Vesmírnou stanici ISS by v budoucnu mohla nahradit vesnice na Měsíci

Šedesát let poté, co člověk poprvé zanechal na Měsíci svou stopu, by další lunární návštěvníky mohla vítat malá vesnice. Mezinárodní vesmírná stanice ISS totiž za pár let doslouží a částečně by ji mohlo nahradit vybudování základny na měsíčním povrchu, a to už do roku 2030.

Pustý Měsíc by brzy mohl posloužit jako stanoviště pro vesmírnou posádku ze Země. Snem šéfa Evropské vesmírné agentury je vesnice, ve které by vedle sebe fungovaly projekty různých zemí. Vybudovalo by ji vozítko, které by nejdříve nafouklo ochrannou halu. Kolem ní by pak z měsíčních materiálů vystavělo budovy, například s využitím 3D tisku. Ze Země by se nemuselo téměř nic vozit.

„Podíleli by se na tom Američani, Rusové, Číňani, Indové, Japonci a menším podílem i další země. Doufám, že budeme mít opravdu globální výzkumný plán Měsíce,“ uvedl ředitel Evropské vesmírné agentury Johann-Dietrich Woerner.

Mohlo by se podle něj začít s malou přistávací misí. „Pak by se investovalo do teleskopů na vzdálené straně Měsíce. Sloužily by řadě uživatelů pro různé účely, vše by ale bylo na jednom místě,“ přiblížil Woerner.

3 minuty
Horizont ČT: Stanici ISS by mohla částečně nahradit měsíční vesnice
Zdroj: ČT24

Projekt by navíc mohl pomoct i v dalších vesmírných plánech, například při objevování Marsu. Ve vesnici by astronauti mohli v případě problémů krátce přistát, případně doplnit palivo na další cesty. „Neříkám, že je vesnice na Měsíci konečným plánem. Je to jen další krok, taková zastávka v dalším objevování vesmíru,“ podotknul.

První člověk na Měsíci přistál v roce 1969

Lidé se na měsíc vydali několikrát, a to ještě v době, kdy Spojené státy americké a Sovětský svaz soupeřily v dobývání vesmíru. Zprvu měla navrch Moskva, která vypustila první družici v roce 1957 a také měla prvního člověka v kosmu o čtyři roky později. Byly to ale Spojené státy, které jako první poslaly člověka až na Měsíc. V roce 1969 udělal Neil Armstrong prvním „malým krokem“ na Měsíci „velký skok pro lidstvo“. Po třech letech ale mise Apollo skončily a lidská noha už dlouho na Měsíc nevstoupila.

S projektem měsíční vesnice už údajně několik států souhlasilo. Mohla by se tak posunout ze sféry science fiction do reality už do roku 2030. S odhadem, že by na Měsíci mohla být vybudována základna do deseti let, přišla nedávno podle nedělníku Sunday Times také skupina technologických miliardářů a vědců z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

Náklady na vybudování malé základny pro několik osob na Měsíci skupina odhadla na 6,5 miliardy dolarů (157 miliard korun). Jde o zlomek částky, na niž přišel projekt letů na Měsíc. Základny až pro deset lidí by získávaly energii ze solárních panelů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 1 mminutou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 20 mminutami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 39 mminutami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 46 mminutami

Kanadský premiér v Davosu parafrázoval Havlovu Moc bezmocných

Kanadský premiér Mark Carney ve svém proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných, kterou napsal bývalý český prezident Václav Havel. Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje, semknout se proti hrozbám velmocí, vytvářet koalice s novou „hustou sítí vazeb“.
16:20Aktualizovánopřed 47 mminutami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda se k jednotlivým incidentům bezprostředně nevyjádřila, dříve pouze uvedla, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
před 51 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 3 hhodinami
Načítání...