Turecko se v poslední době ocitlo v kleštích. Evropa po něm chce, aby dramaticky snížilo proud migrantů směřujících do Řecka. Jedním dechem ale Brusel dodává, že Ženevské konvence stále platí a Turecko je má dodržovat. Do země, která se nyní stará o 2,5 milionu Syřanů, jich nyní míří další desetitisíce kvůli ofenzivě Asadovy armády podporované ruským letectvem.
Asadova armáda intenzivně útočí okolo největšího syrského města Aleppo. Bojová linie probíhá přímo městem. Na území ovládaném opozicí žije asi 300 tisíc lidí. Postup syrských jednotek podporovaných ruskými nálety pro ně znamená přímé ohrožení.
Rusko popírá, že by mířilo na civilisty. Za posledních 48 hodin se ale kvůli útokům shromáždilo na hranicích s Tureckem zhruba 35 tisíc lidí. Úřady je zatím ubytovávají v táboře na syrské straně. Pokud údery neskončí, mohlo by dorazit dalších odhadem 70 tisíc Syřanů.
Přechod Öncüpinar je ale už téměř rok z bezpečnostních důvodů zavřený. Evropští ministři zahraničí už kvůli tomu apelovali na tureckého šéfa diplomacie Mevlüta Çavuşoglua, aby země dodržovala mezinárodní závazky. Ministr je ujistil, že pro Turecko stále platí „politika otevřených hranic“. Neupřesnil ale, kdy Turci Syřany do své země vpustí.
Tlak na Turecko se stupňuje
Evropa v tlaku na Turecko přitvrzuje. Potřebuje, aby během několika týdnů dramaticky snížilo počet běženců proudících do Řecka. Jinak zesílí i tlak na další uzavírání hranic a stavbu plotů v Evropě. Na schůzce evropských ministrů zahraničí s Çavuşogluem to řekl eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn.
Ministři EU hledali na neformálním jednání způsoby, jak lépe ochránit hranice Schengenu. Některé země chtějí pomoci například i Makedonii, která není členem EU, zastavovat uprchlíky na její jižní hranici. „Když Řecko není schopno či ochotno ochránit schengenský prostor a nechce přijmout žádnou pomoc, tak potřebujeme jinou obrannou linii, kterou jsou očividně Makedonie a Bulharsko,“ vysvětlil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
K nalezení jiných řešení než prostřednictvím Řecka, kudy od loňska proudí tisíce migrantů do dalších unijních zemí, se vyjádřil například i šéf rakouské diplomacie Sebastian Kurz. Nabídl, že rakouská armáda je připravena pomoci balkánským zemím jako Makedonie či Srbsko zajistit účinně jejich hranice.
Rakousko chce vracet migranty z Řecka zpět Turecku
Rakousko navíc navrhuje, aby agentura Frontex vracela všechny migranty zadržené na řeckých hranicích zpátky do Turecka. Podle tamního tisku o tom mluvil kancléř Werner Faymann, podle kterého jde o jediné opatření, které bude mít radikální účinek a rozbije převaděčské aktivity. Jinak prý bude muset přijít na řadu „plán B“, tedy ochrana národních hranic.
„Všichni musejí být zachráněni, ale pak musejí být posláni zpátky do Turecka,“ řekl kancléř rakouskému listu Österreich. Evropská unie už dříve Turecku slíbila výměnou za pomoc při řešení uprchlické krize tři miliardy eur (zhruba 81 miliard korun). Turecko ale stále kritizuje, že nepostupuje dostatečně tvrdě proti pašerákům lidí a migrační vlně směřující do Evropy.
Turecko si kritiku EU nepřipouští. Tvrdí, že podle statistik se počet zadržených pašeráků v zemi od roku 2012 ztrojnásobil. Nově nicméně země zpřísnila podmínky pro vstup na své území občanům sousedního Iráku, aby mohla lépe bojovat proti nelegální migraci, jak požaduje EU.
V pátek přijel do Ankary i francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve. Znovu apeloval na Turecko, aby se pokusilo zabránit uprchlíkům u svých hranic v cestě do Evropy. Ministr také prosazuje, aby Turecko zavedlo vízovou povinnost pro země, ze kterých do Evropy míří největší množství ekonomických migrantů. Jde hlavně o severoafrické země, ale také o Pákistán nebo Súdán.
