Politici na dárcovské konferenci v Londýně přislíbili letos pomoci Sýrii a okolnímu regionu částkou šest miliard dolarů. Podle generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna je to nejvyšší suma, která se podařila za jediný den zajistit na řešení jedné krize. Dalších asi pět miliard dolarů přislíbily země do příštích let. Česká republika letos poskytne nejméně 6 milionů eur. Peníze půjdou mimo jiné na jídlo, vzdělávání a zdravotní péči pro uprchlíky na Blízkém východě.
Mezinárodní konference nazvaná Podpora Sýrie a regionu v roce 2016 navazuje na trojici podobných akcí z let 2013 až 2015, které se uskutečnily v Kuvajtu. Cílem bylo získat většinu z devíti miliard dolarů, které letos požaduje OSN hlavně na pomoc uprchlíkům, a to v Sýrii i okolních zemích.
Asi 7,7 miliardy dolarů z této sumy by mělo jít různým agenturám světové organizace, 1,2 miliardy státům v regionu. „Jde hlavně o Turecko, Libanon nebo Irák – tedy státy, které mají na svém území nejvíc syrských uprchlíků,“ podotkla zpravodajka ČT Katarína Sedláčková.
Evropská unie podle Donalda Tuska přispěje sumou tři miliardy eur, USA věnují 900 milionů dolarů. Německá kancléřka Angela Merkelová slíbila 1,2 miliardy eur (32,4 miliardy Kč). Britský premiér David Cameron za svou vládu přislíbil 510 milionů liber (18 miliard Kč). Oba státy zároveň slíbily miliardy i pro dalších několik let. Norsko pak počítá s příspěvkem 1,2 miliardy dolarů (29 miliard Kč) během čtyř let.
Česko chce financovat hlavně vzdělávání mladých Syřanů
Loni Česko přislíbilo dát na Sýrii 4 miliony eur, ale nakonec to bylo ještě víc, uvedl premiér Bohuslav Sobotka. „Jsem si vědom, že naléhavá potřeba humanitární pomoci i nadále přetrvává. Jménem České republiky mohu přislíbit, že v roce 2016 poskytneme na pomoc uvnitř Sýrie a také v sousedních zemích částku ve výši nejméně šest milionů eur,“ konstatoval Sobotka.
„Peníze půjdou mimo jiné na podporu škol pro děti syrských uprchlíků, půjdou na snahu podporovat vznik pracovních příležitostí nebo zlepšovat jejich kvalifikaci, půjdou ale také na poskytování zdravotní péče,“ přiblížil premiér.
Vedle vyčíslování finančních příspěvků se snažilo sedm desítek světových politiků hledat i další cesty, jak pomoci syrským uprchlíkům na Blízkém východě, kterých je v současnosti asi 4,4 milionu. Jedním z cílů je do konce příštího školního roku zajistit vzdělávání pro všech 1,4 milionu dětských uprchlíků ze Sýrie. Nyní jich do školy chodí jen polovina.
Dřív nebo později hráz praskne, varuje jordánský král
Podle Roberta Lindnera z organizace Oxfam je londýnská schůzka důležitá zejména pro země, které se staly útočištěm pro miliony syrských uprchlíků. „Půjde o sociální a hospodářskou stabilizaci hostitelských zemí,“ řekl Lindner serveru německého deníku Die Welt.
Na neudržitelnou situaci ve své zemi upozornil v Londýně jordánský král Abdalláh II. Odhaduje se, že na území Jordánska přišlo už víc než milion Syřanů, uprchlíci zde tvoří pětinu populace. Tlak na infrastrukturu, sociální služby a ekonomiku země je enormní, a pokud mezinárodní společenství chce, aby se Jordánsko dokázalo o uprchlíky dál postarat, bude muset poslat větší pomoc, varoval jordánský král.
„Situace v Jordánsku se blíží bodu varu. Dřív nebo později se hráz protrhne a myslím, že tento týden bude velice důležité, aby Jordánci viděli, že se blíží pomoc – nejen pro syrské uprchlíky, ale i pro jejich vlastní budoucnost,“ dodal král v rozhovoru pro BBC. Jak je situace v Jordánsku obtížná, dokazuje fakt, že na pomoc pro uprchlíky jde celá čtvrtina rozpočtu země.
Mírová jednání uvízla na mrtvém bodu
Dárcovskou konferenci poznamenal průběh mírových rozhovorů mezi syrským režimem a opozicí konaných v Ženevě. Ani ne po jejich začátku oznámil zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura jejich dočasné přerušení, pokračovat mají 25. února.
De Mistura prý nyní požádá země jak ze Západu, tak z Blízkého východu, které jednání o Sýrii podporují, aby se co nejdříve sešly a prodiskutovaly sporná témata.
De Mistura ujistil, že po necelém týdnu jednání, která se nikam neposunula, není otráven ani zklamán. Je prý odhodlán v rozhovorech pokračovat, je ale třeba dívat se na celou věc reálně. „Toto není konec, není to selhání rozhovorů,“ zdůraznil. Obě strany mají podle něj zájem, aby „začal politický proces“.
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun poznamenal, že přerušení rozhovorů jen ukázalo hloubku příkopů mezi znesvářenými stranami. „Je hluboce znepokojivé, že začátek rozhovorů byl podkopáván nedostatečným přístupem humanitární pomoci do země a náhlým zesílením leteckého bombardování a vojenských aktivit v Sýrii,“ nechal se slyšet Pan Ki-mun. Na tom, že syrský konflikt, který zanedlouho vstoupí do šestého roku, stále není ukončen, podle něj nese velký díl zodpovědnosti mezinárodní společenství.
Americký ministr zahraničí John Kerry vyjádřil přesvědčení, že situace v blízkovýchodní zemi a utrpení tamních obyvatel je dnes horší než na začátku konfliktu. Je proto nutné hledat cesty, jak okamžitě zajistit přísun humanitární pomoci do celé Sýrie. Kerry o tom jednal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem.
Delegace Damašku neví, zda se do Ženevy vrátí. Opozice to kvůli náletům vylučuje
Šéf syrské vládní delegace, velvyslanec při OSN Bašár Džaafarí, syrskou opozici obvinil, že se pod tlakem Saúdské Arábie, Kataru a Turecka chtěla z jednání stáhnout. OSN prý proto raději volila přerušení rozhovorů, aby se tomuto kroku vyhnula. Damašek se prý ještě rozhodne, zda se do Ženevy 25. února vrátí.
Syrská opozice naopak již oznámila, že se na ženevská jednání nevrátí, dokud nebudou splněny její požadavky týkající se zlepšení humanitární situace v Sýrii. Opozice požaduje hlavně ukončení ruských náletů a ofenzívy syrské armády.
