Golanské výšiny budou navždy patřit Izraeli a svět by to měl konečně uznat, zdůraznil během zasedání své vlády na Golanech izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Damašek označil jeho slova za provokativní a postěžoval si OSN. Židovský stát obsadil Golany po šestidenní válce v roce 1967.
Netanjahu: Izrael se Golanských výšin nikdy nevzdá
Asad žádá navrácení Golan
Syrský prezident Bašár Asad minulý týden označil za jednu z podmínek mírového řešení syrské války mezinárodní prohlášení Izraelem okupované části Golan jako výsostně syrského území, připomněl zpravodaj ČT Jakub Szántó.
Izraelský premiér pochybuje, že by se Sýrie mohla vrátit do situace před občanskou válkou. Nebude se ale stavět proti diplomatickému úsilí stabilizovat Sýrii, pokud to nebude na úkor bezpečnosti Izraele.
Zdůraznil přitom, že hranice se měnit nebudou a že je načase, aby svět konečně uznal svrchovanost Izraele nad Golanami. Netanjahu svůj výrok pronesl před začátkem vůbec prvního zasedání svého kabinetu v okupované oblasti.
GALERIE
Golany
Syrské ministerstvo zahraničí si na slova předsedy izraelské vlády stěžovalo generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi a Radě bezpečnosti. Podle Damašku jsou Netanjahuovy výroky „neomalené“ a „provokativní“. Sýrie vyzvala mezinárodní společenství, aby „vyhnalo Izrael z okupovaných syrských Golan“.
Větší část Golanských výšin Izrael obsadil před téměř půlstoletím po šestidenní válce a později anektoval. Mezinárodní společenství tento krok neuznalo. Sýrie kontroluje na Golanských výšinách asi 510 kilometrů čtverečních, Izrael okupuje 1200 čtverečních kilometrů.
Mezi částí kontrolovanou Izraelem a tou, kterou má pod kontrolou Sýrie, je nárazníkové pásmo, jež střeží mezinárodní pozorovací mise OSN (UNDOF). Na izraelské straně působí v rámci UNDOF také několik českých vojáků.
Vzdát se Golan je pro Izrael nepřijatelné. V roce 1981 je formálně anektoval, i když tento krok mezinárodní společenství nikdy neuznalo. Na přelomu tisíciletí probíhala mírová jednání mezi Izraelem a Sýrií, situaci ale zcela změnila syrská občanská válka.
Napětí na Golanských výšinách se zvýšilo v posledních pěti letech v souvislosti s vypuknutím občanské války v Sýrii. Izrael má obavy jak z islamistů, kteří bojují proti vládním silám prezidenta Bašára Asada, tak ze sílících libanonských milicí Hizballáh podporovaných Íránem, které jsou Asadovými spojenci. Izrael se snaží do války v Sýrii nezasahovat, občasné hraniční incidenty se ale vyskytují.