Německý vicekancléř: Integrace běženců bude stát miliardy a potrvá desetiletí

Německo podle vicekancléře Sigmara Gabriela s integrací běženců do společnosti ani zdaleka nezačalo. Podobný úkol podle jeho slov potrvá desetiletí a náklady budou v řádu miliard eur ročně. Do Německa loni přišlo přes milion uprchlíků a není vyloučeno, že podobný počet dorazí i letos. Z Bavorska se ozývají hlasy o uzavírání hranic, bulvární média zase odhalují další strategie německé vlády ke zvládnutí krize.

Podle odhadů mnichovského institutu Ifo loni vydalo Německo ze státního rozpočtu a z prostředků spolkových zemí a obcí na péči o uprchlíky až 20 miliard eur (540 miliard korun).

Integrace běženců si podle Gabriela vyžádá dodatečné náklady. „Budeme potřebovat přijmout nových 9000 policistů, 25 tisíc nových učitelů, 15 tisíc nových vychovatelů. Budeme muset zdvojnásobit výstavbu nových bytů, tak aby jich bylo zprovozněno nejméně 400 tisíc ročně,“ řekl vicekancléř. „Náklady, které jsou nutné pro tento integrační program, se pohybují kolem pěti miliard eur (135 miliard korun) ročně,“ dodal.

Veškerá finanční síla, kterou jsme dosud vynaložili, šla na zajištění ubytování běženců, aby se z nich nestávali bezdomovci. Pokud jde o integraci, stojíme teprve na začátku.
Sigmar Gabriel
německý vicekancléř

Bulvární deník Bild napsal, že německé úřady chtějí uprchlíkům pevně určovat místo trvalého bydliště na tři roky. List se odvolává na interní dokumenty spolkové agentury práce – s tím, že přestěhovat by se lidé mohli jen v případě, že najdou práci jinde. Jde údajně o opatření, které zamezí vytváření ghett ve velkých městech.

Útočiště pro uprchlíky v Berlíně
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Od začátku roku platí pro uprchlíky tříměsíční rezidenční povinnost. Podle BfA je však tato lhůta příliš krátká a běženci se po jejím uplynutí stěhují do velkých měst, kde žijí komunity lidí pocházejících ze stejného regionu, jež mají podobnou kulturu. Často ani nemají motivaci naučit se německy, takže nezískají práci. To by mohlo podle úřadů do budoucna znamenat bezpečnostní riziko.

Vládní konzervativci mezitím navrhují zařadit některé severoafrické státy mezi bezpečné země, jejichž občané by prakticky neměli možnost získávat v Německu politický azyl.

Bavorský ministr financí Markus Söder v týdeníku Spiegel prohlásil, že pokud nedojde k řešení uprchlické krize, je na místě mluvit o zavření německých hranic. Nyní přichází do Německa denně 3000 až 4000 uprchlíků, což je podle ministra příliš mnoho.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Velmi stojíme o evropské řešení, to však nyní není v dohledu,“ řekl Söder. „Potřebujeme plán B. Dokud nezačnou evropská řešení skutečně fungovat, potřebujeme účinná řešení na národní úrovni,“ dodal. Uzavření hranice podle něj neohrozí existenci schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol. „Naopak. Kdybychom nejednali, Schengen by se zhroutil, protože by ho občané neakceptovali,“ řekl.

  • Do Německa loni přišlo na 1,1 milionu běženců, nejvíc od konce druhé světové války. Politici v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou nyní uvádějí, že se počet příchozích běženců musí snížit, protože Německo dlouhodobě nedokáže takový počet přistěhovalců integrovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...