Sotva vstoupilo v platnost rakouské nařízení omezující počet přijatých žádostí o azyl na hranicích na maximálně 80 denně, začala Vídeň hovořit o dalším snížení stropu. Rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová agentuře APA řekla, že nyní stanovená mez nebude natrvalo stačit a bude se muset po dohodě se sousedními zeměmi dál snižovat.
„V dalším sledu budeme muset denní horní limity dál snížit,“ upozornila ministryně. Bude to ale podle ní činěno strukturovaně a po dohodě se sousedními státy. Nyní jde v první řadě o to, aby nebyly hromaděním uprchlíků přetíženy balkánské státy.
„Nesmíme pracovat proti sobě, nýbrž musíme za brzdu zatáhnout společně,“ řekla politička. Důležité prý je, aby každá země podél balkánské trasy postupovala na svých hranicích restriktivněji.
Stojíme dál za Merkelovou, ujišťuje rakouská ministryně
Miklová-Leitnerová přitom německé televizní stanici ZDF řekla, že i ona si přeje celoevropské řešení a že Vídeň stojí za německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Rakousko ale nemůže na evropské řešení čekat, a proto spoléhá na národní opatření. Ta podle ní „udávají tempo“.
Od osmi hodin ráno Rakousko na svých hranicích přijímá nanejvýš 80 žádostí o azyl denně a vpouští na své území maximálně 3200 migrantů, kteří chtějí alpskou republiku využít jako tranzitní zemi na cestě do jiných cílových zemí. Vzhledem k výraznému oslabení přílivu migrantů během zimního období tyto kvóty alespoň prozatím nebudou vyčerpány.
- Letos hodlá Rakousko přijmout nanejvýš 37 500 nových žadatelů o azyl. Loni jich zaregistrovalo 90 000, což je více než jedno procento rakouské populace.
Rakouská vláda tento týden hájila zavedení národních kvót neschopností Evropské unie trvale přibrzdit příliv migrantů a prosadit trvalý mechanismus přerozdělování uprchlíků, jak ho prosazuje zejména Německo.
Rakouská opatření ostře kritizoval eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos, podle něhož jsou jednoznačně v rozporu s unijním právem. Rakousko na svém rozhodnutí trvá.
