Návrh Bruselu na povinné přerozdělování uprchlíků za mimořádné situace jsou nerealistické a pokuty za odmítnutí běženců absurdní. V Interview ČT24 to řekl exministr zahraničí Jan Kavan (ČSSD). „Připadám si jako Alenka v říši divů,“ uvedl politik s tím, že přerozdělování by mělo být dobrovolné. Pokud by šlo ale jen o 2000 uprchlíků, nikdo by si jich nevšiml, kdyby se celá kauza tak nemedializovala, míní Kavan. Řada lidí, kteří mají obavy, žádného uprchlíka nikdy neviděla, konstatoval politik.
Kavan: Pokuta za nepřijaté uprchlíky? Připadám si jako Alenka v říši divů
Kavan: Pokuty za odmítnutí běženců jsou absurdní (zdroj: ČT24)
Země Visegrádské čtyřky (V4) důrazně odmítají povinné kvóty na přerozdělování běženců. Evropská komise v současné době přišla s novým návrhem krizového mechanismu. Pokud by plán prošel, mohly by se státy vykoupit částkou 250 tisíc eur za jednoho nepřijatého utečence.
„Je to trest za to, co je vnímáno jako nesolidární přístup,“ podotkl Kavan s tím, že povinné kvóty považuje za nerealistický návrh. „Nemůžete kvóty vnucovat státům, kde uprchlíci nebudou dobře přijati nebo kam se sami nechtějí stěhovat. Stejně by odešli do zemí, kde se by se cítili lépe,“ poznamenal bývalý šéf české diplomacie.
Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) jsou klíčová funkční registrační střediska v Itálii a Řecku a také readmisní dohody potřebné pro vracení uprchlíků do zemí mimo Evropu. Je třeba budovat společný projekt a nepřicházet znovu a znovu s návrhy, které unijní země rozdělí, zdůraznil šéf české diplomacie s tím, že úpravy azylového systému budou pravděpodobně trvat několik let.
„Evropská komise jako by žila v jiném světě. Předkládá návrhy, které žádným řešením nejsou, kvóty prokazatelně nefungují,“ přidal se šéf ODS Petr Fiala.
Nelíbí se mi, že se Evropská komise poslední dobou chová jako politické těleso, měla by to být spíš neutrální instituce, která je silná v tom, že bdí nad dodržováním pravidel, ale ne že vytváří politická řešení, která velkou část Evropy Komisi odcizují.
Přerozdělovat ano, ovšem na základě principu dobrovolnosti
Kavan uznává, že není spravedlivé, aby z unijních 28 států nesly břímě jen ty země, které mají tu smůlu, že leží u moře, kudy vede uprchlická trasa. „Je ale třeba se dohodnout a fungovat na bázi dobrovolnosti, ne povinných kvót. Musíme si být schopni uprchlíky vybrat podle toho, co potřebujeme,“ zdůraznil bývalý ministr s tím, že musí jít o prověřené běžence, kteří navíc skutečně chtějí žít v Česku.
Řada podnikatelů si stěžuje, že nemají dostatek dělnických profesí – klempíře, truhláře, svářeče. Jsem přesvědčen, že takoví lidé jsou i mezi uprchlíky a mohli bychom je zaměstnat, je ale potřeba je prověřit.
Zda bude V4 přehlasována, záleží na tom, na jaké úrovni se bude o mimořádných kvótách rozhodovat. „Bylo by to smutné, je to způsob jednání uvnitř Evropské unie, který se mi nelíbí, na druhou stranu pravidla byla odsouhlasena námi všemi a je třeba je respektovat. Ale myslím si, že to je špatný přístup,“ konstatoval Kavan.
Státy střední Evropy mají společnou historii a zájmy, význam Visegrádské čtyřky (V4) by ale neměl být přeceňován, protože existují další důležitá spojenectví jako státy Beneluxu nebo Skandinávie, míní Kavan.
„Jsme jedna z několika regionálních skupin, ale pokud budeme vystupovat rozumně a konstruktivně a budeme pomáhat Unii, aby se sjednotila a aby byla účinná, tak nás budou brát vážně,“ myslí si politik.
Dosavadní kvóty v praxi téměř nefungují
Unijní země se loni dohodly na mimořádném přerozdělení nejprve 40 tisíc a poté dalších 120 tisíc syrských, iráckých a eritrejských žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Prozatím jich ale bylo přestěhováno pouze několik stovek.
Přestože se země EU na přerozdělení dohodly navzdory odporu Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska loni v září, pouze patnáct členských států začalo mechanismus uvádět do praxe.
Evropský soudní dvůr už dostal kvůli schváleným kvótám dvě žaloby, které podalo Slovensko a Maďarsko. Česko se k žalobě nepřipojilo – premiér ji tehdy nepovažoval za vhodný krok.