Počet migrantů snažících se tajně proniknout přes plot z ostnatého drátu na maďarských hranicích v posledních dnech prudce stoupl. Uvedla to maďarská policie, která během víkendu zadržela více než 500 migrantů. To je téměř tolik jako za celý leden, kdy podle úředních statistik policisté na hranicích se Srbskem a Chorvatskem zatkli 550 osob, poznamenala agentura AFP.
Mezi zadrženými migranty stoupá podíl osob původem ze severní Afriky, Kosova, Pákistánu, Haiti a Srí Lanky, jejichž šance na získání azylu v Evropské unii jsou velmi malé, na rozdíl od uprchlíků ze Sýrie.
Nárůst zaznamenaný maďarskou policií se shoduje s pátečním oznámením Rakouska, které je pro migranty hlavní tranzitní zemí, že zesílí kontroly na svých hranicích a zavede kvóty na uchazeče o azyl. Následně několik balkánských zemí přitvrdilo svá opatření.
Budapešti se podařilo zastavit příliv migrantů putujících přes Maďarsko dále na západ tím, že v září postavila plot na hranici se Srbskem, v říjnu pak i na hranici s Chorvatskem. Tím přiměla proud migrantů stočit se do Slovinska. Ještě před tím Maďarskem prošlo asi 300 tisíc uprchlíků. Po uzavření hranic se v listopadu přes plot dostalo jen 270 lidí.
Roztržka mezi Berlínem a Vídní
Již zmiňované opatření Rakouska ovšem v neděli kritizoval německý ministr vnitra Thomas de Maiziére. V rozhovoru s televizí ARD to ministr večer označil za „špatný signál“. „To nelze, aby si některé země myslely, že mohou problém řešit tím, že naloží dodatečné břemeno na záda Německa“ a nechají migranty projít, aniž by je kontrolovaly, stěžoval si de Maiziére. „Už z bezpečnostních důvodů je to nepřijatelné,“ zdůraznil ministr.
Navzdory kritice ze strany EU a Řecka, jež se obávají hromadění uprchlíků, Vídeň v pátek začala uplatňovat denní kvóty na žadatele o azyl vpouštěné do Rakouska. Nadále bude přijímat nanejvýš 80 žadatelů o azyl denně a dalších 3200 jich nechá projít do dalších zemí, jako je Německo.
„Denní kvóty se týkají žadatelů o azyl, kteří chtějí zůstat v Rakousku. To je rakouské rozhodnutí. Ale říct, že 3200 jich může pokračovat do Německa, je špatný signál,“ řekl de Maiziére. „Ten počet je příliš vysoký, a proto si o tom musíme promluvit,“ upozornil německý ministr vnitra s tím, že příležitost k tomu bude příští čtvrtek na schůzce unijních ministrů vnitra.
Maiziére připustil vyloučení Řecka ze Schengenu
Prioritou je teď podle něj ochrana vnějších hranic EU. Pokud ale nebudou fungovat opatření jako operace Frontexu nebo nasazení NATO a vracení uprchlíků zpět do Turecka, bude podle křesťanskodemokratického politika nutné hledat na evropské úrovni nová řešení. „V případě potřeby bude ochrana schengenského prostoru přesunuta na jiné hranice,“ naznačil de Maiziére variantu vyloučení Řecka z prostoru volného pohybu osob.
Plánované nasazení jednotek NATO proti pašerákům lidí v Egejském moři se totiž podle řeckého deníku Ta Nea komplikuje. Ankara prý popírá tu část dohody, podle které by měli být uprchlíci zachránění loděmi NATO vraceni do Turecka. Tuto informaci potvrdily agentuře DPA i zdroje blízké řeckému ministerstvu zahraničí.
Předminulý týden se státy NATO dohodly na okamžitém vyslání tří plavidel do Egejského moře, která mají pomoci bojovat proti pašerákům lidí. Jenže podle Ankary musí zůstat Egejské moře demilitarizované. DPA také uvedla, že podle řecké pobřežní stráže jsou dosud lodě NATO v mezinárodních vodách a nepřibližují se oblasti mezi řeckými ostrovy a Tureckem.
Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky už letos do Řecka připlulo z Turecka přes 94 tisíc uprchlíků. Jejich počet v posledním týdnu opět zesílil - jen ve čtvrtek a v pátek se na řecké ostrovy dostalo 4600 a 4800 uprchlíků, což je více než dvojnásobek denního průměru, který se od začátku roku pohyboval kolem 1740 lidí. Nejvíce z tohoto počtu uprchlíků (44 procent) pochází ze Sýrie, 29 procent bylo Afghánců a 17 procent Iráčanů.
Situaci v Řecku ale komplikuje nové rozhodnutí Makedonie nepouštět přes hranice uprchlíky z Afghánistánu. Do aténského přístavu Pireus tak ráno přijelo více než 4000 lidí ze severu Řecka, kde se nedostali dále do Evropy. Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas v neděli večer v televizi řekl, že přes pět tisíc lidí čeká na řecké straně makedonsko-řeckých hranic, a nevědí, kdy a zda budou puštěni dál. Podle něj chování Makedonie není v souladu s dohodami z nedávného summitu EU, který podle něj slíbil, že do nového summitu začátkem března zůstanou hranice pro uprchlíky z Iráku, Sýrie a Afghánistánu na balkánské cestě otevřené. Makedonie svůj krok zdůvodňuje údajným obdobným rozhodnutím Srbska.
