Paříž - Socialista François Hollande vyhrál podle prvních odhadů francouzské prezidentské volby. Dosavadní prezident Nicolas Sarkozy přiznal porážku a svému soupeři popřál úspěch při řešení problémů země. Podle institutů Harris Interactive, CSA, TNS Sofres a Ipsos získal Hollande 52 procent hlasů a jeho pravicový soupeř 48 procent. Rozdíl je nižší, než ukazovaly průzkumy v posledních týdnech. Hollande by měl nastoupit do úřadu nejpozději 15. května. Poděkoval Sarkozymu a řekl, že chce zemi spojovat. Francouzi podle něj vyjádřili touhu po změně.
„Je to velmi velké štěstí, které končí 17 let vlády pravice v Elysejském paláci,“ řekl mluvčí socialistů Benoît Hamon. Hollandovi stoupenci se shromáždili na pařížském náměstí Bastilly, která je svým významem ve francouzské revoluci symbolickým místem francouzské levice. Sarkozyho volební štáb zrušil plánované oslavy na náměstí Svornosti v centru Paříže, naopak v ulici Solférino, kde je sídlo Socialistické strany, se vytvořila zácpa tvořená nadšenými Hollandovými sympatizanty. Velkou radost vyjádřila také Ségolene Royalová, která se Sarkozym prohrála ve volbách v roce 2007. Je také bývalou partnerkou Hollanda, se kterou má čtyři děti.
AFP oznámila Hollandovo vítězství hodinu před uzavřením volebních místností poté, co s prvními odhady přišla belgická média. Ve Francii se smějí odhady zveřejňovat až po uzavření volebních místností ve 20:00. Odhady ukazují na účast 80 až 82 procent, tedy více než v prvním kole před dvěma týdny.
Hollande: Chci být prezidentem všech
„Francouzi chtěli změnu, a proto mě zvolili prezidentem,“ prohlásil Hollande v projevu k tisícům svých příznivců v Tulle v departementu Correze v centrální Francii, kde je jeho volební okrsek. Poděkoval současně poraženému soupeři a dosavadnímu prezidentovi Nicolasi Sarkozymu a zdůraznil, že si zaslouží respekt. „Chci být prezidentem všech Francouzů,“ řekl Hollande a dodal, že chce zemi spojovat a dbát na to, aby nikdo nebyl diskriminován a ponechán napospas osudu. Současně zdůraznil, že jeho a zemi čeká mnoho náročných problémů, jako je oživení produkce, snížení zadluženosti při zachování modelu sociálních služeb, ke kterým mají všichni přístup. Podle něj řada zemí uvítala výsledek francouzských voleb „s úlevou, s nadějí, s tím, že škrty již konečně nemohou být nevyhnutelné“.
Sedmapadesátiletý Hollande se stává druhým socialistickým prezidentem od vzniku francouzské páté republiky v roce 1958 po Françoisu Mitterrandovi (1981-1995). Nicolas Sarkozy je druhým prezidentem, který prohrál po prvním funkčním období, po Valérym Giscardovi d'Estaing v roce 1981. Socialisté byli nicméně u moci v letech 1997 až 2002, kdy s pravicovým prezidentem Jacquesem Chirakem vládla socialistická vláda premiéra Lionela Jospina.
François Hollande
12. srpna 1954 - narodil se v Rouenu
1979 - vstoupil do Socialistické strany (PS)
1980 - absolvoval Národní školu pro státní úředníky (ENA)
1993-2007 - žil s političkou Ségolene Royalovou, mají spolu čtyři děti
1988, 1997, 2002 a 2007 - zvolen do francouzského parlamentu
1999 - zasedal v Evropském parlamentu
2001-2008 - starosta města Tulle
2007 - od tohoto roku žije s novinářkou Valérií Tierweilovou
2011 - na podzim vybrán v primárkách Socialistické strany (PS) za kandidáta na úřad francouzského prezidenta
2012 - v dubnu vyhrál první kolo prezidentských voleb se ziskem 28,6 procenta hlasů
Sarkozy přiznal porážku
Nicolas Sarkozy přiznal porážku a svému soupeři Hollandovi telefonicky popřál úspěch při řešení problémů země. „Francie má nového prezidenta. Je to demokratická a republikánská volba. François Hollande je novým prezidentem Francie a je třeba ho respektovat,“ řekl Sarkozy krátce po uzavření volebních místností a po zveřejnění prvních odhadů. „Nesu za tuto prohru plnou odpovědnost,“ dodal.
Sarkozy je dalším z řady evropských představitelů, kteří prohráli ve volbách od začátku krize. Musel čelit krizi, rostoucímu zadlužení, rekordní nezaměstnanosti, odlivu průmyslu do zahraničí a odporu řady Francouzů proti rozsáhlým rozpočtovým škrtům prosazovaným v rámci Evropské unie. Sarkozy oznámil vedoucím představitelům své politické strany Svaz pro lidové hnutí (UMP), že ji nepovede do parlamentních voleb. Ty budou 10. a 17. června. Pokud by v nich socialisté vyhráli, bylo by to poprvé od 80. let, kdy by měli prezidenta a současně byli vládní stranou.
Hollande by měl nastoupit do úřadu nejpozději 15. května. Již dříve uvedl, že jeho první zahraniční cesta povede do Německa. Už dnes by měl telefonicky hovořit s kancléřkou Angelou Merkelovou, kterou chce přesvědčit o rozšíření evropského fiskálního paktu o opatření na podporu růstu. Volby mohou mít významné dopady pro Evropskou unii, protože Hollande chce mírnit dosud prosazovanou politiku rozpočtových škrtů a klást větší důraz právě na růstová opatření.
Zvolení Hollanda je „historickou událostí“, řekl dnes v Berlíně německý ministr zahraničí Guido Westerwelle. Podle něj bude Německo s Francií na „paktu růstu“ spolupracovat. Také předseda Evropské komise José Manuel Barroso zdůraznil, že mají s Hollandem společný cíl - „oživení evropské ekonomiky, které by vedlo k trvalému růstu“.
ČSSD: Hollandovo vítězství je povzbuzením pro socialisty v Evropě
„Vítězství Françoise Hollanda je důležité pro celou evropskou levici. Po úspěchu sociálních demokratů v Dánsku a na Slovensku jde o klíčový signál obratu a naděje pro všechny, kdo chtějí spravedlivější a sociálně únosnější reakci na dluhovou krizi,“ uvedl v tiskové zprávě předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Hollande nyní podle něho „bude muset svést tvrdý boj“ za prorůstová opatření se všemi, kdo doposud v Evropské unii obhajovali plošné radikální škrty, které prý působí stagnaci ekonomiky. „V tomto zápase bude mít podporu i českých sociálních demokratů,“ dodal Sobotka.
