Asi čtvrtina všech těhotenství končí umělým potratem, ročně je jich na celém světě kolem 56 milionů. Zatímco četnost potratů v rozvinutém světě za uplynulé čtvrtstoletí výrazně klesla, v rozvojovém světě zůstává prakticky nezměněná, vyplývá ze studie Světové zdravotnické organizace a výzkumného střediska Guttmacher Institute.
Každé čtvrté těhotenství končí potratem, ukázala studie
V bohatých zemích se množství potratů mezi lety 1990 a 2014 snížilo ze 46 na 1000 žen na 27 na 1000 žen. V chudších zemích, kde se odehraje na 90 procent všech potratů, naproti tomu zůstává prakticky nezměněno na úrovni 37 potratů na 1000 žen. Před čtvrtstoletím bylo na 39 potratech na 1000 žen. Odborníci značný rozdíl přisuzují výrazně lepší dostupností antikoncepce v rozvinutých zemích.
Regionem, kde mezi ženami ve věku od 15 do 44 let nejvíce poklesla četnost potratů, je východní Evropa. V ní podle studie zveřejněné v odborném magazínu Lancet, o níž informují agentury AP a Reuters, množství potratů kleslo z 88 na 1000 žen na 42. Nejvyšší četnost potratů je v Karibiku (65 na 1000 žen), nejnižší naopak v Severní Americe (17 potratů na 1000 žen).
- Výrazný pokles počtu potratů je patrný také z českých statistik. V roce 1990 bylo v Česku skoro 110 000 umělých přerušení těhotenství, v roce 2013 jich bylo necelých 23 000.
Nezáleží, zda jsou potraty legální
Studie dospěla také k tomu, že na četnost potratů prakticky nemá vliv to, jestli jsou v dané zemi legální, či ne. V zemích, kde jsou zakázané nebo povolené jen v případě, kdy je v ohrožení život matky, jsou potraty dokonce o něco častější - 37 potratů na 1000 žen, oproti 34 v zemích, kde jsou povolené.
Vědci si také povšimli mírného nárůstu potratů v západní Evropě, který je zřejmě způsoben migrací žen z východních částí Evropy a mimoevropských regionů. Je možné, že si nejsou vědomy dostupných antikoncepčních prostředků, poznamenává server BBC.
Vědci přiznávají, že snížit počty potratů nebude jednoduché. Ani zlepšení přístupu k antikoncepci mnoho žen nepřiměje tyto prostředky užívat, neboť se obávají jejich vedlejších účinků, stigmatizace a rizika, že i navzdory jejich užívání otěhotní.
Nedostatky současné antikoncepce si vědci uvědomují. „Obavy z poškození zdraví a vedlejších účinků jsou napříč mnoha zeměmi tak velké, že nám to signalizuje potřebu vyvíjet nové metody antikoncepce,“ cituje server BBC doktorku Dianu Greenovou Fosterovou z Kalifornské univerzity.