Lídři G7: Odchod Británie z EU by poškodil světovou ekonomiku

Odchod Británie z Evropské unie by znamenal „vážné riziko pro růst světové ekonomiky“. Po dvoudenním summitu v japonské Ise-Šimě na to v závěrečném prohlášení upozorňují lídři velkých světových ekonomik G7. Setrvání ostrovního království v Unii ve čtvrtek podpořil také skotský parlament, když pro něj hlasovali šéfové všech pěti parlamentních stran. O případném odchodu rozhodnou obyvatelé Británie v referendu 23. června.

Podle německé kancléřky Angely Merkelové se o případném odchodu Británie z EU, takzvaném brexitu, na summitu oficiálně žádná diskuse nevedla. Zmínka v závěrečném komuniké je podle ní signálem, že mezi vůdci G7 panuje shoda v přání, aby Británie zůstala v EU.

Britský premiér David Cameron prohlásil, že odchod jeho země z osmadvacítky by poškodil ekonomickou budoucnost Británie a zkomplikoval obchodní dohody se zeměmi jako je Japonsko. „Nikdy jsem nebyl skrytým stoupencem brexitu,“ uvedl Cameron, který po dohodě s šéfy vlád a států evropské osmadvacítky na nové podobě vztahů mezi EU a Británii vede kampaň za setrvání země v Unii.

Představitelé Británie, Francie, Itálie, Německa, Japonska, Kanady a Spojených států zároveň v závěru schůzky označili globální růst za naléhavou prioritu a zavázali se v hospodářské politice usilovat o rychlejší dosažení silného, udržitelného a vyváženého růstu.

„Existuje riziko, že světovou ekonomiku zachvátí krize“, pokud činitelé nepřikročí k adekvátním opatřením, sdělil japonský premiér Šinzó Abe. Ten už ve čtvrtek řekl, že současná situace se v mnohém podobá té z roku 2008, kdy se po krachu investiční banky Lehman Brothers globální ekonomika ocitla v hluboké krizi.

Sankce, ocel, migrace i Jihočínské moře

Lídři G7 v dvaatřicetistránkovém prohlášení také vyzvali proti všem formám protekcionismu. Jednotlivé státy by podle nich měly rovněž zamezit konkurenční devalvaci svých měn.

Politici také uvedli, že se budou zabývat nadprodukcí oceli na světových trzích. Čínu, kterou řada zemí obviňuje, že zaplavila trhy levnou ocelí, ale prohlášení G7 výslovně nezmiňuje.

Summit zemí G7 v japonské Ise-Šimě
Zdroj: ČTK/ABACA/AA

Skupina rovněž označila migrační krizi, které čelí Evropa, za „globální problém, který potřebuje globální odpověď“. Prohlášení dále vyjádřilo „znepokojení nad situací ve Východočínském a Jihočínském moři“, kde územní spory zvyšují napětí.

Představitelé G7 se také vyslovili pro prodloužení sankcí uvalených na Rusko po předloňské anexi Krymu. Sankce podle prohlášení mohou být zrušeny až poté, co Rusko splní své závazky z minských dohod o řešení konfliktu na východě Ukrajiny.

Skupina zveřejnila i akční plán boje proti terorismu, který by podle ní mohl zaplnit kritické mezery v mezinárodní spolupráci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 12 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...