Každé čtvrté těhotenství končí potratem, ukázala studie

Asi čtvrtina všech těhotenství končí umělým potratem, ročně je jich na celém světě kolem 56 milionů. Zatímco četnost potratů v rozvinutém světě za uplynulé čtvrtstoletí výrazně klesla, v rozvojovém světě zůstává prakticky nezměněná, vyplývá ze studie Světové zdravotnické organizace a výzkumného střediska Guttmacher Institute.

V bohatých zemích se množství potratů mezi lety 1990 a 2014 snížilo ze 46 na 1000 žen na 27 na 1000 žen. V chudších zemích, kde se odehraje na 90 procent všech potratů, naproti tomu zůstává prakticky nezměněno na úrovni 37 potratů na 1000 žen. Před čtvrtstoletím bylo na 39 potratech na 1000 žen. Odborníci značný rozdíl přisuzují výrazně lepší dostupností antikoncepce v rozvinutých zemích.

Regionem, kde mezi ženami ve věku od 15 do 44 let nejvíce poklesla četnost potratů, je východní Evropa. V ní podle studie zveřejněné v odborném magazínu Lancet, o níž informují agentury AP a Reuters, množství potratů kleslo z 88 na 1000 žen na 42. Nejvyšší četnost potratů je v Karibiku (65 na 1000 žen), nejnižší naopak v Severní Americe (17 potratů na 1000 žen).

  • Výrazný pokles počtu potratů je patrný také z českých statistik. V roce 1990 bylo v Česku skoro 110 000 umělých přerušení těhotenství, v roce 2013 jich bylo necelých 23 000.
6 minut
Počet potratů v rozvinutém světě klesá
Zdroj: ČT24

Nezáleží, zda jsou potraty legální

Studie dospěla také k tomu, že na četnost potratů prakticky nemá vliv to, jestli jsou v dané zemi legální, či ne. V zemích, kde jsou zakázané nebo povolené jen v případě, kdy je v ohrožení život matky, jsou potraty dokonce o něco častější - 37 potratů na 1000 žen, oproti 34 v zemích, kde jsou povolené. 

Vědci si také povšimli mírného nárůstu potratů v západní Evropě, který je zřejmě způsoben migrací žen z východních částí Evropy a mimoevropských regionů. Je možné, že si nejsou vědomy dostupných antikoncepčních prostředků, poznamenává server BBC.

Vysoký počet potratů, který vidíme ve studii, jasně ukazuje na nutnost zlepšení a rozšíření přístupu k moderním antikoncepčním prostředkům. Společnosti i ženám se vyplatí investovat do bezpečných antikoncepčních metod, než se potýkat s nechtěnými těhotenstvími a nebezpečnými potraty.
Bela Ganatrová
světová zdravotnická organizace

Vědci přiznávají, že snížit počty potratů nebude jednoduché. Ani zlepšení přístupu k antikoncepci mnoho žen nepřiměje tyto prostředky užívat, neboť se obávají jejich vedlejších účinků, stigmatizace a rizika, že i navzdory jejich užívání otěhotní.

Nedostatky současné antikoncepce si vědci uvědomují. „Obavy z poškození zdraví a vedlejších účinků jsou napříč mnoha zeměmi tak velké, že nám to signalizuje potřebu vyvíjet nové metody antikoncepce,“ cituje server BBC doktorku Dianu Greenovou Fosterovou z Kalifornské univerzity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Schůzka Trumpa a Zelenského předčasně skončila po roztržce

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opustil Bílý dům dříve, než bylo plánováno. Americký prezident Donald Trump schůzku předčasně ukončil po vzájemné roztržce v Oválné pracovně. Trump a Zelenskyj při zhruba hodinovém vystoupení v Bílém domě od počátku nemluvili společnou řečí, ke konci ale jejich výměny před novináři přerostly téměř v hádku.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj měl využít tlumočníka, míní bývalý ministr

Jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským rychle skončilo po roztržce v Oválné pracovně. „K některým nedorozuměním podle mého soudu došlo i kvůli tomu, že Zelenskyj nevyužil při rozhovoru tlumočníka,“ míní bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček. O situaci hovořil v 90' ČT24 spolu s dalším exministrem zahraničí Cyrilem Svobodou (KDU-ČSL), Vlastislavem Břízou z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy či investorem Ondřejem Jonášem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Stojíme při Ukrajině, hlásí evropští lídři po krachu jednání v Bílém domě

Podporu Ukrajině dali najevo francouzský prezident Emmanuel Macron, předseda polské vlády Donald Tusk i český prezident Petr Pavel. Učinili tak krátce poté, co schůzka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského skončila v Bílém domě předčasně po veřejné roztržce před novináři. Trumpovo chování zkritizovali vicepremiér Vít Rakušan (STAN) či šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Za pomalý postup na Ukrajině je Moskva ochotná platit velkou cenu

Od roku 2022 plném zvratů, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, se fronta války ustálila a situace na bojišti je už dva roky téměř totožná. Jde o opotřebovávací konflikt, který stojí obě strany obrovské množství životů i výzbroje. Ruská armáda nadále velmi pomalu, ale vytrvale postupuje. Za každý kilometr čtvereční obsazeného území platí Moskva obrovskou cenu, je ale nadále ochotná v tom pokračovat. Technologicky jsou na tom obě strany konfliktu stejně, Rusové ovšem disponují výrazně větším množstvím živé síly i munice.
před 7 hhodinami

Policie se střetla s demonstranty na protestech kvůli srážce vlaků u Soluně

V Řecku se uskutečnily desítky protestů za plné a nezávislé prošetření předloňské srážky vlaků u Soluně, při které zahynulo 57 lidí. Demonstrace provázela také generální stávka. V celé zemi protestovaly podle médií statisíce lidí. V Athénách a Soluni došlo ke střetům mezi policií a demonstranty. Menší manifestace uspořádali podle agentury AP i Řekové v zahraničí. V kostelech v Řecku se konaly vzpomínkové mše.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Škoda Auto plánuje snížit počet pracovníků

Automobilka Škoda Auto chce v příštích letech snížit počet pracovníků o patnáct procent, řekl podle německého týdeníku Automobilwoche předseda představenstva podniku Klaus Zellmer s tím, že se to týká nepřímých zaměstnanců. Firma aktuálně v Česku zaměstnává zhruba 37 tisíc lidí. Snížení počtu pracovníků v nepřímé oblasti do roku 2028 je součástí programu Next Level Efficiency+, který byl představen loni, uvedl vedoucí komunikace Škoda Auto Tomáš Kotera.
před 11 hhodinami

Dodik hrozí odtržením od Bosny, má podporu Moskvy i Bělehradu

Roční vězení a šestiletý zákaz výkonu politických funkcí uložil bosenský soud prezidentovi Republiky srbské Miloradu Dodikovi. Podle rozsudku se „vzepřel“ rozhodnutí vysokého představitele Christiana Schmidta. Dodik poté zopakoval výhrůžky odtržením regionu a bosenskosrbský parlament den nato přijal zákon omezující působnost celostátních soudů a policie. Podporu mu vyjádřili dlouhodobí spojenci – Rusko a Srbsko.
před 13 hhodinami

Zelenskyj skousnul Trumpovy urážky, americká pomoc Ukrajině je klíčová

Vztahy ukrajinského prezidenta se šéfem Bílého domu jsou složité. Donald Trump poslední dobou nebývale zesílil kritiku Kyjeva, přičemž Volodymyra Zelenského nazval diktátorem. Tento výrok vzal později zpět, nejspíš i proto, že se rýsuje rámcová dohoda o nerostech, kterou americký prezident protěžuje. Zelenskyj kritiku odmítá, jeho reakce jsou však mírné. Pro Ruskem napadenou zemi je totiž pomoc USA zásadní.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...