Ve snaze chránit ohrožené nosorožce před pytláky se Jihoafrická republika rozhodla k nákladnému řešení. V příštích čtyřech letech chce odvézt osmdesát zvířat do Austrálie, která je sice vzdálená jedenáct tisíc kilometrů, ale zaručuje bezpečné prostředí. V loňském roce bylo v Africe kvůli rohům ubito 1338 nosorožců, což bylo nejvíce od roku 2008, kdy začala vlna pytláctví, jež pokračuje dodnes.
S nápadem na odvoz nosorožců z Afriky přišel Jihoafričan Ray Dearlove, který žije v Austrálii. Do konce letošního roku chce dostat přes moře šest zvířat. „Je třeba zajistit, aby byla tato první fáze úspěšná. Je to komplikované a drahé,“ řekl Dearlove.
Letecká přeprava jednoho zvířete přijde na šedesát tisíc australských dolarů, což je asi milion korun. Projekt počítá s penězi dárců a soukromých podniků. Pokud budou letošní pokusy o přesun více než tunu těžkých zvířat úspěšné, bude převoz v příštích letech urychlen.
Karanténa v Africe i v Sydney
Australské a jihoafrické úřady přesun zvířat podmínily přísnými požadavky. Nosorožci musejí projít dvojí karanténou. První ještě v JAR, a to dva měsíce před naložením do letadla, druhou v zoologické zahradě v Sydney. Až potom budou přesunuti do přírodního parku. Dearlove z bezpečnostních důvodů nesdělil do jakého, je ale známo, že tam budou mít zvířata volný výběh.
Nosorožci jsou kriticky ohroženi. Pytláci je zabíjejí kvůli rohům, jejichž materiál se v Asii používá v tradiční medicíně. Myšlenka na odvoz nosorožců z JAR není první. Ochránci za minulý rok a půl vyvezli stovku nosorožců do Botswany. Jsou umístěni v tamních rezervacích a soukromých parcích, do nichž se pytláci dostávají s většími obtížemi než v JAR.
Ředitel jedné z místních nevládních organizací Les Carlisle řekl, že Botswana má velmi přísnou protipytláckou politiku. „Ochránci pověření bojem s pytláky mají volnou ruku, a pokud padnou na ozbrojené pytláky, mohou po nich střílet,“ řekl. V Botswaně umístili zvířatům do rohů navigační systém GPS, takže je jejich pohyb možné sledovat.
