Jordánsko se stará o milion a půl Syřanů. Blíží se bod varu, prohlásil tamní král

Jordánsko odhaduje, že v zemi může být až 1,4 milionu Syřanů, což je pětina populace. Tamní král varoval, že jeho stát čelí enormnímu ekonomickému tlaku. V takzvané zemi nikoho navíc zůstává dalších 17 tisíc Syřanů. Podle českého velvyslance v Jordánsku Petra Hladíka procházejí důkladnou kontrolou, protože přišli z oblastí ovládaných radikály z Islámského státu (IS). Hranice tak smí překročit jen pár desítek lidí denně.

Jordánsko je zvyklé na uprchlíky, kteří opouštějí svoji vlast v důsledku konfliktů na Blízkém východě. Do země přicházejí kromě Syřanů i Palestinci nebo Iráčané. „Důležitá je neexistence jazykové bariéry a kulturní blízkost,“ vysvětlil Hladík.

Společnost je k syrským běžencům vstřícná, problém ale představuje zvyšující se ekonomický a sociální tlak. „Je to dáno i tím, že země je velmi chudá na zdroje - ty energetické jsou téměř nulové. Navíc je to jedna z nejsušších zemí světa,“ konstatoval velvyslanec.

Na pomoc pro běžence jde celá čtvrtina jordánského rozpočtu. „Situace v Jordánsku se blíží bodu varu. Dřív nebo později se hráz protrhne,“ prohlásil král Abdalláh II. v rozhovoru pro BBC.

Nezletilí tvoří nadpoloviční většinu syrských uprchlíků

Podle posledního sčítání lidu, které proběhlo v Jordánsku v listopadu minulého roku, žilo v té době v zemi 1,26 milionu Syřanů – tedy zhruba 15 procent populace. „Nadpoloviční většinu registrovaných uprchlíků tvoří děti do 17 let,“ podotkl Hladík s odkazem na statistiky OSN.
Většina lidí přichází z jihu Sýrie. Jde hlavně o chudší farmáře a zemědělce.

obrázek
Zdroj: ČT24

Na začátku roku se na syrsko-jordánské hranici hromadily tisíce syrských uprchlíků, které Ammán odmítal pustit na své území. „Ta situace trvá. Na takzvaném území nikoho se nachází zhruba 17 tisíc uprchlíků,“ konstatoval Hladík.

Podle Ammánu už země nemá zdravotní, sociální ani vzdělávací kapacity, aby se dokázala postarat o další běžence. „Reálné vysvětlení, které jsme slyšeli od jordánských představitelů, je ale takové, že tam je hodně lidí, kteří přišli z oblastí ovládaných Islámským státem. Podle Jordánců je bezpečnostní riziko – infiltrace bojovníků IS – příliš vysoké,“ poznamenal velvyslanec.

Velvyslanec k dárcovské konferenci: Sliby a realita se mohou lišit

Jordánci tak pouštějí běžence po desítkách a pouze ty, které pečlivě prověří. „Jde jen o nejnutnější humanitární případy,“ uvedl Hladík. Do země se tak dostane zhruba 50 až 100 osob denně.

Světoví státníci chtějí příští rok věnovat na pomoc Sýrii více než šest miliard dolarů – Česko přispěje 170 miliony korun. „Podle OSN to není dost. Organizace žádala pro letošní rok 8,5 miliardy,“ podotkla redaktorka ČT Katarína Sedláčková. 

Konkrétně Jordánci by se měli dočkat pomoci ve výši 1,7 miliardy dolarů. Ammán přitom odhaduje, že bude v příštích čtyřech letech potřebovat asi osm miliard dolarů. „Jenom vzdělávání syrských uprchlíků mělo Jordánsko loni stát 400 milionů dolarů,“ připomněl velvyslanec s tím, že příslib ještě neznamená, že realita bude stejná. Loni vyplatili dárci asi jen 60 procent přislíbené částky, uvedla Sedláčková.

Výuka syrských dětí v Jordánsku
Zdroj: ČTK/AP/Raad Adayleh

Česko přispělo 45 miliony korun na elektrifikaci největšího uprchlického tábora Záatarí, který loni osobně navštívil i český premiér Bohuslav Sobotka. Pokračuje také zdravotní program MEDEVAC. „Na první polovinu tohoto roku máme naplánované termíny pro příjezd pěti lékařských týmů,“ sdělil velvyslanec.