spojené státy a Japonsko se staly nejen spojenci, ale i přáteli.“
Americký prezident také připomněl odpovědnost lidstva za správné využití výdobytků vědy: „Vědecká revoluce, která vedla k rozbití atomu, vyžaduje také morální revoluci. Proto se zde dnes scházíme… Obyčejní lidé nechtějí další války. Rádi by, aby úžasné věci, které dokáže objevit věda, zlepšovaly jejich životy, aby se neuplatňovaly k tomu, abychom se vyhlazovali.“
Ozvěny Prahy
Velmi podobná slova zaznívala ke světu před více než sedmi lety, a to z pražského Hradčanského náměstí. Tehdy Obama při svém prvním velkém veřejném projevu v Evropě sliboval svět bez jaderných zbraní.
Na začátku dubna 2009 před tisícihlavým publikem mimo jiné plánoval společnou dohodu s Ruskem o snížení počtu jaderných hlavic. Tu sice po roce ve stejném městě s tehdejším šéfem Kremlu Dmitrijem Medvěděvem podepsal – mnohé ale zůstalo na papíře: například slib, že do dohody o „zaškrcení“ atomového zbrojení budou zahrnuty všechny jaderné země – a to v řádu několika let. Teprve loni například velmoci po dlouhém a složitém jednání dokázaly uzavřít dohodu o íránském jaderném programu.
Všechno – jen ne společnou řeč – si Washington vyměňuje také s Pekingem. Ten aktuálně oznámil plán poprvé vyslat do Tichomoří jaderné ponorky jako hlídky. Nekontrolovatelným evergreenem jsou pak balistické testy Severní Koreje, podle tvrzení Pchjongjangu právě s využitím jaderných pum.
- Nukleární puma svržená na Hirošimu 6. srpna 1945 srovnala místo se zemí a bezprostředně připravila o život na 70 tisíc lidí; dalších 70 tisíc osob podlehlo do konce roku svým zraněním nebo nemocem z ozáření.
- O tři dny později shodili Američané druhou bombu na Nagasaki, kde celkem zahynulo asi 74 tisíc lidí. Krátce poté Japonsko ohlásilo kapitulaci a druhá světová válka skončila. Následky jaderného bombardování trpěly ještě další generace Japonců.
Obama předem avizoval, že se za použití atomové bomby omlouvat nebude: „Je dobré si uvědomit, že ve válce musí lídři dělat různá rozhodnutí a je pak prací historiků pokládat otázky a analyzovat odpovědi.“
V Japonsku na něj čekaly desítky demonstrantů, a to právě kvůli nevyřčené omluvě. „Samozřejmě se nebude omlouvat, protože kdyby to udělal, Američané by nemohli už nikdy znovu použít jaderné zbraně,“ říká 22letý student Johei Sakube. „Nesouhlasím s nimi. Myslím, že Obamova návštěva Hirošimy je pro nás velice prospěšná,“ oponuje Obamovým odpůrcům další z protestujících.
Těsně před odjezdem do Hirošimy se Obama zastavil na vojenské základně Iwakumi, kde zdůraznil spojenectví mezi oběma zeměmi: „Znovu potvrzujeme alianci mezi Spojenými státy a Japonskem, jednu z nejsilnějších na světě.“
Návštěva amerického prezidenta v Hirošimě se na diplomatické úrovni připravovala více než šest let a pro USA i Japonsko má obrovský symbolický význam. Obamovy kroky sledovaly v přímém televizním přenosu statisíce lidí, kteří viděli nejen minutu ticha, kdy Obama stál před památníkem se skloněnou hlavou a zavřenýma očima, ale i to, jak později s empatickým úsměvem rozmlouval s lidmi, kteří bombardování v roce 1945 přežili.
Jako gesto posílení spojenectví vnímá Obamovu návštěvu i japonský premiér Šinzo Abe. „Otevíráme teď novou kapitolu učebnic historie,“ prohlásil Abe a ocenil amerického prezidenta za to, že „obtížné, ale skvělé“ rozhodnutí navštívit Hirošimu učinil.
Obama přijel do Japonska kvůli summitu skupiny zemí G7. Jeho účastníci se shodli na tom, že odchod Británie z Evropské unie by mohl představovat nové vážné riziko pro růst světové ekonomiky. Skupina také označila evropskou migrační krizi za „globální problém, který potřebuje globální odpověď“ a vyslovila se pro prodloužení sankcí vůči Rusku.
